Armáda mrtvých Zacka Snydera kombinuje zombie masakr se zlodějskou týmovkou. Na své předobrazy ale nestačí
Bohatý podnikatel Tanaka (Hirojuki Sanada) osloví bývalého vojáka Scotta Warda (Dave Bautista), aby sestavil tým, s nímž se infiltruje do Las Vegas zamořeného zombies, aby odtamtud dostali z ukrytého trezoru 200 milionů dolarů. Pro Warda jde o jedinečnou šanci, jak vydělat spoustu peněz a smířit se s dcerou Kate (Ella Purnell). Ta aktuálně dělá dobrovolnici v uprchlickém táboře, který byl vybudován u Vegas vybudován. Právě přes něj se Wardův tým do hermeticky uzavřeného města pokusí dostat. Jeho plán však naruší skutečnost, že ho dcera donutí, aby ji vzal na nebezpečnou misi s sebou.
Trailer:
Armáda mrtvých je nový akční zombie horor v režii Zacka Snydera. Ten si za 17 let své filmařské kariéry vybudoval pověst jednoho z nejkontroverznějších mainstreamových autorských filmařů prvních dvou dekád 21 století. Známý je především díky svým komiksovým, popřípadě komiksově stylizovaným (Sucker Punch), snímkům. Ať už šlo o historickou válečnou řež 300: Bitva o Thermopyl, adaptaci do nebes vynášených StrážcůAlana Moorea či jeho tři epické příspěvky do DCEU, v podstatě vždy se publikum rozdělilo na dva protichůdné hlavní tábory - na nadšence a na velmi zklamané, potažmo otrávené.
Pokud v Snyderově filmografii existuje snímek, o němž se dá říct, že si vysloužil vesměs shodné (a především velice kladné) přijetí, pak je to jeho debut - dravý remake kultovní zombie klasikyGeorge A. RomeraÚsvit mrtvých. Když se tedy objevila zpráva, že Snyder po více jak patnácti letech chystá vrátit k žánru, jehož prostřednictvím si výtečně odstartoval kariéru, rozhodně to byl důvod když ne přímo k radosti, tak alespoň k zvědavosti. Dle většiny dosavadních ohlasů to však vypadá, že Armáda mrtvých zaujme v režisérově tvorbě podobnou pozici jako Úsvit - akorát zrcadlově obrácenou. Čili jako film, jenž se nelíbí skoro nikomu. A já budu zřejmě jedna z mála výjimek potvrzujících pravidlo...
Snyderova novinka ze všeho nejvíc budí dojem, že si chtěl režisér natočit zombie variaci CameronovýchVetřelců. Nabádá k tomu hned výchozí situace, kdy se banda po zuby ozbrojených drsňáků a drsňaček musí dostat na místo plné smrtelně nebezpečných zrůd. Paralel, podobností či odkazů na druhý díl kultovní série sci-fi hororů je zde ale samozřejmě více. I tady hraje zásadní roli vztah rodič-dcera (a dojde i na závěrečnou akci podniknutou kvůli dceřině záchraně), dále podobně laděného (lidského) záporáka (akorát ten zdejší není nikterak překvapivý) a v neposlední řadě je tu jasně viditelný důraz na to mít ve filmu výrazné ženské hrdinky (jedna členka týmu má být nepochybně parafrází Vasquezové). Asi nikoho nepřekvapí, že tak dobrý jako Cameronův majstrštyk tento snímek určitě není. To ale ještě neznamená, že je Armáda mrtvých špatný film.
Jistou rámcovou podobnost lze pak najít i s částí filmografie jednoho z králů béčkové produkce, Johna Carpentera. Vzhledem k žánrové či tematické povaze Snyderova počinu se vyloženě nabízí srovnání s Carpenterovými díly jako je Útěk z New Yorku, Útěk z L.A. nebo Duchové Marsu. Ovšem zatímco Carpenter ve většině svých filmů sázel hlavně na důsledné budování temné a depresivní atmosféry, Snyder jde primárně po povrchu. Kromě podobně kontroverzního Michaela Baye bychom v současnosti jen těžko hledali jiného tvůrce, který je natolik známý svou zálibou v efektních zpomalovačkách a videoklipově laděné vizuální stylizaci.
Mezi ostatními zombie snímky Armáda mrtvých vyniká minimálně ve dvou významných ohledech. Jednak kombinací tradiční hororové odnože s narativními vzorci zlodějských filmů (sestavení týmu, uskutečnění akce), zadruhé svou obří stopáží. Jedno s druhým souvisí, protože hlavní děj se rozjede až po téměř hodinové (!) expozici, v níž se postupně seznamujeme s hlavními hrdiny a jejich motivacemi k činu. Následné hledání a především dobývání trezoru pár desítek minut také zabere a ke konci samozřejmě dojde na velké (a rovněž relativně dlouhé) akční finále. Takže i když má snímek bezmála dvě a půl hodiny, nenapadá mě nyní prakticky žádná konkrétní scéna, která by mohla finální sestřih bez problémů opustit. Na druhou stranu ale určitě nepopírám, že by filmu zkrácení nepomohlo k lepšímu tempu a spádu.
Snyder chtěl nepochybně využít tvůrčí volnosti, kterou mu natáčení pro Netflix umožňuje. Proto se (opět) tak trochu utrhl ze řetězu a místo svižné stominutovky se rozhodl stvořit epickou podívanou se spoustou postav. Ty jsou naštěstí představeny dostatečně zajímavě na to, aby diváka jejich následná honba za bohatstvím (a posléze boj o holé přežití) dokázala upoutat. A přestože je film z tohoto hlediska přehlídkou zejména větších či menších tvrďáků (a tvrďaček), nejzábavnějším charakterem je velmi "nedrsný" mladý německý kasař Dieter (Matthias Schweighöfer).
Snyder se mezi hrdiny snaží budovat různé typy vztahů (láska, přátelství), ale jelikož většinu z nich stihne navzdory vzpomínané nadměrné délce rozehrát jen letmo, emocionální odezva při následných "osudových" momentech jen málokdy dosáhne kýženého efektu.
Osobně jsem si Armádu užil především kvůli konkrétním jednotlivostem. Asi úplně nejlepší věcí, co nabízí, jsou úvodní titulky koncipované velmi podobně jako ty ve Strážcích. Shrnují část děje, jsou plné výborných vizuálních momentů, nápadů a navíc podkreslené vhodně zvoleným songem. S tím pak souvisí druhé velké plus, jímž je právě písničkový soundtrack. Ten dále obsahuje např. solidní cover verzi The End od The Doors či jednu velmi slavnou skladbu od kapely The Cranberries, která se svým názvem k žánru filmu hodí naprosto dokonale. Velmi jsem si užil i roztomile černohumorný způsob překonávání nástražných pastí během snah o otevření trezoru. Během akčních scén dojde na adekvátní počet ustřelených a explodujících hlav a jednu z postav velmi brutálně zabije jedno rozkošné zombie zvíře.
Stejně jako v Úsvitu se Snyder i zde pokusil stylizaci zombies posunout vpřed. Kromě nápadu s hibernací je tu hlavní novinkou to, že někteří z nemrtvých jsou něco jako "alfa zombie". Ti jsou schopni běhat, ale především mají být čímsi na způsob "královské rodiny". Rozhodně tu figurují král a královna, kteří ostatním nemrtvým vládnou (a území uzavřeného Las Vegas je jejich královstvím). Můžeme samozřejmě spekulovat nad tím, jak moc hloupý je to nápad, k béčkovým kořenům snímku to ale pasuje bez větších obtíží.
Přičíst k dobru můžu AM třeba také to, že poskytuje nejméně dvě cenná ponaučení: Nenechávejte se orálně uspokojovat během řízení auta a nebuďte hrubí k ženám. Oboje se vám může velmi škaredě vymstít.
Na rozdíl od některých kolegů nemám zapotřebí AM přehnaně vyčítat ani některé její nelogičnosti, protože žádná z nich mi nedokázala zkazit celkový zážitek z ní. Totéž platí o kameře a střihu, které mnozí diváci vysloveně odsuzují za rozostřenost či nepřehlednost, já ale takový problém při sledování snad vůbec nevnímal. Spíše mám pocit, že jsem asi zase jednou viděl nějaký jiný film než většina hodnotících. Netvrdím, že ten "můj" byl dokonalý v každé vteřině, ale určitě nebyl tak příšerný jako ten, jenž viděli ostatní.