Recenze: My - když se uprostřed brutální hororové scény stane něco vtipného

A jejich přítomnost asi nějak souvisí s traumatizujícím zážitkem, který měla Adelaide v dětství ve strašidelném zrcadlovém bludišti na pouti.

To je asi tak všechno, co mohu bez spoilerování prozradit o novém filmu od tvůrce Uteč (2017). (Spoilery najdete níže.)

Bez spoilerů mohu také napsat, že na rozdíl od distributora a některých kolegů rozhodně nepovažuji tento film za horor, a to v jakémkoliv smyslu a s jakýmkoliv přívlastkem. Nikdy během celého filmu jsem nebyl vystrašený, vylekaný, napnutý, nervózní, nic podobného. Ani na sekundu. Všechny scény, které by potenciálně měly asi být strašidelné, mi připadaly extrémně předvídatelné, nezajímavě napsané, nezajímavě natočené a hlavně nudné. Hrozně nudné. A občas nechtěně vtipné.

Ve filmu ovšem jsou také scény, které mají být záměrně vtipné, a ty jsou na něm asi to nejlepší. Když se uprostřed (zamýšlené) brutální hororové scény stane něco vtipného, nebo nějaká postava řekne něco absurdního, je to krásně osvěžující. Ale je toho hrozně málo! Rozhodně ne víc než jeden vtip za 5 minut filmu.

Aby to nebylo tak jednoduché, My (2019) obsahuje také značnou porci scén (především s blížícím se koncem), které jsou velmi WTF, mají pravděpodobně nějaký skrytý smysl a pravděpodobně o nich má divák přemýšlet a něco si z nich vyvodit. Ale já jsem si z většiny z nich nedokázal vyvodit vůbec nic, i když jsem se hodně snažil:

Králící: Ve filmu se v mnoha scénách vyskytují živí králíci i figurky králíků. Dcera hlavních hrdinů má na tričku vietnamský nápis, který znemaná "králík".

Pavouci: Na počátku někdo v pozadí mluví o pavoučí ženě. Hlavní hrdinka pozoruje na stole figurku pavouka, pod kterou leze skutečný pavouk. Strašidelní dvojníci si pískají melodii "Itsy bitsy spider..."

Různé postavy v roce 1986 a 2019 na sobě mají tričko kapely Black Flag.

V roce 2019 má na sobě malý kluk nově vypadající tričko s motivem filmu Čelisti (1975).

Různé odkazy na biblický verš Jeremiáš 11:11.

Proč nůžky?

Proč červené kombinézy?

U žádné z těchto věcí (a u dalších, zde nezmiňovaných) mi vůbec nedocvaklo, proč ve filmu byly a co jimi Jordan Peele chtěl říct. Vůbec. Možná jsem nedovtipný. Možná tam žádný smysl nebyl a Peele si ze mě dělal srandu...

Kromě toho mě v My opravdu hodně iritovala hudba, která místy kopíruje sound Bernarda Herrmanna (z klasických Hitchcockových filmů), aniž by dávalo nějaký smysl, proč ho kopíruje, a v jiných scénách zní přesně jako soundtrack (můj) z Byl jsem mladistvým intelektuálem (1999), t.j. pouze přesně rytmické mlácení do elektricky zkreslených bicích a nic jiného k tomu. Zde jsem ale asi v menšině, neboť několik jiných lidí si hudbu pochvalovalo.

O filmu My se toho opravdu nedá moc napsat bez zásadnich spoilerů. Je vidět, že Peele do jisté míry věděl, co dělá a úspěšně svůj film graduje od standardního hororu až k něčemu hodně WTF, ve stylu The Box (což by bylo dobře) nebo matka! (což by nebylo tak dobře). Ale nějak se mi nepovedlo v tom gradování najít dostatek něčeho zajímavého, co by mi na ty dvě hodiny v kině vydrželo.

Úplně na začátku filmu (v roce 1986) malá Adelaide zabloudí v lunaparku na molu v Santa Cruz do strašidelného zrcadlového bludiště, kde ji překvapí její malá dvojnice. Nedozvíme, co se jí stalo, ale zjevně to bylo traumatické.

Následuje střih do současnosti, kdy má dospělá Adelaide manžela a dvě děti. Nikdo z nich o jejím dětském traumatu neví. Na manželovo naléhání celá rodina vyráží na totéž molo v Santa Cruz, kde malý Jason uvidí divného chlapa s krvácející rukou. Také se zde Wilsonovi setkají se svými přáteli Tylerovými (otec, matka, dvě dcery, všichni bílí). Zde mě poprvé zarazilo, že Adelaide vůbec nijak nereaguje na to, že na pláži vidí stát stejné zrcadlové bludiště, kde před lety zažíla něco drastického.

Po návratu z výletu má Adelaide různé zlé předtuchy a svěří se Gabeovi se svým traumatem z dětství, kdy viděla svou dvojnici a pak částečně ztratila paměť.

Těsně poté se objeví rodina dvojníků v červených kombinézách s nůžkami, pronikde do domu a drží Wilsonovy v šachu. Dvojnice Adelaide jediná mluví (zbylí tři jen vydávají zvuky) a má dlouhý monolog, ve kterém vysvětluje, že oni jsou "stíny" původních Wilsonových, a narozdíl od nich nemohli žít na slunci a vyrůstali jako zvířata (zřejmě pod zemí, protože celý film začíná titulkem, vysvětlujícím, že pod celými USA jsou kilometry tunelů sloužících neznámému účelu). Na otázku "Co jste zač?" dvojnice odpoví "Jsme Američani", což zřejmě znamená, že film je nějakým sociálním podobenstvím, ale neodhalil jsem ho.

Následně se čtyři Wilsonovi spárují se svými čtyřmi dvojníky do čtyř párů a navzájem se nějakou dobu pokoušejí zabít / zabránit zabití, což je povětšinou velmi předvídatelné a ničím nezajímavé (s výjimkou občasného vtipu). Nakonec se Wilsonovým podaří uprchnout a utečou k domu Tylerových.

Tylerovi jsou mezitím přepadeni a zabiti svými dvojníky (také v červených kombinézách a s nůžkami). Wilsonovi přijedou k domu Tylerových a nějakou dobu se s jejich dvojníky honí a pošťuchují, až se jim podaří je zabít.

Z televizního vysílání se pak Wilsonovi dozví, že celý stát (celá Amerika? celý svět?) je plný vraždících dvojníků, kteří vylezli z kanálů a de facto začalo něco jako zombie invaze. Wilsonovi dojedou autem a cestou srazí a zabijí dvojnici Zory.

Wilsonovi odjedou znovu k molu v Santa Cruz, kde jsou všude spousty mrtvol, a přes pláž i vodu stojí dlouhý nehybný řetěz dvojníků, držících se za ruce (a nic nedělajících). Wilsonovým se podaří zničit Jasonova dvojníka tím, že zrcadlově kopíruje Jasonovy pohyby a Jason ho navede do hořícího ohně (což je metoda, kterou následně nikdo jiný ve filmu nepoužije).

Adelaide vleze na pláži do zrcadlového bludiště a zjistí, že je v něm skrytý eskalátor, který vede dolů do velkého podzemího komplexu, kde není nikdo, jen spousta králíků a Adelaidina dvojnice, která unesla její dceru Zoru.

Následuje velmi zásadní monolog, kombinovaný s flashbacky, ve kterém Adelaidina dvojnice pravděpodobně Adelaidě sdělí následující: Před několika desetiletími vláda postavila pod molem podzemní komplex, ve kterém pomocí experimentů vytvořila zombie-dvojníky lidí na celém molu (v celém státě? v celých USA? na celém světě?). Dvojníci tam mnoho desetiletí žili a až nedávno je dvojnice Adelaide přesvědčila, aby si oblékli kombinézy, popadli nůžky (kde je vzali???) a šli vyvraždit lidi. Ale je možné, že jsem něco z toho špatně pochopil, protože celá tato sekvence působí velmi halucinogenně. A film je tak laciný, že opravdu není jasné, jestli v tom podzemním komplexu byly stovky, tisíce nebo miliony dvojníků.

Adelaide se se svou dvojníci chvíli pošťuchuje a nakonec ji zabije. Pak má flashback, ze kterého vyjde najevo, že se tehdy v roce 1986 obě děvčata prohodila, takže v lidském světě žila dvojnice, zatímco skutečná Adelaide zůstala v podzemí a způsobila tu vzpouru. Jejich "živý řetěz" (jehož smysl mi unikl) je inspirován tričkem, které na sobě malé Adelaide měla.

Film končí záběrem, ve kterém se přes hory a doly táhne řetěz dvojníků v kombinézách, držících se za ruce. Nad ním poletuje několik helikoptér (zřejmě lidských), což vyvolává zajímavou otázku, co vlastně celou dobu dělala armáda a policie, neboť dvojníci nemají žádné významné nadlidské schopnosti nebo nesmrtelnost.

A to je konec. A fakt jsem se snažil to pochopit. Ale nepovedlo se...

Hodnocení: 50%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE