TV TIP: Obvyklí podezřelí - geniální krimi, která stvořila ikonického arcizloducha

V kalifornském přístavu San Pedro dojde k zmasakrování posádky argentinské pašerácké lodi. Ta byla zničena výbuchem a z 27 mužů zůstali naživu jen dva - kulhavý zlodějíček Verbal Kint (Kevin Spacey) a jeden člen posádky, který je v nemocnici se závažnými popáleninami po celém těle. Policie chce samozřejmě celé věci přijít na kloub. Verbala, jediného "použitelného" svědka, si bere na starost agent Dave Kujan (Chazz Palminteri). Z jeho výslechu začne postupně vycházet najevo, že za vším zřejmě stojí tajemný a všemi obávaný nelítostný gangster Keyser Soze.

Obvyklé podezřelé dalece předchází pověst mimořádné kriminálky. Je tomu tak kvůli výkonům hvězdného hereckého obsazení (Gabriel Byrne, Chazz Palminteri, Kevin Spacey, Benicio Del Toro, Stephen Baldwin), režii tehdy prakticky neznámého Bryana Singera, ale hlavně zásluhou výjimečného (a Oscarem oceněného) scénáře Christophera McQuarrieho.

Singerův snímek je v první řadě špičkovou ukázkou dějově nebývale zamotaného retrospektivního neo-noiru, jenž až do úplného konce klame tělem, hraje si s diváky a nechává je tak v dráždivé nejistotě ohledně toho, jaká je pravdivá verze proběhlých událostí, které stály život spoustu lidí. Tvůrci vykládají karty na stůl s až nevídanou rafinovaností (i zdánlivě zcela nepodstatné detaily mohou v závěru sehrát významnou úlohu), což z filmu činí mimo jiné skutečnou žánrovou perlu v kategorii nespolehlivého vypravěčství.

Obvyklí podezřelí nejsou úplně typem filmu, jehož hlavní atraktivita by vycházela z "vrcholných" scén či strhujících hereckých "koncertů" konkrétních představitelů (byť tady oboje nepochybně snadno najdeme). Excelentní kinematografické dílo z nich činí až výsledná souhra všech klíčových složek. A pokud se jim na konci podaří vás dostat na lopatky (což je téměř jisté), s velkou pravděpodobností budete mít zatraceně velkou chuť je vidět co nejdříve znovu. V ideálním případě se k nim pak budete vracet s větší či menší pravidelností, ať už kvůli skvělé atmosféře plné napětí a tajemna, či proto, že budete mít chuť důsledně zkoumat stavbu celého díla - zda vám například při předchozí projekci neunikla nějaká podstatná drobnost nebo jestli i při zpětném pohledu dává příběh opravdu smysl.

Tento film byl ve své době velkým zjevením. A to přitom vznikl ve stejném roce jako dva jiné - a rozhodně neméně slavné, vlivné a oblíbené - krimi snímky odehrávající se v současnosti - Sedm a Nelítostný souboj. Každý z oněch tří titulů je ovšem natolik specifický a odlišný od zbylých dvou, že si vzájemně prakticky vůbec nekonkurují, tudíž ani nemá moc smysl je nějak hlouběji srovnávat. Všechny tři však bezesporu patří ke špičce daného žánru.

Obvyklí podezřelí zaslouženě udělali hvězdy jak z některých (do té doby ještě málo známých) herců (hlavně ze Spaceyho či Del Tora), tak ze Singera, jemuž otevřeli cestu k režii budoucího komiksového hitu X-Men, a McQuarrieho. Právě poslední jmenovaný je ze zmíněných osobností v současnosti tou možná vůbec nejzajímavější. Zatímco kariéry Spaceyho, jenž si za ztvárnění Verbala Kinta odnesl svého prvního Oscara, a Singera na tom v posledních letech z "jistých" důvodů moc dobře nejsou, oscarový autor naopak zažívá (další) zlatý věk. Navíc už nejen jako výborný scenárista, ale i prvotřídní režisér.

Může za to především spolupráce s Tomem Cruisem, s nímž si McQuarrie evidentně velmi dobře rozumí. Poprvé se potkali při natáčení Singerova válečného thrilleru Valkýra, pak spolu (už bez Singera) upekli solidního prvního Jacka Reachera a následně se McQuarrie podílel na scénáři Cruisova sci-fi hitu Na hraně zítřka. Pomyslný dosavadní vrchol jejich spolupráce ovšem přišel až s pátým dílem Cruisovy veleúspěšné akčně-špionážní série Mission: Impossible: Národ grázlů. Herecká superstar si McQuarrieho oblíbila natolik, že kvůli němu porušila své dosavadní pravidlo, že každý díl M:I bude točit jiný režisér. V roce 2018 tak přišla šestka s podtitulem Fallout a v současné době tohle sympaticky sehrané duo natáčí rovnou dva další díly série najednou.

Osobně mám s touto kultovní podívanou jediný (čistě subjektivní) problém: Její stěžejní odhalení mi nepřišlo zdaleka tak překvapivé, jak jsem očekával (a jak bych si sám přál). Opakovaná zhlédnutí však dokazují, že Obvyklí podezřelí rozhodně nejsou filmem na jedno použití, což je pro mě natolik zásadní faktor, že dokáže plně vykompenzovat i ono prvotní velmi mírné zklamání.

Hodnocení: 90 %