Retro recenze: Sedmero krkavců - Klasická pohádka pro celou rodinu?

Režisérka Alice Nellis se v posledních letech zacyklila v kruhu generačních tragikomických dramat ze současnosti. Ale její první pohádka a nejnovější film dopadl na výbornou. Sedmero krkavců si od předlohy Boženy Němcové spíš než temnou atmosféru bere étos, vypravěčský um a srozumitelnost, díky čemuž je film přístupný doslova všem divákům počínaje školními prvňáčky. Nejde o laciný mainstream, ale o poctivé filmařské řemeslo.

Příběhem o dívce Bohdance (Martha Issová), která utíká kvůli svým zakletým bratrům-krkavcům do hor, provází vypravěč. Ze začátku je mužský hlas pravda trochu víc upovídaný, ale jak je Bohdanka zbavena řeči, utichne i on a drama z překrásné slovenské přírody zapůsobí v celém spektru. I díky mimickým výstupům Issové a jejího nápadníka - koktajícího prince Bartoloměje (Lukáš Příkazký). Ona trpělivě sklízí kopřivy na košile a mládenci němě odsekává, on jí slepě následuje a pokorně se snaží. Určitě nejde o vzor spokojené domácnosti, ale v sále plném dětí a dospělých dopadl nejeden humorný prvek podobně jako zadek na hrnec. A důležitá věc, v pohádce si autorka odvážila dělat legraci i ze zla, což se dospělému divákovi může zdát dvousečné, ale má to svůj důvod - děti se zla přestanou bát a postaví se mu. Třeba "jenom" smíchem, ale postaví.

Režisérka Nellis nečaruje narozdíl od Boženy Němcové s přírodními živly - Slunce, Měsíc a Vítr zastala divotvorná Gabriela (Zuzana Bydžovská), která Bohdance vysvětlí, jak bratry zachránit. Došlo i na další změny ve scénáři původní pohádky - u Alice Nellis zosobňuje zlo matka královna (Sabina Remundová), u Němcové to byla princova sestra. Což ale na výsledný dojem nemá žádný vliv.

Diváka vtáhnou trefně vybrané lokace českých a slovenských hradů, zámků a přírodních scenérií. Velká část se natáčela na Slovensku a motiv vysokých, zlověstných hor dodává příběhu na působivosti a rozměru. Tvůrcům se také velmi dobře podařilo skloubit rozdílné nálady - úvodní výpravnou pasáž, retrospektivy, dramatické a tajemné úseky, komediální prvky, děsuplné motivy unesení novorozeněte a připravování hranice pro upálení Bohdanky. V celku vše působí zcela přirozeně, nenuceně a účelně.

Pokud se o Třech bratrech (2014) psalo jako o lehce postmoderním kalkulu se známými herci a rýmovanými popěvky, můžeme o Sedmeru krkavcích říct, že se vezou na konzervativnější vlně, které je vlastní jednoduchý, ale silný příběh, civilní postavy, význam dobra a zla a tradiční dobrý konec. Zní to prostě, ale je to tak. A není to vůbec málo. Pohádka Alice Nellis si podobný úspěch jako Tři bratři rozhodně zaslouží.

Hodnocení: 75%