Český lev 2011 - hlavní večer
Herec Hynek Čermák (Nevinnost): "Na pódiu proběhne obrovský zatmění."
Bál jste se role favorita, kterou vám všichni přisuzovali?
Samozřejmě, že bál. Společnost nominovaných, ve které jsem se ocitl, byla natolik silná, že jsem se snažil radši nic nečekat.
Co jste si ordinoval cestou do Lucerny?
Myslel jsem si, že jsem připraven na obě varianty, ale překvapilo mě, že čím víc večer postupoval a čím víc se blížila moje kategorie, tím víc jsem byl nervózní. To mě docela vyvedlo z míry.
A co běží člověku hlavou, když řeknou jeho jméno a ocitne se na pódiu?
Na pódiu proběhne obrovský zatmění. Je to jako na jevišti, když hrajete a máte okno, taky se z toho jenom snažíte nějak vykecat. (smích)
Dosud vás režiséři díky vaší fyziognomii obsazovali jenom role padouchů a rabijátů. Jak moc vysoko jste skákal, když vám dal Honza Hřebejk roli kriminalisty se skautskou duší?
Hodně, hodně vysoko! Byl to první režisér, který ve mně dokázal vidět někoho jiného než jen toho, co umí rozdávat rány.
Přineslo to kýžený zvrat ve vaší kariéře? Hrnou se další "neboxerské" role?
U Honzy Hřebejka ano, protože jsme spolu natočili další film, Svatou čtveřici, která bude mít premiéru 21. srpna. Od ostatních se jiné nabídky zas tolik nehrnou, ačkoliv Jirka Vejdělek mi svěřil roli slepého maséra v Mužích v naději. Tam jsem sice taky za vazouna, ale zároveň citlivého chlapa, takže nějaká první vlaštovka už tu je, zaplať pánbůh za to.
Producent Adam Dvořák (Lidice): "Prohra je motivační."
Lidice měly pět nominací, nakonec neproměnily ani jednu. Bolí to hodně?
Prohra je motivační, zkrátka a dobře, příště je potřeba být lepší.
Takže ani špetka hořkosti ve vás není?
Opravdu ne. Výhra či nevýhra na Lvech o úspěchu našeho filmu naštěstí nerozhodovala, takže jsme si večer mohli užít v klidu. Trochu mě neproměněná nominace mrzí jen u pana Mahlera, který napsal scénář, tomu jsem vítězství opravdu moc přál. Na druhou stranu vítězství Václava Havla rozumím. (úsměv)
Co chystáte dál?
Komedii ze současnosti. Snad ji stihneme natočit ještě letos.
Herec Vladimír Javorský (Poupata): "Na nervozitu nezbyl čas."
Kterou nominaci jste prožíval víc - tu za Báječná léta pod psa kdysi, nebo teď za Poupata?
Určitě za Báječná léta.
Proč?
Nevím, tehdy jsem byl nějak víc nervózní. Tentokrát jsem byl víc v klidu. Viděl jsem, že je tam se mnou v nominaci pan Abrhám a další velmi kvalitní herci, cítil jsem sešťastný a v dobré společnosti už jen samotnou nominací. Z té nervozity mi možná dneska ubralo i to, že jsem hrál předtím představení, takže nebyl čas na to myslet.
Producent Pavel Strnad (Alois Nebel): "Spokojenost s večerem i výsledky."
Jak jsi spokojen s dnešním večerem?
Večer byl krásnej. Užil jsem si ho až do konce.
Ze začátku to vypadalo, že králem večera bude Alois Nebel, ale pak se to zvrtlo a ceny začaly chodit k Poupatům.
Musím říct, že celkově mě výsledky potěšily. Dokonce jsem vítěze - tedy až na pár kategorií - předem odhadnul, takže spokojenost.
Letos většinu Lvů brali debutanti, je to shoda okolností nebo signál o nějaké výměně generací?
Spíš bych řekl, že je to shoda okolností. Prostě se sešlo několik silných filmů, které shodou okolností natočili debutanti. Například debut Václava Havla je natolik specifický, že bych z toho víc opravdu vyvozovat nechtěl.
Negativ měl velmi silný začátek roku, premiéra Soukromého vesmíru, Modrého tygra a nyní Čtyř sluncí. Co chystáte dál?
V létě bude mít premiéru Polski film režiséra Marka Najbrta a na podzim bychom rádi začali natáčet nový film Andrey Sedláčkové Fair play, který je situovaný do atletického prostředí 80. let.
Režisér Jan Hřebejk (Nevinnost): "Debutem to může klidně všechno skončit."
Jak si prožíval dnešní večer?
Velmi v klidu. A co se týká našeho filmu, tak jsem velmi spokojen.
Jako jediný jsi letos dokázal čelit tlaku debutantů.
My jsme kdysi vyhráli jako debutanti se Šakalími lety, dnes vyhrávají jiní debutanti. To je v pořádku.
Za devatenáct let Českých lvů vyhráli jen tři debuty: tvoje Šakalí léta, Morávkova Nuda v Brně a nyní Jiráského Poupata. Co ty na to?
Obecně se na to dá říct, že existuje řada vynikajících debutů, které jejich tvůrce už nikdy nedokázal překonat. A konkrétně? Konkrétně bych to vzhledem k nehynoucí úctě k Viktoru Schwarczovi komentovat nechtěl.
Herečka Martha Issová: "Večer byl o filmařích a pro filmaře, to oceňuji."
Jak jste si užila večer?
Užila, jen mě trochu bolel zadek, protože už mám poněkud jinou váhu, než jsem zvyklá. (Martha je v pokročilém stádiu těhotenství - pozn. aut.)
A jak se vám zamlouval program?
Líbilo se mi, jak svižně to plynulo. Na předešlých ročnících mě mrzel ten fakt, že nejméně prostoru se věnuje oceněným. Letos jsem ten pocit neměla. Naopak bych řekla, že to byl večer o filmařích a pro filmaře, což oceňuji velmi.
Střihač Jiří Brožek (Odcházení): "Havlovu filmu málokdo rozuměl."
Jak jste prožíval těch dvanáct nominací pro Odcházení? S jakým pocitem jste dneska do Lucerny šel?
Já to nikdy neprožívám. Já se vždycky spíš stydím, když vyhraju.
Myslel jsem spíš na mysli, jak jste těch dvanáct nominací prožíval směrem k panu Havlovi vzhledem k debatám, které se okolo toho vyrojily?
Vůči Havlovi mě to potěšilo a jsem rád za ty proměněné nominace. Osobně jsem ale spíš rád za ten půlrok, co jsme spolu mohli strávit. Na začátku jsem si říkal: "S tímhle člověkem já přece nemůžu fungovat," a najednou jsme našli něco společnýho. Cítil jsem z něj, že si plní obrovskej sen, že je šťastnej, dokonce si myslím, že to bylo jeho nejšťastnější období v životě natáčení toho filmu. Cítil jsem z něj malýho kluka, který si hraje na pískovišti, a je naprosto spokojenej a šťastnej. Odstřihnul se od všeho a užíval si to.
Co si myslíte, že by dneska na toho Lva za nejlepší scénář řekl? Prchnul by plachostí, nebo by skákal jako malý kluk?
Neskákal by, to určitě ne. Já myslím, že to byl od Akademie takový kompromis. Podle mě tomu filmu nikdo moc neporozuměl.
Takže čas Odcházení teprve přijde? Bude zpětně doceněn?
Neštěstí toho filmu je, že byl spojován s jeho politickou kariérou. Podle mě bude Odcházení správně pochopeno až časem.
A jak vám osobně se líbil večer?
Velmi, řekl bych dokonce že i víc než loni.
Herečka Anna Geislerová (Nevinnost): "Ivane, víc se snaž!"
Aničko, jak zvládáte galavečery Českého lva s přibývajícím věkem a přibývajícími Lvy? Je to čím dál lepší, než čím dál horší?
Je to pro mí čím dál tím víc závažnější a těžší, ale taky hezčí.
Ze všech herců teď máte nejvíc Lvů.
Já jich mám víc než Ivan Trojan?
Ano, Ivan má "jen" čtyři, vy už pět.
Fakt? Tak to jsem nadšená, já myslela, že Ivan už pět Lvů má. V tom případě: "Ivane, víc se snaž!" (smích)
Kdy doženete pana Brožka?
Tak to ne, na toho nemám. Kolik jich vůbec má?
Po dnešku osm.
Jenom osm? Já myslela osmnáct. Ale tak to není o mně, to by mi musel dát nejdřív někdo nějakou práci.
U Bohdana Slámy teď hrajete hlavní roli ve Čtyřech sluncích, takže do roka a do dne?
Jo, u Bohdana teď hraju, to je fakt. Já jsem upřímně nadšená a dojatá. Je pravda, že když jsem si v duchu říkala: "Co kdyby náhodou," tak jsem sedla a poprvé v životě si napsala na papírek, co všechno bych měla říct a komu poděkovat, protože na pódiu pak na to zapomenu. Jenže papírek jsem si zapomněla v kabelce, takže jsem na to zase zapomněla
Tak budu držet palec, aby to s tou řečí vyšlo aspoň posedmé.
Režisér Zdeněk Jiráský (Poupata): "Chtěl bych natočit film o studentkách medicíny, které se živí jako prostitutky."
Upřímně, kolik Lvů jste dnes čekal?
Tři. Pro Vladimíra Smutnýho za kameru, pro Vladimíra Javorskýho za herecký výkon a třetí, že bude nějaké překvapení, ale teď v tuhle chvíli, pár sekund po přenosu, se vám přiznám, že ani nevím, kolik jich nakonec opravdu máme.
Čtyři.
Tak to jsem se o jednoho seknul.
Dlouho to s Poupaty ale nevypadalo dobře, ceny nejdřív chodily spíš za Aloisem Neblem.
Toho jsem se nebál, naopak jsem si paradoxně říkal, že je dobře, že nevyhráváme, protože aspoň nebudu muset na pódium. Vůbec jsem nevěděl, co bych tam měl případně říkat. (smích)
Žádnou řeč jste si doma před zrcadlem netrénoval?
Fakt ne.
Z pověrčivosti?
To snad ani ne, ale opravdu jsem v nějaké Lvy přímo pro sebe nedoufal.
Poupata prolomila jednu velkou bariéru: Filmy premierované až v prosinci, v době nákupní horečky a Vánoc, akademici na Lvech většinou přehlíželi. Měl jste z toho strach?
Bál a bál jsem se i z toho důvodu, že na nás přišlo málo diváků. Do současné chvíle, pokud se nepletu, jenom nějakých deset tisíc lidí. Procentuálně jsem si říkal, že mezi nimi nemůže být ani moc akademiků.
Přivedou Čeští lvi víc diváků?
Pokud to distributor znovu nasadí do kin, jako že prý ano, tak v to doufám.
Co chystáte dál?
Paralelně pracuji na dvou projektech. První je velmi, velmi drsný psychopříběh, který se odehrává mezi dvěma lidma v lese. Druhá věc je trochu náročnější, jde o drama z prostředí studentek medicíny, které se živí jako prostitutky.
Záznam přímého přenosu Českého lva z 3.3.2012 : ZDE
Foto: Ondřej Dobiáš
