Recenze: Bohové Egypta - takhle měl vypadat remake Souboje Titánů

Tento film se odehrává v psychedelické snové fantastické videoherní zemi, kde spolu žijí lidé, čtyřmetroví nadlidé přepravující se na obrovských broucích, na ještě větších hadech nebo na vlastních křídlech, a oblékající si exoskeletony, do kterých si montují power-upy, aby si mohli dávat po držce, a pak z nich teče zlato...

Režisér a producent Alex Proyas (mimochodem Egypťan, čímž se liší od většiny herců v tomto filmu) natočil jen pár celovečerních filmů a většina z nich mi připadala rozhodně zajímavá: Vrána, Dark City, Já, Robot, Proroctví). Přestože tyto filmy měly třeba dementní scénář a v hlavní roli Nicolase Cage nebo mrtvolu, vyznačují se přinejmenším zajímavou atmosféru, dovolovaly si netradiční věci a leckteré z nich jsou dnes kultovní.

Nevím, jestli Bohové Egypta (2016) někdy budou kultovní, ale přestože trvají přes dvě hodiny a mají ultradementní scénář, nejednou jsem při jejich sledování uznale pokýval hlavou a skoro vůbec jsem se nenudil!

Především, opravdu nestojí za to vysvětlovat, o čem film je. Jsou v něm prostě nějaké hodné a zlé bytosti a nadbytosti, dávají si většinu času přes držku a řeší různé videoherní fetch questy. Gerard Butler je zlý, většina ostatních je hodná a nemá to naprosto nic společného s historickou nebo fyzikální realitou. A to by o ději asi stačilo.

Ve filmu je naprosté minimum netrikových záběrů. Ve většině scén jsou digitální pozadí, digitální postavy a digitální kaskadérské scény. Občas jsou triky naprosto špičkové (digitální interakce "normálních" humanoidů s dvojnásob velkými), občas vypadají jako videohra (akční scény s kompletně CGI postavami), ale není to nějak moc na závadu, neboť celý film vypadá jako série akčních a dialogových cutscén třeba z "God of War III" (s lepší grafikou a promyšlenější choreografií). Většina scén má úžasnou výtvarnou podobu, nezatíženou jakoukoliv realitou.

Takhle nějak měl vypadat remake Souboje Titánů (2010). Něco podobného (přinejmenším) jsem očekával od Jupiter vychází (2015).

Je jedno, o čem to je, protože hudba (netradičně goldsmithovský Marco Beltrami) pořád hřímá, scenérie se mění, kamera dělá prostocviky, akční scény jsou konzistentně přehledné a než se začnete nudit, přijedou dvě polonahé ženy na stometrových hadech, zjeví se sto naklonovaných vtipných černochů nebo plešatý Geoffrey Rush začne střílet lasery do kilometrového červa. Nebo někdo udělá nějaký vulgární, naprosto nehistorický vtip (které jsou bohužel v českém dabingu překládány nesmyslně slušňácky, včetně slov "řiť" a "kálet", což jsou takové málo používané eufemismy pro "prdel" a "srát").

Přiznám se: Vážně uvažuji, že na tuhle hovadinu půjdu ještě jednou za peníze do kina, bez 3D (které je zhola zbytečné a v tmavých scénách nepříjemné) a bez dabingu.

Hodnocení: 70%

P.S: Dal bych cokoliv za to, aby se ve filmu objevil taky křesťanský Bůh a dal si s ostatními přes držku.