The Electrical Life of Louis Wain nabízí nejen opět výjimečného Benedicta Cumberbatche, ale i silný lidský příběh

Louise Wain je jediným synem vznešené anglické rodiny, a jak tradice viktoriánské doby nařizuje, stává se po smrti otce hlavou celé rodiny a opatrovníkem svých pěti sester i matky. Louis se snaží rodinu zaopatřit, ale příliš se mu to nedaří. Je to velký snílek, který by se stal rád boxerem, vynálezcem nebo skladatelem oper. Nic z toho mu ale nejde, a tak se živí tím jediným, co umí dokonale (a dokonce obouruč) – ilustracemi pro londýnské noviny. Louis je podivín, jeho duší zmítá strach a nejistota, ale i naděje a víra, že se mu jednou podaří své sny uskutečnit. Nikdy se nevzdává, a to ani v případě životní lásky, kterou se stává nová guvernantka jeho mladších sester – slečna Emily Richardsonová. Láska mezi gentlemanem z vyšších vrstev a neurozenou učitelkou je společenským skandálem, Louis a Emily se tím ale nenechají odradit, vezmou se a odstěhují se na venkov, kde si chtějí žít po svém. Po půl roce ale lékař Emily zjistí rakovinu prsu v posledním stádiu a Louisův život se zhroutí.

V Emily našel lásku, přítelkyni i inspiraci a smysl svého života. Ve všem mu pomáhala, ve všem ho podporovala, díky ní vypadal v očích ostatních „normálněji“. Doba, kdy tu Emily nebude, ho děsí a jeho žena to moc dobře ví, proto se ho na to snaží připravit. Krátce po zjištění nemoci s Louisem objeví v zahradě zatoulané kotě, pojmenují ho Peter a vezmou si ho domů jako mazlíčka. Peter je další vzpruhou nejen pro Louise, ale i pro nemocnou Emily, která může rozmazlovat a milovat další živou bytost. Louis začne Petera malovat a vytvoří si vlastní roztomilý styl malby, kterým ukazuje svou lásku nejen k chlupatému příteli, ale i ke své ženě. Po smrti své ženy se Louis vrhne do práce ještě usilovněji, neboť ho Emily žádala, aby lidem pomocí svých obrázků ukazoval krásu světa a života samotného. Ten jeho se s ním ale nikdy nemazlil, i přesto v sobě vždy našel sílu malovat.

Jeho neobyčejný osud a dílo, jež bylo zdrojem mnoha radosti a štěstí, byly protkány velkou bolestí nejen jeho, ale celé rodiny. Zkrátka další tragický životní osud výjimečného člověka v podání skvělého Benedicta Cumberbatche, který snese srovnání s Kódem Enigmy, kde se ujal postavy matematika Alana Turinga. Dva jedineční muži, kteří nikdy nikomu nic neudělali a kteří si v životě mnoho vytrpěli. A stejně jako v Enigmě i zde ho svými kvalitními výkony podpořili jeho kolegové, i když u Louise Wainea to byly hlavně kolegyně – Claire Foy v roli Emily a Andrey Riseborough (Louisova sestra Caroline Wainová).

Příběh Louise Waina v režii Willa Sharpa (seriál Flowers) je jakousi filmovou freskou, která se skládá z jednotlivých dílků, jež pracují s různými formami vyprávění. Celým příběhem provází postava nejmenované vypravěčky (Olivia Colman), jejíž komentář vše shrnuje, vysvětluje a uvádí publikum do dané situace, navíc udržuje i jistou míru hravosti celého filmu. Louis Wain je emočně velmi silným snímkem (trvá téměř dvě hodiny a já jednu z nich probrečela), který ale v sobě nese ohromnou dávku naděje. Ta úzce souvisí s dalším dílkem skládačky v podobě romantického příběhu plného vtipných, trapných a lehce naivních scén, jež později doplňují scenérie jako ze starých ručně malovaných pohlednic se sytými barvami a kýčovitým zátiším.

Zpočátku má ale příběh ráz staré americké grotesky, ve které je Louis hlavním hrdinou. Jeho gesta, pohyby i názory jsou jako z jiné planety a on díky nim působí jako hračička naprosto odtržený od reality. Ale je to i muž trpící nočními můrami, jež se mu zjevují jako černobílé temné zrnité obrazy. Dojde i na několik scén (například když Louis utíká v bouřce), které ve mně vyvolaly vzpomínku na filmy Karla Zemana. A všechny tyto fragmenty propojuje vypjaté drama související s úmrtím milovaných a strádáním zbytku rodiny, která se celý život pohybuje na hranici chudoby, nemožností sester se provdat a stále se prohlubujícími Louisovými depresemi. Vše do sebe překvapivě a přirozeně zapadá. Louis Wain byl totiž vším – pošukem, umělcem, člověkem plným úzkostí, milujícím manželem, neustále se snažícím bratrem a milovníkem elektřiny. Jeho osobnost byla stejně pestrá jako kočky, jež maloval. A co s tím má společného elektřina? Vše. Louis Wain vynález elektřiny obdivoval, chápal ji jako něco magického, co proudí námi všemi a co by mělo být cítit i z maleb, jež tvořil. Byla to jeho hnací síla, jeho životní energie. Neustále o ní hovořil a ve všem ji viděl.

Výjimečnost příběhu ale dokreslují i povedené masky. Benedict Cumberbatch má celou dobu falešný nos, který vypadá tak normálně, že vám to dojde až po poměrně dlouhé chvíli, utrápená a strhaná sestra Caroline, stále nemocnější Emily, stárnoucí Louis, u kterého se nemění jen tvář plná vrásek, ale i jeho účesy a samozřejmě historicky přesné kostýmy a rekvizity. Zapomenout ale nemohu ani na orchestrální hudební doprovod od bratra režiséra filmu Arthura Sharpa (seriály Flowers nebo Guilt), který vsadil hlavně na smyčce, jež dokážou dokonale zachytit nejen hravé a veselé okamžiky filmu, ale i ty tragické, poetické a melancholické, u kterých došlo na již tradiční zlatavé paprsky zapadajícího slunce a záběry do protisvětla.

A vynechat nemohu ani hostování dvou hvězd, jež bych v takovémto snímku nečkala – malé role si zahráli Taika Waititi a zpěvák Nick Cave. The Electrical Life of Louis Wain je tak pro mne velmi příjemným překvapením. Předem jsem tušila, že půjde o další výjimečný zážitek s ohledem na herecký výkon již několikrát zmíněného Cumberbatche, ale že mě tak moc dostane i samotný příběh, jsem nečkala. Citlivější povahy se určitě neobejdou bez balíčku kapesníků. Nejde tu jen o to, že Louisův život byl plný bolesti, ale i o sílu a naději, s nimiž se svého života držel a jaký odkaz po sobě zanechal.

Hodnocení: 80 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE.