Recenze: Nejnovější filmová adaptace Toma Clancyho se neobejde Bez výčitek

John Kelly (Michael B. Jordan) je členem elitního týmu NAVY SEALS, jenž se stane pro někoho nepohodlným, takže se ho pokusí kompletně zlikvidovat. Povede se to v případě všech - kromě Kellyho. Ten útok najatých zabijáků, jimiž byli ruští vojáci, přežije, jeho těhotná žena Pam (Lauren London) však ne. Kelly chce za každou cenu najít viníky a nemilosrdně se jim pomstít.

Nový film režiséra Stefana Sollimy (Suburra, Sicario 2: Soldado) a scenáristů Taylora Sheridana (Wind River, Yellowstone) a Willa Staplese (The Right Stuff) je adaptací stejnojmenného románu Toma Clancyho, autora známého především politickými thrillery. Toto je v pořadí pátá filmová adaptace jeho díla a současně první, v níž jako hlavní hrdina nevystupuje datový analytik Jack Ryan (viz Hon na ponorku, Vysoká hra patriotů, Jasné nebezpečí a Nejhorší obavy). A z daných pěti snímků je bohužel asi nejslabší.

Celé je to však trochu složitější, protože celovečerních filmů s Jackem Ryanem existuje aktuálně pět, ale ten poslední (Jack Ryan: V utajení) nevznikl podle žádné z Clancyho knih. Navíc fikční světy zmíněných Clancyho románů jsou propojené, takže Ryan se s Johnem Kellym, resp. s Johnem Clarkem (jde o totožné postavy), už párkrát na plátně potkal - v Jasném nebezpečí ho ztvárnil Willem Dafoe (Četa, Spider-Man) a v Nejhorších obavách Liev Schreiber (Ray Donovan).

V Sollimově filmu ho představuje Michael B. Jordan (série Creed, Black Panther) - a je jeho možná největším pozitivem. Jordan už v minulosti dokázal, že mu role umanutých, tvrdohlavých drsňáků sedí - a tady to opět potvrdil. Johna Kellyho pohání elementární motivace, jíž je pomsta, a jediné výraznější emoce, které Jordan musí během filmu projevovat, jsou vztek a smutek, s čímž jakožto zkušený herec nemá problém. Jako herecký tahoun a představitel dosti jednoznačně vyprofilované postavy Jordan nepochybně obstál. Škoda je ale právě té jednoznačnosti - s postavou posedlou odplatou dokáží chytří tvůrci pracovat tak, aby měl dotyčný charakter k psychologické mělkosti daleko. Zde ale protagonista nemusí čelit žádným skutečným morálním dilematům, jejichž problematické řešení by do vyprávění mohlo vnést hlubší emoce a ze snímku tak učinit silnější divácký zážitek.

Ucházející jsou i výkony ostatních herců (Jodie Turner-Smith, Jamie Bell, Guy Pearce), ale příliš na tom nezáleží, protože jejich postavy jsou rovněž velmi ploché a snadno průhledné. Tradiční hra na to, kdo je a kdo není zrádce, je tady vedena natolik začátečnicky a předvídatelně, že klíčové odhalení může naplno překvapit asi jen někoho, kdo nikdy neviděl/nečetl žádnou detektivku, potažmo thriller obsahující "nečekané" zvraty.

Zatímco Clancyho kniha vyšla roku 1993 a odehrává se v 70. letech minulého století během Studené války, děj adaptace je zasazen do současnosti a osekán pouze na příběh Kellyho pomsty, která ale v předloze probíhá zcela odlišně (jde o úplně jiné viníky i o způsob Kellyho odplaty). Scénář filmu navíc za celou dobu zaujme leda tak padouchovou motivací, která koresponduje s aktuální geopolitickou situací (pro zápletku hraje velkou roli vyostřený vztah mezi USA a Ruskem).

Ze začátku to přitom celé vypadá velmi slibně. Příběh se rozjíždí bez průtahů, hrdina působí vcelku sympaticky, po útoku na jeho dům netrvá nikterak dlouho, než se vydá tvrdě po pachatelích, což ho brzy přivede až do vězení. Tam však mnoho času nestráví a následně se stane součástí speciální jednotky, která se tajně vydá do Ruska, aby celé záhadné spiknutí odhalila. Jenže právě s příchodem tam, k čemuž dojde zhruba v polovině stopáže, se film stane poměrně monotónním. Kelly s dalšími mariňáky a pár lidmi ze CIA se po nocích "plíží" nepřátelským územím, což vyvrcholí dlouhou, ale v podstatě obyčejnou přestřelkou, která nikdy úplně nestrhne, protože zkrátka postrádá zajímavější momenty, které by to umožnily. A to je víceméně vše, co po stránce děje snímek nabízí (když tedy pominu zmíněný rádoby překvapivý závěr).

Naneštěstí podobnými neduhy jako scénář (tj. nepřekvapivostí, nevýrazností a snadnou zaměnitelností) trpí prakticky celý film. Neobsahuje totiž nic, čím by nějak vynikal nad žánrovou konkurencí, která je nebývale početná. Teď nemám na mysli ani tak politické thrillery, protože mezi ty Bez výčitek spadá vlastně jen rámcově (na rozdíl od všech zmíněných "ryanovek"), jako spíš akční filmy a drsné thrillery o pomstě. Těch k dnešnímu dni existují bezmála stovky (spíš tisíce) a Sollimův film sice v žádném případě nepatří k nejhorším, mezi něž spadá přinejmenším polovina filmografie Stevena Seagala, určitě se ale neřadí ani k těm nejpovedenějším (např. původní Přání smrti, Odplata, John Wick). Což je v případě filmu, za nímž stojí natolik schopní tvůrci (Sollimova Suburra mě nadchla a dvojka Sicaria velmi bavila, Sheridan je uznávaný scenárista i režisér), nepochybně docela zklamání. Na druhou stranu - bez závěrečných titulků trvá snímek jen okolo sta minut, takže pokud jste příznivci žánru, nuda k nepřežití vás nečeká. Jen zkrátka velmi doporučuji snížit případná očekávání na co nejnižší úroveň.

Tom Clancy: Bez výčitek rozhodně není vyloženě špatný film. Po technické stránce je na solidní úrovni, děj má dostatečný spád a obsahuje hodně akčních scén, které jsou řemeslně ucházející (ale ani jedna vám v hlavě dlouho neutkví). Jako celek však působí dojmem zadání splněného bez jakkoliv znatelného tvůrčího entuziasmu. A to je zkrátka škoda, protože šance na vznik výborného filmu tady nepochybně byla.

Vzhledem k potitulkové scéně není pochyb o tom, že Amazon, pro nějž snímek vznikl (a který navíc produkuje seriálového Jacka Ryana s Johnem Krasinskim), by rád tímto titulem rozjel filmovou sérii. Osobně se případným dalším dílům nebráním, určitě bych ale uvítal, kdyby v nich suchou a přežitou rutinu nahradila umělecká odvaha a nápaditost.

Hodnocení: 55 %