Profilový obrázek

pitryx

Petr Pika

Komentáře 193

Od nejnovějších
  1. Zkáza Mary Deare
    Zkáza Mary Deare (1959)
    6
    Na lodi to ještě ušlo, ale pak se to zvrhne jen v kafrání a intriky. Což o to, herci byli dobří, ale já už se místy nudil a nebýt mé zvědavosti, asi bych to přeskákal. Zajímavé, že jsem to mě podobně i s knihou, ale to už si nejsem jist. Konec je ovšem perfektní, a tak si myslím, že to nebylo zase tak špatné. Dávám šedesát procent.
  2. Invisible Man Returns, The
    Invisible Man Returns, The (1940)
    4
    Místy zbytečně komplikované, ale efekty jsou zde na svůj rok výroby na jedničku. Dějově to také ujde, moc hluchoty tu není. Většinu času se něco děje. Závěr s důlními vozíky se mi také líbil, tak nevidím důvod, proč nedat celých čtyřicet procent. Navíc to nebylo zbytečně dlouhé.
  3. Kokosové ořechy
    Kokosové ořechy (1929)
    6
    Prvních dvacet minut je na odpad. Pak ovšem přijdou ti dva a hned to začne. Ti vlastně oživí celý film. Až na zbytečné hudební vložky, například pouhé brnkání na harfu beze slov. To bylo naprosto zbytečné. A nebýt toho zhnojeného konce, kde se děj zasekl, šel bych s hodnocením ještě výše.
  4. Červená tečka
    Červená tečka (2021)
    2
    Začínáme trapárnou a pokračujeme hádkou. Když pak hlavní hrdinka sdělí světu už stokrát ve filmu řečenou banalitu, měl jsem po chuti dokonale. Ale nebylo by ode mne fér to vypnout a udělit nulu. Takže jsem na to čučel dále. Děsně jsem se nudil, ale po hodině to chytlo šťávu, takže se to na tu dvacítku dostalo.
  5. Honeydew
    Honeydew (2020)
    0
    Já chápu, že film musí mít úvod. Seznámení s osobami, jejich psychologické profily a tak. Takže to tedy toleruji na těch prvních dvacet minut, eventuálně třicet. Ale když úvod trvá přes hodinu, tak je to i na mne moc. Tady je legrace to, že ani po té hodině se ničeho zvláštního nedočkáme. Možná se tam něco dělo, tedy náznakově, ale to už jsem byl v tom stádiu nudy, že mi to bylo nadobro fuk.
  6. Dick Whittington
    Dick Whittington (1993)
    0
    Tak hlavní hrdina bečí, že má furt smůlu, ale když má čekat posla který jej má přivést na loď tak jde v poklidu spát. Tolik toužil po cestování, ale v klidu si usne. No, dobrá, stejně jsem si nebyl jist, zda sleduji pravdivý příběh či pohádku. Mluvící kočka tam toho moc nenamluvila, takže čert ví, co to bylo za pokus. Byla to nuda, a kromě Zilvara z chudobince tu nikdo nezaujal. A poučení na závěr, ten, kdo je bohatý a má majetek, toho je třeba ctít. To říká na konci příběhu otec Alice. Tvl.
  7. Kříž u potoka
    Kříž u potoka (1937)
    4
    Jen za první půl hodinku se to dějově nehne kupředu. No, hlavně že se tam v jednomu kuse skřehotá a tancuje. Takže jde spíše o dokument se svatebními zvyky. Pak to sice nabere obrátky, ale ten první dojem tu je a kazí to skoro celé. Naštěstí se pak z toho všeho stane normální film a normálně nenormální vesnické drama. Jenže, ten začátek...
  8. Senzační prázdniny
    Senzační prázdniny (1967)
    9
    Klasický pan Funes s partou oblíbených herců, kteří jsou vidět i v dalších filmech s tímto excelentním komikem. Řada zamotaných situací jen nahrává bezpočtu gagů a veselých situací. O dabingu snad ani netřeba vůbec psát. Pan Filipovský je prostě naprostá mega hvězda. Opět hluboká poklona oběma mistrům.
  9. Mrtvý princ
    Mrtvý princ (1971)
    3
    Umírání toho prince jsem se řehnil ještě deset minut poté. Jen se divím, že ještě během toho nestihl třeba turnaj rytířů nebo tak něco. Černobílá pohádka, kde jsou karty jasné a v podstatě nepřináší mnoho nového. Náznak nápadu tu však je. Herci to nebrali moc vážně, ale zase tak špatné to nebylo. Dávám však nižší hodnocení kvůli způsobu podání, tedy formou vyprávění třetí osoby. Nebylo to sice křečovité, ale rušilo mne to při sledování příběhu samotného.
  10. Pod jednou střechou
    Pod jednou střechou (1938)
    4
    Tak to se poněkud nepovedlo. Míním skloubení filmu a hudby. V dramatické scéně opuštění domu hraje muzika jako při té nejveselejší komedii. Ale jinak to vcelku ušlo. Je to takový klasický dívčí román pro paní a dívky, takže i když jsem to dokoukal bez přejíždějí, musím taky něco dát. Ale nemusím to vidět znova.
  11. Široká cesta spravedlnosti (1966)
    6
    Zbytečně prodloužený konec, mohlo to končit sdělením, že byl dopaden pravý pachatel. Neckář není herec, takže se tu opět moc neukázal. Přes tyto zápory se na to podívat dá, pokud ovšem divák nečeká něco na té nejlepší úrovni. Ostatní herci to jakž takž zachránili. Takže to vytáhli s odřenýma ušima do nadprůměru. Slabšího, ale nadprůměru.
  12. Muži v říji
    Muži v říji (2009)
    4
    Asi to mohlo být kratší, ke konci jsem se už dost nudil, ale také to bylo tím, že jsem nerozuměl tomu, co říkali do toho mikrofonu. Sem tam problesklo i nářečí, hezký brněnský přízvuk. Celkově se občas zasmát dalo a snad se na to dá kouknout ještě jednou. Ale nemusí se.
  13. Smolař
    Smolař (1965)
    6
    Možná skvělá komedie, ale jak pro koho. Já jsem se sice také bavil, ale na vyšší hodnocení, než šedesát to rozhodně nevidím. Mně se nejvíce líbila scéna, ve které si pan Saroyan v podání pana Funése opravuje v garáži auto. Celkově to má švih, jisté napětí a nadprůměrné je to zcela určitě. Jen mi tam něco málo chybí. Ale nevím co. Moje kopie měla scénu navíc, která údajně v původní verzi snímku nebyla. Ta byla v původním jazyce s titulky.
  14. Smolař
    Smolař (1957)
    7
    Za mne velmi dobré až na to kvákání (zpěv). Ale byl to film částečně o zpěvačce a hudebním skladateli, tak proč ne. Pan Funés jako vždy vynikající a ve vedlejší roli mu zdárně asistoval méně známý Jacques Jouanneau. Film má spád a rozhodně pobaví, hlavně fanoušky velikého Mistra.
  15. Des pissenlits par la racine
    Des pissenlits par la racine (1964)
    4
    Snímek se měl dějově věnovat první půl hodinu více zápletce s Jacquesem, a ne blbinám mimo toto dění. Prakticky to mazalo celou snahu skvělého komika, který však zde nemohl, nebo nechtěl své umění rozjet naplno. Udělal to tedy až ke konci ve scéně v nemocnici. Takže, pane Funési, celá dvacítka je pro vás a desítka pro paní Mireille Darcovou. Když nebyl vidět pan Funes, alespoň bylo na co koukat. No a za děj dám též pouze desítku, protože to místy strašně stagnovalo.
  16. Napříč Paříží
    Napříč Paříží (1956)
    3
    No já jsem čekal spíše něco jako situační komedii. A u tohoto filmu jsem se zase nějak moc nebavil. Je to škoda. Na herce jsem se těšil, ti byli dobří, ale scénář byl takový nijaký. Jean Gabin to hrál výborně, ale jeho postava mi lezla na nervy už od scény ve sklepě. V podstatě jde o dialogový film, takže se celou dobu nic zvláštního neděje. Polovinu filmu chlapi po sobě řvou a to není pro mne. Dávám dvacítku herecké elitě, deset za závěr příběhu, ale ne za ten dodatkový konec. To je vše a podruhé to vidět v žádném případě nechci.
  17. Vie a deux, La
    Vie a deux, La (1958)
    1
    Už u vyprávění o tom dědictví jsem v tom měl zmatek. Pak přišla odbočka, kde sice asi ženy a dívky slintaly do klína, protože zde hrál Gerard Philip, ale to už byla čiročirá nuda. Pak to pokračuje dále ve stejnému duchu a jako by se to chtělo vyhýbat jádru pudla. Což o to, herci zde nebyli žádní kandrdasové, byli to Někdo, ale bohužel ten scénář je tak praštěný až to bučí. Pan Funés se tu objevil na začátku a pak ještě párkrát, kde se moc nepředvedl. Mně osobně vadil celý styl vyprávění a čekal jsem více příběhů. Zklamán jsem byl a hodnotím to tak za deset procent. Ale jen proto, že sešli slavní herci.
  18. Velký pán
    Velký pán (1965)
    5
    Průměrné dílo, průměrné povídky, průměrné všechno. A to hodně drží pan Funés v poslední povídce. V té první zase zaujal Bernard Blier. Ten se objevil i v druhém příběhu, který mne hodně nudil. Zpočátku to vypadalo na dobrou komedii, ale pak přichází právě ten soud a tady už je to takové na usnutí. Takže, jak zmiňuji, průměr.
  19. O délku hlavy
    O délku hlavy (1956)
    7
    Bezesporu zajímavý snímeček s několika humornými situacemi. Skvělý pan Funes ve více postavičkách a pokud si divák dával pozor, nemohl přehlédnout v mini roli ošetřovatele koní pana Dufilho. Ovšem, tehdy ještě s bujnou kšticí. Jde o zábavnou věcičku, které chybí jen dabing, ale i bez něj je to velmi dobrý snímek.
  20. Blé en herbe, Le
    Blé en herbe, Le (1954)
    0
    Tak pan Funés kvůli kterému jsem tuhle romantickou hloupost sledoval tu byl hned na začátku, a to necelých dvacet sekund. Hrál promítače v kině a hezky zuřil. Pak se ještě objevil, ale více prostoru zde neměl. Bohužel, zbytek snímku je skutečně jen pro milovníky romantiky a zamilovaných příběhů. Pro mne to bylo šíleně dlouhé a pořád dokola. Starší baba, mladá holka a nemělo to konec. Ale zvládl jsem to.
  21. Bébés a gogo
    Bébés a gogo (1956)
    0
    Nějak moc mne to nebralo. Děti sice moc nehrály a tudíž neotravovaly, ale i tak to bylo dosti nudné. Oživil to jen pan Funés, ale také ne nějak moc, protože měl jen pár scén, ve kterých asi nemohl udělat nějakou šaškárnu i když se tvrdí, že to byla komedie. Asi jak pro koho.
  22. La vie d'un honnête homme
    La vie d'un honnête homme (1953)
    3
    Jůůů, tak pana Funése jsem viděl s hezkou pěšinkou ve vlasech poprvé. Škoda, že nebyl vidět více. Zato na pana Michela Simona bylo pokoukáníčko, ten to hrál. Neříkám, že lépe, než když hrál řidiče autobusu Auguste Barda. To ne, ale tam měl asi možnost se lépe vyjadřovat. Jenže tam to zazdil scénář, který zde byl dost obstojný, leč ponurý. Přesto mu desítku dám. Na zvýšení depky je snímek přímo výborný. Bohužel, moc mne to nebavilo, já mám radši komedie a očekával jsem něco více. Takže panu Simonovi, kterého mám vcelku rád, dávám dvacítku. Jinak nic. Navíc mi vadilo kecání vypravěče do děje, to přímo nesnáším. Proto hodnotím tak nízko.
  23. Huis clos
    Huis clos (1954)
    0
    Pro mne nuda k uzoufání. Jakmile jsem pochopil, která bije, nudil jsem se. Je to z větší části dialogovka, kde se po většinu času jen a jen žvaní. Jako divadelní hra by to úplně stačilo. Nevím, co herci hráli, protože jsem občas nedával pozor. Když se něco děje, jsou to jen krátké a vyprávěné úseky. Prostě nic pro mne. A pana Funése, který je v titulcích CSFD jsem ani nezahlédl. Není ani přímo v titulcích filmu, ani na IMDB. Samozřejmě, že je možné, že se tam někde na moment vyskytl a já ho přehlédl. Skutečně se mi to nechtělo jet po druhé.
  24. Ohnivé léto
    Ohnivé léto (2002)
    1
    No, jen prvních dvacet minut pro mne bylo peklo. Jenže jsem prostě chtěl vidět i těch pár posledních filmů pana Kršky co mi zbývaly. No, já jsem byl také mladý. Už je to hodně dlouho. Ale myslím, že jsem nebyl takový poděs jako hlavní “hrdina“ filmu. Nejde o to, že mi byl nesympatický, ale o to koho hrál. No, nebudu to pitvat, byl to páně Krškův první film, dá se mu to odpustit. Pár krásných záběrů přírody to nesrovná.
  26. Veinards, Les
    Veinards, Les (1962)
    7
    Tak já jsem se bavil. Hlavně při povídce „Jachta“. Zde kreace, kde se „blejsknul“ ožralý pan Jean Lefebvre. Ta pobavila asi nejvíce. Škoda, že krátce. Ale dobré byly všechny a ta poslední s panem Funésem, to byla už jen taková třešnička na dortu. Mimochodem se zde objevila v roli jeho filmové dcery Danielle slečna France Rumillyová, která později hrávala pravidelně v četnické sérii jako jeptiška, tuším Klotylda? Celkově to hodnotím nadprůměrně, protože to nemělo (skoro) nikde hluchotu a pěkně to odsýpalo. Prostě komedie, jak má být.
  27. Le Crime ne paie pas
    Le Crime ne paie pas (1962)
    5
    Zpočátku nic moc, ale třetí a čtvrtý příběh byl rozhodně zajímavý s několika drobnými překvapeními. Pan Funes, bohužel, až ke konci snad ne ani minutu. Nestopoval jsem to. Připadalo mi to zbytečně dlouhé, ale zase čtyři příběhy… Dávám tedy čistý průměr, ta padesátka je tak akorát.
  28. Un clair de lune a Maubeuge
    Un clair de lune a Maubeuge (1962)
    0
    No, žádné překvapení pro mne. Čekal jsem kravinu a dostal jsem co jsem chtěl. Vlastně jsem si o to řekl sám. Jenže mi bylo líto vynechat film ve kterém je, byť jen na chvilku, pan Funés. A musím se přiznat, že jsem ho ve filmu neviděl. Napoprvé. Musel jsem se vracet a ani pak jsem si nebyl jist, zda je to on. Neseděla mi postava, tedy, výškou. A ten vous… Hrál zhruba dvacet sekund, nemluvil, takže zklamání. Jinak tu byla herecká esa Francie, ale bohužel tematicky ani jinak mne to prostě vůbec nezaujalo. Nuda no.
  29. Dans l'eau qui fait des bulles
    Dans l'eau qui fait des bulles (1960)
    6
    Poměrně slušný snímeček. Sice mi většinou vadí, když do filmu někdo kecá, ale tady ty poznámky toho mrtvého byly občas trefné, takže výjimečně za to nestrhávám procenta. Je to schopné krimi kořeněné špetkou humoru a samozřejmě i panem Funésem. Rozhodně doporučuji. Pobaví všechny věkové kategorie mimo dětí.
  31. Carambolages
    Carambolages (1963)
    3
    Zpočátku nuda, ale pak se to konečně rozjede. Ale to je už skoro hodina filmu pryč. Já měl snímek s normálním dabingem, pod režií Karla Beneše. Ale ze zvědavosti jsem si pustil kus verze s tím zmršeným a musím uznat, že je to ukázka naprostého diletantismu. Ovšem dabing nelze brát v potaz při hodnocení, že ano. V závěru snímku se tu mihne pan Delon, ovšem v té době je již pan Funes, tedy jeho postava dávno mimo hru, takže tvrzení, že se ve filmu ti dva setkali poněkud plave na vodě. Mohli se potkat při natáčení, ale ve filmu se jejich postavy nesetkaly. Mne film začal bavit pozdě, pan Funes tu toho moc ukázat nemohl, takže jde o podprůměrné dílko, které však může pobavit.
  32. Escalier de service
    Escalier de service (1954)
    2
    Já vcelku takové ty povídkové filmíky mohu, ovšem tohle mne zrovna nezaujalo. Nemělo to ani švih a ani nápad. A že bych se nějak bavil se také říci nedá. Pořád jsem se těšil na pana Funése a ten se ukázal až dvacet minut před koncem. Ovšem jeho italské nadávání rozhodně stojí za to vidět. Ovšem to je asi také vše, co je na tomto filmu zajímavé. Přesto bych to úplně neshazoval a tu dvacítku filmu dal.
  33. Innocents in Paris
    Innocents in Paris (1952)
    0
    Nuda, nuda, šeď, šeď. Měl jsem hodně chutí to vypnout, ale zvědavost mi to nedovolila. Byl jsem prostě zvědavý na pana Funése, jak se popere s anglicky mluveným filmem. Mezitím to však bylo opravdu jen a jen na spaní. Ani konec už mne nezajímal, i když jsem to až do něj vydržel. Ztráta času na to koukat.
  34. Amour n'est pas un péché, L'
    Amour n'est pas un péché, L' (1952)
    2
    Absolutně nic pro mne. Pan Funes jen chvílemi, nej scéna s ním je asi při cvičení. V podstatě to nemá nijak složitý děj, jenže se skoro celý film nic neděje. Je tu jen pár scének, kde se dá možná pousmát, ale žádná neutkví v paměti. Přesto nelze dát nulu, protože přece jen jsem se občas bavil. Takže dohromady sečteno tu dvacítku tedy dám.
  35. Hommes ne pensent qu'ŕ ça, Les
    Hommes ne pensent qu'ŕ ça, Les (1954)
    5
    No zpočátku to šlo, pak chvilka nudy, ale nakonec to posunula výše o jeden level ta honička. Ta skutečně pobavila a pan Funés se tu vyřádil. Myslím, že ta role byla napsána přímo pro něj. Ucházející film snad i na druhé podívání. Pobaví klidně i celou rodinu.
  36. Mon pote le gitan
    Mon pote le gitan (1959)
    2
    Tak já zase nechápu, co na tomto byla komedie. Dost dlouhých záběrů, dialogy, řešení problémů a sem tam hádka. A při tom jsem se měl jako bavit? No, každý má na humor jiný názor a každý pak jiný vkus. Od poloviny filmu zhruba mi navíc začal lézt na nervy hudební doprovod v pozadí. Takže za mne dostane dvacítku pan Funés a to je všechno. A nebýt jeho nedám ani jedno procento.
  37. Poprask v kabaretu
    Poprask v kabaretu (1954)
    3
    V mini roli se mihl i kulturista Mario David ve svém třetím snímku. No, ale k filmu, stále jsem se nemohl zbavit dojmu, že už tu něco podobného bylo. A i kdyby mne zastřelili, nevzpomenu si. Také zmatky, také spíše jen skeče v divadle, nebo kabaretu? A také tam hrál pan Funés. V každém případě se taneční či jiná čísla, například ten balet, dají přeskákat, ale ona je to celkem švanda. Na svou dobu se tu objevuje sem tam nahotinka. Děj to vlastně nemá. Ku oddychu tak akorát, ale nelze očekávat nic extra. Zajímavé je spíše to, že jsem to nevypnul. Přece jen to trošku zaujalo.
  38. Tartassati, I
    Tartassati, I (1959)
    4
    Mé hodnocení z roku 2013: Klasická komedie, ničím zvláštní ani ničím nezvláštní. Dabing velmi slušný, pan Funes skvělý. Po deseti letech jsem se znovu podíval a hodnocení ponechávám. Není to nic tak převratného a něco tomu chybělo. Potřetí už to vidět nemusím.
  40. Taxi, Roulotte et Corrida
    Taxi, Roulotte et Corrida (1958)
    6
    Hned na začátku překvapí mini rolička pro pana Jacquese Dufilha. Ale nejprve můj komentář z roku 2013. Tak tyhle blbinky já mohu. Pan Funes tradičně skvělý, žádná hluchá místa, srandy kopec. Prostě bláznivá komedie, jak má být. Možná bych jej napsal po těch letech jinak, ale podstata by zůstala stejná. Takže ponechávám i těch šedesát procent.