Halloweenská série dospěla ke stupidnímu vyvrcholení, v němž je ikonický hororový zloduch pro smích

Kánon halloweenské filmové série je k dnešnímu dni tak obsáhlý, že se v něm s jistotou orientují jen nejvroucnější fandové. Na legendární Halloween z roku 1978, který definitivně zpopularizoval hororový subžánr slasher a z Jamie Lee Curtis učinil nejslavnější „scream queen“ kinematografie, do roku 2002 přímo navázalo sedm pokračování. Poté se otěží chopil Rob Zombie a natočil dva filmy, které více odhalily původ maniakálního Michaela Myerse. A konečně, roku 2018 Hollywood dospěl k závěru, že všechna pokračování nestála za nic a že původní snímek zasluhuje důstojnější poctu.

Za tímto vzkříšením, které ignorovalo všechny filmy kromě původního, stál režisér David Gordon Green a scenárista Danny McBride. Jejich Halloween (2018) vydělal velké peníze a díky zapracování uctivé nostalgie sklidil kladné ohlasy. Další díl Halloween zabíjí dorazil roku 2021 a vysloužil si negativní recenze, když mysteriózního a dle časové linky nejméně sedmdesátiletého Myerse proměnil v neskolitelného terminátora, který zvládá naráz šikanovat celé městečko Haddonfield.

Green a McBride nyní uzavírají svou trilogii filmem Halloween končí, který od přímočarého slasheru přechází k humánním myšlenkám o samotné podstatě zla. Michael Myers, jenž vždy ztělesňoval absolutní, iracionální zlobu, ustupuje do pozadí na úkor hlavního hrdiny, dospívajícího muže Coreyho (Rohan Campbell). Tomu život fatálně poznamenala nehoda, při níž zemřel chlapec, kterého opatroval, a Haddonfield se k němu proto obrací zády. Jeho rostoucí frustrace tvoří paralely s Myersovým odkazem, který je v okolí předmětem legend a jehož zlo možná také pramenilo pouze z obyčejné, lidmi kypřené nenávisti.

Michael Myers už v průběhu let prošel tolika návraty, prokletími a zmrtvýchvstáními, že halloweenskou sérii nelze brát vážně. Po tragickém posledním dílu jsem skepticky usedal do kinosálu v naději, že si zkrátka užiji další vyvražďovací horor, kde se na logiku dávno nebere zřetel. Jenže Halloween končí trvá 111 minut a dobrou třetinu stopáže horor ani nepřipomíná. Myers se na scéně neobjevuje, sledujeme Coreyho trápení na okraji společnosti, kam ho nešťastný incident vytěsnil.

Jeho vývoj přitom není nijak překvapivý. V příběhu totiž jaksi nadbytečně figuruje i legendární Laurie v podání Jamie Lee Curtis, která se stará o vnučku a píše knihu o sobě i Myersovi, v níž často zaznívají myšlenky o podlehnutí zlu. Coreyho osud je i vlivem šikanujících vrstevníků očividně nalajnovaný, a než konečně spatříme ikonickou Myersovu masku, musíme přežít sérii nudných a prázdných scén bez náznaku atmosféry. Utápí se v nich i samotná Laurie, jejíž nicneříkající a dlouhý rozhovor se šéfem policie (Will Patton), s nímž si vyměňuje lichotky, už tak klopýtavé tempo ještě zdržuje.

Jestliže první třetina je úmorně nezajímavá a pomalá, ta prostřední nahrazuje tyto neduhy ještě méně vítanou stupiditou. Představování nového stoupence zla, jenž podléhá temnotě v prostředí navždy infikovaným Myersovými skutky, by mi jako téma nevadilo. Jenže legendárního antagonistu to degraduje na vyčpělou a sešlou figuru, která se ukrývá jako klaun z Kingova To a s níž snad máme i sympatizovat.

Skutečně, Coreyho litujeme pouze zpočátku, načež nás svým chováním a vyšinutými pohledy, které mají vyjadřovat vnitřní bitvu dobra se zlem, pouze irituje. No a Laurie už dávno připomíná zamindrákovanou Sarah Connorovou, jejíž každodenní přemýšlení se redukuje na opětovný střet s maskovaným strašákem, tudíž jediný Myers zosobňuje zlaté časy slasheru, navrch mu vedle nesympatického nováčka ten tisící návrat na výsluní vlastně přejeme.

Jenže tenhle comeback zkrátka nedělá nic dobře. Možná jen samotné násilí si svou originalitou a drsností v závěru získá uznání hororových příznivců, ale jinak do nás tvůrci hustí pouze laciné lekačky, kdy se postavy i v běžných situacích znenadání a za hlasitého zadunění hudby zjeví svým protějškům za zády. To je otravné už po deseti minutách, ale vydržet to musíme až do konce.

Halloween končí ale především dovádí do extrému naprostou nekompetentnost celé nové trilogie, která spočívá v tom, že Green a McBride jaksi nepochopili formální kouzlo a sílu uctívaného originálu. V něm si Carpenter pohrával s rozborem zdánlivě prázdného prostoru, do něhož nečekaně zasazoval temnou siluetu v bílé masce. Myers byl prezentovaný jako napůl duch, který se náhodně zjeví a mladým skeptickým dívkám zasadí smrtelnou ránu. Zde už není po takto dominantním postupu ani památky a Laurie na adresu očividně zestárlého, fyzicky slabého a nestoudně personifikovaného vraha s důchodcovskou pohyblivostí srdnatě pořvává: „Jsi jen člověk!“

Závěrečná konfrontace možná zarytým fanouškům a fanynkám série dopřeje očekávanou satisfakci, ale to, jak k ní film dospěje, by měl každý milovník původního Halloweenu považovat za urážku. Halloween končí je jen místy nápaditý a ve finále morbidně zábavný slepenec motivů, který se přehnaně upíná k chaoticky vystavěnému odkazu Michaela Myerse a nenechává možnost vstřebat příběh i jako samostatně nosný slasher. Nejlepší je na něm název, který alespoň prozatím zaručuje, že v tomhle trápení a zneuctění originálu se dál pokračovat nebude.

Tato recenze je trochu výjimečná. Vznikla úplně spontánně bez scénáře a obsahuje spoilery, jak film dopadne. Vzhledem k tomu, že ale hodně lidí tápe, co měl konec znamenat, snad bude užitečná.