I přes otravu radiací vyvraždí Kate půlku Tokia a ještě si stihne dát oblíbenou limonádu. Seznamte se s Johnem Wickem v sukních
Kate je perfektně vycvičená nájemná vražedkyně pracující ve dvojici s Varrickem, mužem, jenž ji jako malou vycvičil. V Tokiu likvidují jednotlivé členy místního jakuza klanu Kijima a Kate hodlá po dokončení kontraktu s prací zabijáka skončit a začít žít normální život. Jenže ji někdo otráví poloniem 204. Zbývá jí asi dvacet čtyři hodin na to, aby zjistila, kdo si její vraždu objednal, a skoncovala to s ním. Kromě zbraní se vybaví i stimulanty, aby svou poslední jízdu vydržela až do konce, a nečekaně spojí síly s dívkou jménem Ani, které před několika měsíci zavraždila otce. Ani je totiž klíčem ke všemu, nejen k pravdě o vrazích, ale i k pomstě, které se obě snaží dosáhnout. Tokio bude po této noci uklízet mrtvoly pěkně dlouho...
Kate je v první řadě pořádný akční nářez a nejedná se o žádnou intelektuální nebo uměleckou zábavu. Hlavní je tu akce a ta se naštěstí daří poměrně slušně. A jelikož jsem od snímku ani nic jiného nečekala, nejsem vůbec zklamaná. Poměrně sympatické je i herecké obsazení. Woody Harrelson (Varrick) se drží svého standardu, Mary Elizabeth Winstead (Kate) je pořádná drsňačka, která ve druhé části poté, co si ostříhá vlasy a navlékne šedé tričko, připomíná Ripleyovou. Pro Winstead navíc nejede o první akční hrdinkou, ve filmu Birds of Prey si zahrála komiksovou hrdinku Huntress a na roli Kate se svědomitě připravovala. Většina akčních scén se točí výhradně kolem její hrdinky, musela se Winstead ujmout i většiny kaskadérských kousků sama. Důvodem byla i skutečnost, že se hned na začátku natáčení zranila Maryina dublérka, se kterou intenzivně trénovala bojové sekvence v Thajsku. Za pozornost ale rozhodně stojí i roztomilá dospívající Ani v podání Miku Patricia Martineau a velmi charismatičtí členové Kijimova klanu v čele s Tadanobu Asanem a Junem Kunimurou.
Příběh není nijak složitý, má hlavu a patu, pravda není nijak originální (kromě Wicka můžete najít i podobnost se Zastav a nepřežiješ, Kill Billem nebo Equilibriem), ale o ten tu skutečně moc nejde. Akčních scén nabízí Kate víc než dost a celou dobu si drží skvělé tempo, díky němuž těch sto šest minut uběhne rychle. Jednotlivé sekvence se navíc pěkně střídají, takže zatímco na začátku snímku se dočkáte honičky v autech, která vypadá jako z počítačové hry (záběry z úrovně světel nebo silnice a použití neonových barev a rozmazaných záběrů, navíc za použití poměrně divokého tuningu auta, může vyvolat pocit, jako když hrajete Sonica), později ji vystřídá normální střílečka a rvačka, která dává tušit, že se styl akčních scén bude proměňovat. A stejně jako si tvůrci hrají s použitím různých zbraní a stylů boje, hraje si i kamera. Zatímco v některých scénách se dočkáte pěkné přehledné akce, v jiných udělá salto ve vzduchu spolu s hrdinkou nebo vám ukáže rvačku z nadhledu.
Postupně tak dojde na boj na nože, souboj katan (sice velmi krátký, ale stylový), efektní headshoty, souboj s nůžkami a stopkami od skleniček, střílečku jak z laserové hry atd. I způsoby smrti jsou poměrně vynalézavé, kromě sečných a střelných ran se ve filmu objevuje i usmažení na grilu a na drátech vysokého napětí. To vše samozřejmě náležitě krvavé a násilné v atraktivních kulisách Tokia. Scény doprovází skvělá rocková a populární japonská hudba, stejně jako dobře zvolená barevná vizuální paleta, která pracuje s černou, šedou a tmavě modrou barvou, jež doplňují všudypřítomné neony převážně v odstínech růžové a červené. Hlavní hrdinové se proplétají uličkami plnými stánků s kouřícím jídlem, které v kombinaci se zkrvavenou a zpocenou hrdinkou dodávají filmu dusivý temný pocit, který „akčňárnám“ sluší.
Celkové zasazení příběhu do Japonska je skvělé, a to nejen kvůli zmíněným prvkům a hudbě, ale i s ohledem na střet dvou různých kultur, jejich chápání rodiny a věrnosti. Za sebe pak ještě dodám, že se mi moc líbily tři detaily – úžasný anime videomapping na budovy a to, že si poprvé člověk, utíkající z nemocnice, nevytrhl kanylu, ale vzal si kapačku s sebou. A pak v závěrečné scéně použití zpomalených záběrů na tříštící se sklo, které se třpytí ve světle jako velké diamanty a poletuje kolem jako zrnka prachu.
Kate zkrátka servíruje pořádnou akční řež a na nic jiného si ani nehraje. Jak vše dopadne, víte samozřejmě předem, ale tohle není detektivka. Tohle je nadupané béčko, ke kterému si s chutí otevřete něco dobrého na zub i k pití. Kate v podání Mary Elizabeth Winstead je tak další silnou hrdinkou, která bez problémů snese srovnání s doposud nejlepšími akčními hrdinkami, kterými jsou beze sporu Nevěsta (Kill Bill), Ripleyová (Vetřelci), ale i Sára Conorová (Terminátor 2) nebo Kusanagi (Ghost in the Shell).