Recenze: Jumanji: Vítejte v džungli - pokračování kultovní komedie Robina Williamse
Nový film Jumanji: Vítejte v džungli je volně inspirován stejnojmenným filmem z roku 1995, který byl volně inspirován stejnojmennou knihou. Nemusíte ale znát ani jednu z předloh (které se točily kolem stolní hry, ne kolem videohry) a nebude to vůbec ničemu vadit.
Předchozí Jumanji film se proslavil především svými úžasnými (na tehdejší dobu) digitálními triky. Dnes už hromada digitálních nosorožců nikoho neohromí a i když nové Jumanji nabízí i takovýto druh spektáklu, jeho síla je někde jinde.
Valná většina filmu se odehrává "ve videohře" (většinou v džungli), takže valnou většinu filmu sledujeme nikoliv čtyři hlavní hrdiny, ale jejich avatary, představující typické videoherní archetypy, které jsou většinou v legračním kontrastu se skutečným pubertálním "obyvatelem" té které postavičky.
Trailer:
Takže nerdovský hubený nesmělý žid nyní vypadá jako Dwayne Johnson a má automaticky "STR 18+, CHR 18+". Naopak černošská hvězda školního sportovního týmu je nyní malý "legrační poskok" (Kevin Hart), který neumí pořádně běhat a jeho speciální schopnosti spočívají pouze v tom, že má velký batoh (pro equipment ostatních postav) a extrémní alergii na buchty (jídlo, ne ženy). Školní nerdka s odporem k jakékoliv sexualitě je nyní ke své velké nevoli sexy mistryně bojových umění s šortkami a holým pupkem (Karen Gillanová). No a retardovaná školní sexbomba je nyní obtloustlý vousatý kartograf a archeolog (Jack Black) - přičemž neumí ani vyslovit slovo "archeologie" (ale je v ní expert).
Správně tohle všechno zahrát, to vyžaduje lepší herecké schopnosti, než byste od letního trikového spektáklu očekávali, a většinou se to podařilo. Nejzábavnější scény spočívají v tom, jak se hrdinové hašteří, jsou nespokojeni v alternativních tělech, odhalují své slabiny, vyrovnávají se s nimi a v jednom případně i poprvé zjišťují, jak funguje penis. Zajímavé je, že není vůbec nijak využita skutečnost, že jde o 20 starou videohru (která by tudíž měla mít nižší rozlišení, neměla by mít cutscény atd...)
Když si nové Jumanji dělá legraci z teenagerských a videoherních stereotypů, je to zábavné. Ne nějak ultra mega super zábavné, většinou dost předvídatelné, ale párkrát jsem se zasmál nahlas. (Podotýkám, že jde především o konverzační humor, takže v dabované verzi to asi nebude úplně stoprocentně ono - budou se promítat obě.)
Bohužel, film má dvě hodiny a v režii Jakea Kasdana (syn Lawrence Kasdana) se chvílemi zbytečně moc vleče. Ocenil bych více toho konverzačního humoru a méně akčních scén, které jsou sice drahé, ale nijak zvlášť nápadité (vzhledem k tomu, že se nacházíme ve videohře) a většinou málo dementní na to, aby byly vtipné.
Při filmu mě ale napadlo, že bych moc rád viděl klasickou "vážnou" videohru jako Assassin's Creed, Tomb Raider nebo Uncharted, zfilmovanou tímto způsobem, tzn. že by hlavní hrdina byl ve skutečnosti z našeho "normálního" světa a věděl, že se nachází uvnitř videoherního světa s videoherními pravidly. No, uvidíme, možná v Ready Player One...