Recenze: Zlo s lidskou tváří - skutečný příběh nejvíc sexy sériového vraha historie
(Všechno, co o "skutečném Bundym" píšu, jsem si přečetl až po zhlédnutí filmu.)
Bundyho případ je fascinující v mnoha ohledech. Jeho (skutečné) zvraty znějí až nesmyslně přehnaně: například dvakrát úspěšně uprchl z vězení a protože byl velmi inteligentní (a studoval práva), v soudní síni se sám hájil. Kromě toho byl Bundy schopný psychický manipulátor, proutník a velký fešák, takže po něm mladá děvčata davově šílela jako po Beatles (i poté, co se přiznal a byl odsouzen). A detaily jeho činů jsou skutečně extrémně zvrácené a nabízejí velmi úrodnou půdu pro nejrůznější fabulace o tom, co se mu vlastně dělo v hlavě.
No a film Joea Berlingera k tomu všemu přistupuje z velmi neobvyklého úhlu.
Nejzajímavější (a nejdůležitější pro ty útlocitnější z vás) je asi skutečnost, že ve filmu neuvidíme žádnou Bundyho vraždu ani násilí. Nejbrutálnějším záběrem je fotografie jedné z mrtvol, kterou uvidíme na pár sekund až úplně na konci filmu.
Trailer:
Většina filmu je netradičně vyprávěna z pohledu Bundyho lásky, rozvedené Elizabeth Kloepferové (Lily Collinsová), se kterou Bundy začal žít ještě před svými prvním vraždami, a která ho velmi milovala, neboť se hezky staral o ni i o její dcerku z předchozího manželství. Když je pak Bundy poprvé zatčen, uvězněn a souzen, Elizabeth s ním nadále komunikuje a věří mu, že je zcela nevinen. A sleduje většinu soudních přelíčení (která byla tehdy vysílána v přímém přenosu) a my je sledujeme s ní.
Pokud mohu soudit, film nijak zásadně nepřekrucuje skutečné události. Ale vybírá z nich velmi selektivně jen ty události, které divákovi umožní až do konce filmu pochybovat o tom, jestli Bundy opravdu byl vrah. Takže vidíme mnoho scén, ve kterých jsou úspěšně rozporovány nějaké důkazy obžaloby, ale nevidíme mnoho těch, které Bundyho jednoznačně usvědčovaly.
Rozhodně si nemyslím, že tvůrci filmu chtěli vyvolat nějakou novou kontroverzní diskusi o Bundyho vině. Spíš jim šlo o to, zobrazit celý jeho příběh z pohledu ženy, která ho milovala, a měla tou láskou poněkud zatemněný mozek, takže věřila jen těm informacím, které hrály v Bundyho prospěch. To je jistě zajímavý přístup, ale bude poněkud matoucí pro člověka, který před návštěvou kina o Bundyho činech a jejich vyšetřování moc neví (jako jsem byl já). Tvůrce tohoto filmu totiž syrová kriminalistická fakta příliš nezajímají.
Pokud patříte k těm, kteří Bundyho činy znají, pak vás asi naopak budou nudit dlouhé minuty rekonstrukcí scén ze soudní síně (s Johnem Malkovichem v roli soudce), neboť originály těchto materiálů jste jistě už viděli a selektivní vynechávání některých zásadních skutečností vás může i naštvat.
Tudíž jsem z tohoto originálního přístupu poněkud rozpačitý, protože z hlediska řemeslné profesionality a hereckých výkonů je Zlo s lidskou tváří velmi kvalitním počinem a důkazem, že Zac Efron umí podávat opravdu komplexní herecké výkony (kdy skrze jeho hezounskou fasádu občas probleskne psychopatické zlo).
Ale řekněme, že je tento film jakýmsi slušným intrem, po kterém máte příležitost pečlivě si prostudovat, jak to vlastně všechno bylo.