55%
Jako z filmu
- Experimentální
Japonské animované sci-fi Ghost in the Shell z roku 1995 se stalo kultem cyberpunkové kultury, počítačového věku a nástupcem Blade Runnera (1982). Příběh velitelky Sekce 9, která je kombinací robota (tělo)-člověka (mozek) bojující proti nejdrsnějším kyberzločinům futuristické společnosti, o pár let později inspiroval autory Matrixu (1999), dalšího snímku s přízviskem kultovní/novátorský. Nyní do kin míří hraný remake Ghost in the Shell se Scarlett Johansson v hlavní roli. Jaký je?
Trailer:
Cituji z recenze Františka Fuky: "Tato americko-čínská koprodukce totiž nenechala z originálu kámen na kameni a má zcela jinou zápletku a zcela jiné hrdiny. Příklad: Při natáčení si fanoušci stěžovali, že hlavní hrdinku, japonskou androidku Motoko Kusanagi, hraje běloška. Stěžovali si zcela zbytečně, protože - jak nyní vidíme - hlavní hrdinka se jmenuje Mira Killianová. Motoko Kusanagi je ve filmu taky, ale není to androidka, nýbrž revolucionářka. A hraje ji Japonka. A je ve filmu necelých 10 sekund...
Místo vpravdě vizionářského filmu, kladoucího netriviální otázky, jsme se dočkali standardní kyberpunkové zápletky, kterou by nikdo nepovažoval za originální ani před 30 lety (natož dnes). A kdybyste náhodou něco nepochytili, vše je podrobně vysvětlováno (např. co je to "ghost" a co "shell")."
Nová hraná verze kultovního anime bude zcela jistě porovnávána s předlohou. A jak se zdá, fanoušci japonského originálu to nepřejdou bez připomínek. Nepolíbenému divákovi novinka přinese odlehčenou verzi s působivým vizuálem, akčními scénami a populární herečkou. Všechny recenze Ghost in the Shell si přečtete zde. Prozatím 66 procent.
I Volání netvora: Příběh života bylo inspirováno předlohou, přesněji knihou Patricka Nesse, který napsal i filmový scénář. Příběh chlapce, jehož matka trpí těžkou nemocí a její odchod je otázkou času, zaujme přímočarostí, celou škálou emocí (od smutku a lítosti přes zlost, hněvu až ke smíření) a jedním unikátním fantastickým prvkem - obživlým stromem (namluvil ho Liam Neeson). Ten chlapci vypráví příběhy s ponaučením a je mu jediným důvěrníkem v těžké životní situaci. Trojice vyprávění je navíc ilustrována animovanou formou, což vzhledem ke knižní předloze dokonale navodí imaginaci chlapce a vlastně všech, co populární čtivo znají.
Film je přístupný od 12 let, je vybaven titulky a originální formou režiséra Bayony, který se nebojí přitlačit na pilu až kamsi na hranici thrilleru/hororu. Odvážný film stojící za pozornost. Žádná povrchní záležitost. Všechny recenze Volání netvora si přečtete zde. Prozatím 73 procent.
Po řadě snímků, v nichž se modráskové s bílými čapkami vydali do světa lidí, se do kin dostává ryze animované dobrodružství Šmoulové: Zapomenutá vesnice. Film vznikal ve zkušeném týmu podílejícím se na sérii Shrek a vypráví o Koumákovi, Nešikovi a Silákovi, kteří se snaží zachránit tajemnou ztracenou vesnici dřív než se dostane do spárů neúnavného Gargamela. Recenze snímku si přečtěte zde. Prozatím 63 procent. Trailery a bonusová videa si přehrajete na tomto linku.
V kinech se setká též trojice snímků, která se shodně dotýká tématu holocaustu. Vypravit se můžete na Úkryt v ZOO (2016). Natáčel se i v České republice, najdete v něm tuzemské herce, ale jádrem je příběh ukrývání židovských obyvatel ve varšavské zoo během druhé světové války. Recenzenti dávají 64 procent.
Popírání holocaustu (2016) se věnuje jednomu skutečnému soudnímu sporu, v němž popírač holocaustu David Irving obvinil historičku Deborah Lipstadtovou z urážky na cti. Hvězdně obsazené drama se týká poměrně nedávné události, při níž člověka zamrazí.
K holocaustu se váže i dokumentární snímek Jeden německý život (2016), jehož autorům se podařila jedinečná věc. Na kameru promluvila 105 letá sekretářka ministra propagandy Josepha Goebbelse Brunhilde Pomselová. Šlo vůbec o první její vystoupení na toto téma. Rok nato zemřela a vy se díky tvůrcům můžete podívat na netradiční portrét ženy, která na svých bedrech nesla téměř celé 20. století.
Trailer:
Snímek není polemikou o hrůzách holocaustu a nacismu, nýbrž mozaikou vzpomínek a kréd člověka žijícího v diametrálně odlišné společnosti od té současné. Pozoruhodný film uvádí do českých kin distribuční společnost Atlantis ve spolupráci s databází Paměť národa, která se věnuje zaznamenávání takzvaných orálních dějin díky přímým účastníkům důležitých historických milníků. Někteří ještě žijí a je důležité jejich vzpomínky stihnout zaznamenat.
Premiéru má též poslední film loni zesnuvšího Adrzeje Wajdy Mžitky (2016). Klasik polské kinematografie v životopisném dramatu líčí osudy avantgardního malíře Wladyslawa Strzeminskiho, jemuž srazila vaz stalinská diktatura po konci druhé světové války.
Z Febiofestu míří do distribuce též balkánská černá komedie Deník strojvůdce (2016), která si pohrává s nepsaným mottem, že "opravdovým strojvůdcem sa stanete, když srazíte prvního sebevraha". Jenže, co když se to nedaří?
Francouzi přinášejí bitvu jedné odhodlané výzkumné pracovnice s farmaceutickou lobby 150 miligramů (2016), která se skutečně stala a producenti léčiv měli na svědomí neobvyklé množství lidských životů.
Na závěr je tu jeden experimentální počin od vizuálního umělce Tomáše Svobody. Jeho snímek Jako z filmu (2017) se může pochlubit prvotřídními tuzemskými herci-režiséry a dle synopse vypráví o životě.
Seznam všech březnových premiér najdete ZDE.
Seznam všech filmů v kinech podle % hodnocení uživatelů Kinobox.cz najdete ZDE.
