Milada Horáková: Silná žena, která podstoupila nejvyšší oběť

Důsledky byly obrovské. Politička Milada Horáková byla pro komunistické zřízení nepohodlná, uznávala ideály a nebála se. 27. června 1950 po vykonstruovaném procesu a hrubých výsleších byla popravena, její manžel Bohuslav Horák se skrýval, později se v Německu zapojil do protikomunistického odboje a emigroval do USA. S jedinou dcerou Janou Horákovou se otec shledal až v roce 1966, kdy mohla vycestovat do USA. Neviděli se 17 let. Jana Horáková (nyní Kánská) se za otcem přestěhovala v roce 1968 a i díky ní mohl vzniknout celovečerní film Milada pojednávající o její matce. Premiéru bude mít v českých kinech 2. listopadu 2017.

Důležitou roli ve filmu hraje dopis Milady Horákové na rozloučenou, který psala před popravou a adresován je především její dceři. Ta se k němu dostala až po otevření československých archivů po Sametové revoluci a muselo jít o nebývale bolestivé čtení. Jana se totiž se svou matkou před popravou sice mohla rozloučit, nebyl nicméně dovolen fyzický kontakt a tak došlo jen na šroubované fráze bez emocí. 

Příběh Milady Horákové a filmu Milada je aktuální i dnes, zabývá se totiž tématy jako svoboda, pravda, láska, naděje, moc a oběť. Je to příběh o ženě, jejíž mimořádný život se dotknul mnoha lidí. O zmírnění trestu osobně usiloval například politik Winston Churchill, vědec Albert Einsten nebo spisovatel a filosof Jean Paul Sartre. Gottwald se neslitoval. Vše, za co v životě Horáková bojovala a za čím stála, bylo ohroženo komunistickým převratem. Země nakonec skončila v totalitním režimu na desítky let.

Miladu připravoval režisér, producent a scenárista David Mrnka deset let. Do hlavních rolí obsadil světové herce - Miladu Horákovou ztvárnila Ayelet Zurer (Muž z oceli), jejího muže si zahrál Robert Gant (Castle na zabití). Zajímavostí je, že mladou Janu Horákovou, která svou zaměstnanou a zásadovou matku pozorovala z jistého povzdálí, ztvárnili dva dětští herci, chlapec a dívka, sourozenci Daniel a Karina Rchichevovi.

Mrnka se navíc rozhodl pro odvážný tah, Miladu natáčel v angličtině a do českých kin budou postavy předabovány.

Režiséru Mrnkovi skutečná dcera Milady Horákové, Jana Kánská, zpřístupnila dosud nezveřejněné materiály z rodinné historie. Snímek Milada si vytkl za cíl vyprávět tragický příběh Milady Horákové bez zbytečného patosu. V hlavní roli tedy nefiguruje strašák v podobě totality, ale intimní portrét osobnosti, která měla nemalé ambice, pochybovala, měla rodinu, vztah k vlasti a odhodlání žít podle svého přesvědčení. Což ji nakonec stálo život.