Recenze: Legendy zločinu - gangsterka s Tomem Hardym v titulní dvojroli

Bratři Krayovi jsou tak vděčným tématem, že už o nich vzniklo několik filmů (letos dokonce tři!), televizních pořadů a knih. Například slavný vraždící psychopat Charles Bronson se s bratry Krayovými 30 let skvěle kamarádil a vydal o tom knihu. Což, pokud vám to ještě nedošlo, z filmového hlediska znamená, že se Tom Hardy 30 let kamarádil s Tomem Hardym a Tomem Hardym, čímž se vesmír zacyklil... V novém filmu Briana Helgelanda (Odplata, Příběh rytíře) totiž hraje oba bratry právě Tom Hardy.

Ronnie manželku neměl, neboť byl homosexuál, ovšem se zásadní výhradou: "I prefer boys. But I am a giver, not a receiver. I'm not a faggot."

Helgelandův film zachycuje období největší slávy Krayových, které trvalo od začátku 60. let do roku 1969, kdy byli konečně odsouzeni k mnoha letům za mřížemi.

Je nutno uznat, že se Helgelandovi občas daří zachytit správně syrovou atmosféru brutálního podsvětí, kde vládnou absolutní mocí dva psychopati, z nichž každý je psychopatický trochu jinak a bylo by zajímavé rozhodovat se, pro kterého z nich je bezpečnější pracovat, pokud nechcete skončit například se zablokovanými dýchacími cestami...

Obávám se ale, že Helgeland (a Hardy) zdaleka nevyužili potenciál, který tato story měla.

Začal bych tím, že po přečtení patřičné stránky na Wikipedii, případně dalších internetových stránek, narazíte na množství fascinujících detailů, které by se daly různými způsoby zajímavě zamontovat do scénáře. Tudíž je překvapující, že o většině těch detailů není v Helgelandově filmu ani zmínka, a rozhodně to není tím, že by v něm nebylo dost místa - film má totiž přes dvě hodiny a většinu času se značně vleče. Jak jsem už psal výše, leckteré okamžiky jsou zachyceny působivě, ale celkový příběh je značně nezajímavý a mnohem triviálnější, než co Krayovi doopravdy zažili. Což mi hlava opravdu nebere.

Třetí hlavní postavou filmu, hned po bratrech Krayových, je mladá Frances (roztomilá Emily Browningová), se kterou Reggie chodil. Přitom je její postava téměř zcela nezajímavá, pasivní husička, které pochopitelně vadí, že její milý zabíjí lidi, ale to je asi tak všechno. Domníval jsem se, že je ve filmu jen proto, že je to celé natočeno na motivy nějakých jejích pamětí, ve kterých sama sobě přikládá nesmyslně důležitou roli, ale tato má domněnka se nakonec ukázala býti lichou, Frances žádné paměti nenapsala a její přítomnost (a nefunkčnost) ve filmu je tudíž čistě scenáristickým problémem.

(Zdůrazňuji, že stále mluvím o Frances jako filmové postavě. To, že ve skutečném životě Krayů nehrála žádnou podstatnou roli a že byla Reggieho ženou jen osm týdnů, neznamená, že nemohla zajímavou roli mít ve filmu. Ale nemá ji a je tam opravdu téměř zbytečná, přestože je na plátně každou chvíli.)

A musím se samozřejmě zmínit o dvojvýkonu Toma Hardyho, což není úplně jednoduché. Tom Hardy rozhodně je kvalitní herec a nemůžu říct, že by se mu tato dvojrole vyloženě nepovedla. Na druhou stranu, nevzpomínám si na žádnou scénu tohoto filmu, při které bych si řekl "Ten chlap je super herec." Brutálního magora si Hardy vystřihl mnohem zajímavěji už v Bronsonovi (2009), a co se týče dvojherectví (kdy jeden bratr mluví nebo jinak interaguje s druhým), zůstává stále nedostižnou metou výkon Jeremyho Ironse v Příliš dokonalé podobě (1988). Omlouvám se všem Hardyho fanynkám, ale to je naprosto jiná liga.

Legendy zločinu (2015) nejsou špatný film pokud máte rádi brutalitu a nesrozumitelné jazyky, vzdáleně podobné angličtině. Ale pořád znovu a znovu jsem si při jeho sledování opakoval slovní spojení "Velice promarněná šance" a vzpomínal na Martina Scorseseho, který srovnatelnou látku natočil mnohem lépe, a ne jednou.

Hodnocení: 60%

P.S.: Toto natočili Monty Pythonové jen několik málo let po definitivním uvěznění Krayových.