kOCOUR: Komentáře

Komentáře 389

Od nejnovějších

Sejmi prezidenta (2014)
30. 7. 2015
2
Mrazák padá ze stráně. Mrazák plave kraula v peřejích. Mrazák lítá. Mrazák div nehledá hřiby v mechu. All hail mrazák! Fakt jsem se snažil si to užít, ale je to daleko za hranou všeho, co jsem ještě schopen naházet do cheesy guilty pleasure krabičky. Ani Jackson to neustál, neměl lézt do mrazáku.
Ant-Man (2015)
15. 7. 2015
8
Jediný způsob, jak tenhle prokletý, odkládaný, přepisovaný a rušený projekt uvést do provozu, bylo vsadit všechno na jednu kartu – vykašlat se na vážného hrdinu s vážnými problémy a mravenčího chlápka zkrátka prodat přes humor (taky kdo by těm vážným mravenčím dilematům věřil?). A daří se. Začíná to úslovím „když potřebujete hláškaře, zavolejte Michaele Peñu“ a pokračuje v podobném duchu... no vlastně každou druhou minutu. Ant-Man se snaží, seč může, abyste mu věřili sympaťáka, co má pod čepicí, je hodným tátou a nemá žádné charakterové vady, protože to na něj osud prostě vždycky nějak ušije a on je v tom nevinně. Paul Rudd možná poprvé před kamerou nevypadá jen jako kámoš od vedle a na popředí klasického stokrát viděného scénáře "from zero to hero" servíruje poměrně chytrou sympatickou postavu, se kterou si ty necelé dvě hodiny dokážete opravdu užít. Kašle se tu na vysvětlování a origin, věci se prostě dějí, fyzikové ať se jdou zahrabat, zábava je na prvním místě. Ant-Man jako žánrově téměř čistá heist movie má tah na branku a není do sebe ani trochu zahleděná (mrk mrk, Avengers 2). Ano, je z toho cítit, že na to nebylo extrémně moc peněz, že herci se rekrutovali spíše ze seriálů a že napojení na existujicí marvelovský vesmír mohlo být kvalitnější, ale v Marvelu na Ant-Mana očividně zase tolik nevsázejí a jenom si museli splnit povinnou představovačku méně známého Avengera. O to příjemnější je výsledek; z tak trochu odepisovaného outsidera vznikl hrdý film, který to na plátno dotáhl s takovou dávkou důstojnosti, že bych tomu po těch úvodních tahanicích s režií a scénářem ani za mák nevěřil. A z čeho mám největší radost - Wright je tu pořád cítit na každém rohu, což je přesně to, co tahle látka potřebovala. Příjemné překvapení.
Osmy (2014)
21. 10. 2014
8
No konečně. Epstein se tentokrát dobře vyspal (a vypsal) a je vidět, že Trojanův osvědčený "něžný zmatkař" v úderné "povídkové" formě sedí scenáristovi výrazně líp, než když má tvořit nějaké hlubší příběhové kejkle (Signál bolí dodnes). Rozjezd je trochu žánrově nejasný, ale na pomezí bakalářské etudy a normalizační deprese nakonec nezůstávají Osmy přehnaně dlouho a jasně si vytyčí za úkol vydestilovat ze všech (i těch nejtemnějších zákoutí tehdejšího režimu) aspoň špetku té legrace. Trojan ladně proplouvá situačním humorem a kličkuje mezi povídkovými karikaturami (o nikom nic pořádně nevíme), aniž by se výrazně zaškobrtnul. Do karet mu přitom moc nehraje fakt, že je film pomyslně časově ohraničen a díky tomu se množství náhod a nehod zdá poněkud neuvěřitelné (na jeden den trochu moc!), na druhou stranu to do sebe všechno relativně zapadá a jednotlivé scény dramaticky fungují i bez kontextu těch dalších. Celkově hodně příjemně strávených 80 minut, kterým by slušelo i to plátno. Palec nahoru za oživení Josefa Dvořáka, který s věkem herecky zraje jako víno a odpustíte mu i ten Vodafone. A druhý palec nahoru za scénu s prasklou trubkou a zdevastovaným bytem, kde se hrdinové brodí v normalizačních hov*ech svých a doslova i cizích. 70-80%. P.S. Brainstorm zůstal nepřekonán, na to se bude muset Epstein vyspat ještě líp ;)
Amazing Spider-Man 2 (2014)
23. 4. 2014
6
Boží akce nacpaná velkolepými komiksovými momenty, nádherně přehledná a stravitelná i ve 3D. Jediný obrovský klad, kvůli kterému tenhle film budu hájit. Mimo to už jenom klasická trojka prkenný Garfield (omg!), velkolepě ohraná klišé a stará známá dilemata, ve větším měřítku a omšelejší než minule. Fakt nemám pocit, že by už pátý Spider-Man za posledních 13 let mohl otevřít dveře někam šířeji, už teď mu to nevěří ani sousedovic pětiletý Tonda. Zkrátka a dobře - všechno už bylo vyřčeno, životní patálie teenagera zanalyzovány na všech možných levelech, stále stejně motivovaní záporaci nudí; uspěte pavouka a nechte ho prosím konečně být (...takže nashle u trojky). 50%
Walter Mitty a jeho tajný život (2013)
19. 12. 2013
8
Líbívá vyprázdněná instagramová jednohubka, která jenom tak klouže po povrchu. Ale je to dost vtipný a dobře se na to kouká, vlastně se na to kouká mnohem líp než na většinu produkce tenhle rok. Stiller s věkem a přibývajícími šedinami řemeslně roste přímo exponenciálně a za pár let z něj bude stejná režijní jistota jako Affleck (dejte na mě). Momentka s Buttonem skvělá!
Gravitace (2013)
3. 10. 2013
10
Intenzivní zážitek, pro který se staví velká kina. Jde to krásně a lehce sejmout za povrchnost a schematičnost, ale přijde mi to jako hledání chyb za každou cenu. V okamžiku, kdy jsem plul vesmírem a zavíral poklopy spolu se Sandrou, mi bylo všechno ostatní úplně jedno, a to si na dobře odvyprávěné (neklasické) příběhy potrpím v první řadě. Takhle si představuju milník, který nezkouší opatrně nové technologie a postupy, ale prostě je sebejistě čapne a vyždíme z nich veškerý potenciál, aniž by dělal nějaké úlevy a zkratky. Navíc to stálo jen 80 mega, c'mon. Sebevědomý technologický vzor pro další dekádu a asi nejlepší one-(wo)man survival, který jsem na plátně viděl.
Pacific Rim - Útok na Zemi (2013)
11. 7. 2013
6
Serious brain damage alert. Ale bitky výrazně přehlednější než u Snyderovy Pláštěnky.
Smrtonosná past: Opět v akci (2013)
5. 6. 2013
4
John McClane? Spíš ROFL McLOLane. Vlastně mi přišlo, že Willis je tu jen tak jako omylem, přišel se podívat na plac a aby se neřeklo, tak párkrát zapózoval za kanónem a utrousil sem trochu patosu a tam nějaký ten one-liner. Jinak ze Smrtonosné esence tu zbyla jenom nostalgie pod tučnou vrstvou prachu a útržky hlavního hudebního tématu, které se asi nikdy neoposlouchá a fungovat bude za jakýchkoliv okolností. Finále ve své digitální pompéznosti předčilo i dálnici a chození po stíhačce ve čtyřce a jasně delkaruje, že McClane už fakt zaslouží důchod. Nechte tu sérii dožít s trochou důstojnosti, proboha. Tedy jestli to ještě vůbec jde.
Banshee (2013)
26. 3. 2013
8
1. série: Ta přiznaná béčkovost mě ohromně baví, ale scenáristické zvratky v rámci posledních dílů první série jsou fakt na přesdržku. Přesně ten typ seriálu, kde se hov*o uměle natahuje, aby se doplazilo aspoň na deset dílů, a dělá z diváka tupce bez mozku. To je i na béčko trochu moc. Ale ty postavy jsou strašně super a závěrečná akce hodně guilty. 70%. 2. série - každý díl opravdový originál, skvělá akce a dobře rozvíjející se příběh. Akorát ten záporák a všechny ty flashbacky jsou zase vytažené z hlubin scenáristkých střev, chjo. Obrovská škoda. Epizoda s Kurýrem geniální. 70%. 3. série - 100%. Wow. Spolehlivě nejodvážnější televizní projekt současnosti, který kašle na konvence a veškeré mantinely "televizní zábavy". Sofistikovanost odkazů (Přepadení 13. okrsku), bezbřehá láska k 80s béčkovým momentům a totální fuck-off diváckým očekáváním, je kombo, které jsem v takové míře mimo plátno ještě neviděl. Klobouk dolů.
Perníkový táta (2008)
12. 11. 2012
10
All hail Heisenberg. Původně jsem byl na 5*, ale 4. série už prostě netáhne. Zdlouhavé, natahované dialogy, nula děje, nepravděpodobné zvraty vycucané z prstu (zakopnutí o koberec = lol/wtf). Plus přepálené finále, totálně shazující celou dosavadní "serióznost" do pekel (Two-Face huh?). Do té doby ale vážně nejlepší seriál, co je teď k mání. Berte všemi deseti. EDIT: 5. sezóna je po 2. sezóně Aliasu to nejlepší, co se na seriálovém poli urodilo. Zpátky na 5* s klidným svědomím. Will miss you Heisenberg.
Sinister (2012)
8. 11. 2012
8
To, co fungovalo už v Kruhu, Paranormal Activity a podobných aneb "home video děsí nejvíc" po stopadesáté. Zdaleka nejlepší složkou Sinistera je kakofonická skrumáž plná letmých skřeků, proseb o smrt a znepokojujících ruchů, která se při troše fantazie dá označit hudbou (soundtrack jen pro psychopaty). Postavy jí logicky nemůžou slyšet, ale pro diváka by to bez ní nebylo ani z poloviny tak intenzivní a mrazivé. Frekvence šoků (než se to trochu okouká) v první polovině je velmi nadstandardní a nepamatuju si, kdy jsem byl naposled v kině takhle nervózní a přál si, aby si postavy povídaly a proboha chodily po domě hlavně ve dne, kdy by bubáci měli spát :-)
Looper: nájemný zabiják (2012)
8. 10. 2012
8
Vivat té low-cost sci-fi vlně, které nebrání ani omezené rozpočty, aby mohly věci chytit řádně za pačesy. Rian Johnson potvrzuje své režijní devizy a i s dolarovou oprátkou na krku servíruje propečený příběhový steak s extra omáčkou navrch. V prvních minutách fascinuje schopností prodat základní pravidla, v těch příštích elegantně proplouvá audiovizuálními nápady a pak už se vrhá do spárů polemik o tom, co by kdyby, a má k tomu při ruce sakra schopné herce odvádějící mistrné dialogové i akční kejkle (Willis má dlouhé době opravdu dobře napsané scény). Looper je přehledný a prodává se v rovině srozumitelného vyprávění nejen pro nenáročné popcornožrouty, ale i badatele hledající ve filmových rozuzleních velkou lidskou osudovost. A dokážu si představit, jak na fórech opět začnou probíhat velké diskuze na téma časové paradoxy (které Willis ve filmu umně setře jednou větou). Tempo není až tak dravé a ve druhé polovině se nezřídka pohmatává i po zpátečce, ale ten výživný koktejl budoucích motivů, hrátek s časem a vizuálních lahůdek se nestihne jen tak snadno okoukat. Johnson drží v napětí až do samého závěru a svého diváka odměňuje silným chuťovým jazykem, který posiluje touhu po opakovém zhlédnutí.
Chata v horách (2011)
14. 4. 2012
8
Raimi na koksu pro 21. století. Tam, kde většina tvůrců končí (variace na Pátek třináctého #3789), se parta kolem Wheddona teprve rozjíždí. Film, který permanentně nabízí humor mezi řádky a nakonec se rozkročí na úplně všechny strany, kam až mu to žánrový rozsah potenciálně může dovolit (jen jedna věc mi chyběla, ale na licenci mého nejoblibenějšího vesmírného monstra už asi chechtáky v rozpočtu nezbyly). Hodně upřímný zásek do hororové pažby, film s obrovským nadhledem a fakt hluboká studnice fanouškovských nápadů. Ve světle vypravěčské odvahy padají všechny škatulky i bariéry a scénář skoro pořád kráčí o krok dva před divákem. Weddonovi teď zřejmě sežeru všechno a hlavně už nemám strach, že by tým Avengers nenaplnil nerdovská očekávání.
Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka (2012)
8. 4. 2012
8
Já, Krobot.
21 Jump Street (2012)
20. 3. 2012
8
Takhle dopadá film, který produkují mladí herci a zároveň jeden z nich dohlíží na scénář. Nemá to sice takovou řemeslnou flow, jakou by to mohlo mít v rukou např. povolanějšího Phillipse (Starsky a Hutch, mrk mrk), ale příval nekorektních vtipů a hlášek (Ice Cube se našel) a stupidních pubertálních výlevů je i pořád tolik, že to na ty necelé dvě hodiny s přehledem vystačí. Ideální buddy zábava, která předznamenává bohatou letní sezónu, i fakt, že sequel tu bude do roka a do dne. Sem s ním. [Londýn 18/3/12]
Mezi vlky (2011)
27. 1. 2012
4
Banda jednotlivců s plochými osudy a minulostí rekrutovaná z řad nejbanálnějších scenáristických stereotypů, zaklesnutá v průhledném umrtním pořadníku. A nad tím vším vyčnívá Neeson jako úkaz z jiného hereckého světa. Je to film o přežití v extrémních podmínkách, horor, esoterická sonda do hlubin žoldákovy duše? Nebo snad nová vize příběhu o Psu Baskervillském? Třetí Predátor? Scénář bezadně krouží kolem skvělého námětu a marně přemýšlí, z jaké strany to celé uchopit. Postavy zakládají ohně, vyměňují si historky, neohrabaně přemítají o životě, nuceně fuckují a pak ně vyskočí digitalní vlk nebo jim za zády zahřmí vlčí chorál (to jako vážně?). A mistr Carnahan, řemeslník schopný ladně vršit skvělou akci i přestylizované obrazové filtry, tu najednou bezmocně stojí a modlí se, ať už to celé skončí. Protože kde není scénář a kam se nehodí akce a přestylizované filtry, tam ani slovutný mistr nic nezmůže. A když už tu šanci přece jen má, je to podivuhodná mizérie (desetiminutovka na útesu nad řekou otevírá letošní žebříček WTF). Být to jenom Neesonova tichá, komorní, osobní anabáze napříč nehostinnou pustinou (klidně v režii Terrence Malicka), nebylo by o čem, ale tohle nesmyslné skupinové putování postrádá prvky žánrové zábavy jakéhokoliv druhu. [Londýn, 27/1/12]
Vendeta (2011)
26. 1. 2012
4
Běh Nicolase Cage začíná notně připomínat běh Ashtona Kutchera! A k tomu pár kouzelných off topic hlášek (Take a leak... buy a hot dog!). Bohužel to není guilty pleasure, ale jen nuzná scenáristická pakárna. Pearce je pro takové filmy škoda, Cage na vyšší metu už asi nedosáhne.
Zkrat (2011)
18. 1. 2012
6
Na art příliš povrchní a nabubřelé, na thriller poněkud sterilní. Divácky vděčné akční scény v nevděčném neakčním filmu, osudové drama bez dramatu, velká slova zející prázdnotou. A za tím vším krčící se Steven Soderbergh s potutelným úsměvem, který říká "stejně ty prachy zase příště dostanu a budu si dál dělat, co chci. Na vás mi zas tolik nezáleží!" Bourne by měl ze všech těch naháněček a kontaktních soubojů určitě radost, ale ze zbytku by se rozplakal jako malá holka. [18/1/12, Londýn]
Přizdis*áči (2011)
15. 12. 2011
6
Už druhá polovina poslední série vystrkovala růžky scenáristické beznaděje, která rafinovanost zápletek předchozích dvou sérií přebíjela nezvykle velkým počtem penisů a poklesem inteligence hlavních hrdinů na hranici demence. Film bohužel tenhle trend dál rozvíjí (zejména Simon, který má jít na vysokou, má asi o deset přebytečných koleček víc - wtf?) a nejméně třetinou filmu se táhne pocit, že z toho mohl být hodinový a mnohem chytřejší film. I tak tenhle výlet k moři se starými známými potěší, i když seriálem nedotčeni budou asi nechápavě v pravidelných intervalech obracet oči v sloup.
Sherlock Holmes: Hra stínů (2011)
11. 12. 2011
6
Podobný "upgrade" jako z jedničky na dvojku Pirátů: Postavy schematicky poletují z A a do B a po chvilce je vlastně jedno, co se na plátně odehrává. Celá účast diváka se dá charakterizovat přítomností postavy cikánské věštkyně Noomi Rapace: I ta se filmem jen tak prokouká a téměř promlčí, protože nemá pražádný prostor k řádnému nahlednutí celému detektivnímu pátrání pod pokličku, natož odhalování indicií. Ritchie valí na plátno jednu zpomalovačku za druhou a zahlcuje omamnými vizuály, ale jako vypravěč příběhu, který strhne, selhává. Zbývá série schematických honiček se zaměnitelnou choreografií, průběhem i vyústěním, na jejímž konci přetrvává hořký pocit, že doyleovský arcidémon Moriarty si rozhodně zasloužil mnohem důstojnější duel. 5/10 [Londýn, 6/12/2011]
Lovci hlav (2011)
4. 12. 2011
8
Tyldumův severský rukopis je něco, co by dnešní Hollywood zatraceně potřeboval! Když si ten kluk ušatá přebíral před osmi lety ve Varech diváckého plešouna za Kámoše, takhle velký přerod bych mu tenkrát neprorokoval. Pryč od hladivých komedií, je čas nastartovat traktor! Sice mi u těch posledních twistů už bylo stydno, prvním čtyřem pětinám ale nemám moc co vytýkat. Vzhledem k tomu, kolik žánrů těch 100 minut obsáhne, je s podivem, že to vůbec funguje až takhle dobře. Odvaha potopit hrdinu do podobně hlubokých sra*ek se cení a ten přerod z Walkena do SuperWalkena je naprosto boží (ač je těch náhod na jeden film trochu moc, ale čert to vem!). Jasný kandidát do TOP 10 pro rok 2011.
Catch .44 (2011)
4. 12. 2011
4
Tak moc by se chtělo a tak moc to nejde! Všichni víme, koho to ctí a koho ždíme, ale nakoukávat jen filmy na videu a kopírovat všechny ty slavné dílčí scény sofistikovaného násilí bohužel nestačí, chce to mít i tenhleten vypravěčský fištrón. Aneb i prázdné dialogy se dají vést stylově. Over the top přestřelená, do sebe totálně zahleděná nuda, přestože za ten soundtrack by se ani Taratino nestyděl. 30%
Elitní zabijáci (2011)
23. 9. 2011
4
Velký potenciál, ohromná nuda. Nesmyslně překombinovaný příběh ničí cokoliv, co tu potenciálně funguje a zpomaluje tempo do té míry, že už to občasná akce vážně nevytrhne. Jediné plus - De Niro s velkou bouchačkou je pořád ve formě.
Drive (2011)
23. 9. 2011
10
Refn načetl noirové přiručky a uhodil nesmlouvavý dánský hřebík na stylovou hollywoodskou hlavu. Gosling je oficiální král neverbální komunikace.
Jeden den (2011)
6. 9. 2011
6
Šlape to jak má a mezi Anne a Jimem to jiskří jako v prachárně. Vývoj posledních 20 minut dlážděný hollywoodskými klišé ale celý zážitek tristně devalvuje; po tak skvěle rozehrané partii úplně zbytečně! Trhá mi to srdce jako málokdy, ale tu čtvrtou hvězdu tam prostě neprocpu. Alespoň se finálně potvrdilo, že Anne Hathaway definivně dorostla v romantickou jistotu pro současnou generaci. Jen houšť!
Blue Valentine (2010)
26. 8. 2011
8
Jedna z nejúčinnějších antikoncepčních pilulek všech dob.
Cashback (2006)
23. 8. 2011
8
Trocha od všeho (Smith, 12 položek nebo méně, Americká krása, Mikulášovy patálie...) ve skvěle civilním britském balení. Už dlouho mi s nějakou partou hovad nebylo tak dobře. Ideově by to mělo alespoň načnout každého druhého romantika.
Šefové na zabití (2011)
23. 7. 2011
6
Vyústění většiny gagů a v podstatě jen úplně základní scénářová kostra upomíná na to, že s tak ohromným potenciálem z toho šlo vytřískat mnohem, ale mnohem víc. Vedlejší postavy jsou navíc stokrát zajímavější a vtipnější než hlavní trio, které by se bez Batemana mimochodem ve všech těch schematických sandlerovinách totálně utopilo. Mohla z toho být kultovka, je z toho jen nezávadná jednohubka, na kterou si za měsíc nikdo nevzpomene.
Ženy sobě (2011)
19. 7. 2011
8
Ano, chvílemi je to poněkud over the top. Na druhou stranu, má to koule za každou cenu a nebojí se to ničeho. V tlačení na pilu jsou jsou na tom Ženy sobě podobně jako Sandler, narozdíl od něj vtipy a frky chytřeji zakotvují v příběhu a v sofistikovanosti humoru jdou i mnohem dál. Hlavně co se týče prodávání klišé, která doteď patřila jen do "mužských" komedií. Bavil jsem náramně. Apatow, kterého je tu cítit odevšad, je mágem, který ždíme z mezilidských vztahů to podstatné a dokáže to servírovat ve skvěle vybalancované usměvavě-nostalgické rovině. Víc takových filmů, které se nebojí jít do toho po hlavě a mají za sebou chytré tvůrce.
Tady (2011)
9. 7. 2011
8
Minimalistické, ale plné intenzivních a neuvěřitelně pravdivých detailů o soužití v téhle konkrétní konstalaci (cizinec, cizinka, cizí země a potřeba s někým být). Film, který je rozhodně víc o osobním prožitku než o nějakých "objektivních filmařských kvalitách", přestože kamera je dechberoucí a arménské hory a údolí se jen tak neokoukají. To hlavní ale leží v nevyřčených mezerách mezi všemi těmi obrazy, kde se dva snaží najít sami sebe a zároveň i toho druhého. Přes pomalejší tempo v úvodu silná pocitová pecka.
Rychle a zběsile 5 (2011)
26. 4. 2011
8
Od minule se toho změnilo hodně, hlavně akce hraje na pekelně oldschoolovou strunu a digitální orgie tolik neperou do očí, bohužel scénář je s přehledem asi nejhorši z celé série. Situace typu dva stojí na balkóně / jeden se naoko hrabe v motoru (ale nikdo doopravdy nikdy nic neopravuje!) a někdo z nich řekne Povídej mi o svém otci..., tak ty jsou tak dementní, až to práská dveřma. Série znovu odhaluje své největší úskalí - mytologie vycucaná z prstu po prvním dílu je enormně vratká až neexistující a nikdo tu už od dvojky nemá co hrát. Z Lina ale se stává čím dál tím lepší akční režisér (první přepadovka a hlavně finále - především část na mostě - jsou geniální, respekt) a není proč se na něj zlobit, v těch testorenových, ale i adrenalinových momentech dodává tu nejlepší možnou kvalitu (a je jich navíc docela dost) a zbytek se s přimhouřením očí dá dost dobře přežít. Kvůli Rockovi, de Almeidovi (vivat Desperado) a zmiňovanému finále mám chuť přihodit hvězdu navíc, ale při vzpomínce na dialogy se mi do hlavy vrací neskonalá bolest. Závěrečný díl nicméně vyhlížím s velkým zájmem. Pokud se všichni sejdou v jednom ringu alespoň ve stávající herecké sestavě a budou si mít i o čem povídat, nebude už co řešit. Dneska vezměte do ruky popcorn, běžte do největšího a nejhlasitějšího kina, co je k dispozici, a nechte se bez výčitek smést vlnou řvoucích motorů, výbuchů, pachu oleje a benzínu a pravého chlapáckého potu, který rozhodně nevoní po jasmínu. Esence sousloví "bezmyšlenkovitý akční výplach" pro letošní sezónu je tu!
Rozsudek smrti (2007)
3. 4. 2011
8
Kdyby na světě neexistovala justice, společenské konvence a logika, přál bych si mít za strejdu Kevina Bacona. Čirá žánrová i řemeslná slast.
Zdrojový kód (2011)
1. 4. 2011
8
Našláplý úvod s přelety nad městem a předzvěstí věcí obrovských (boží soundtrack!) téměř vrací mysl do devadesátek, už chybí jen ten John McClane. A i když ta nostalgie postupně ubývá na vrub současného look&feelu, nikdy doopravdy nezmizí. Samozřejmě nechybí nějaké to ale: Duncan Jones má k dispozici látku na jednu krátkou povídku. A ví to moc dobře. A snaží se ze všech sil, aby to nešlo prohlédnout. Past zvaná pointa nakonec předčasně sklapne a ke slovu se zákonitě dostává materiál, která musí naplnit kvóty hollywoodských "thrillerů s dojezdem" (a hlavně kvóty stopáže celovečerních filmů). Na moment zamrzí, že ten potenciál nešel mnohem výš, ale nakonec to vůbec není takový problém. Jones totiž netlačí na pilu a plynule přeřazuje na mód "upřímného thrilleru", kde působí něuvěřitelně sebejistě. A baví s velkou grácií. Výsledkem je příjemný "rychlý film", který zbytečně neopakuje, netáhne se, a říká jen to podstatné - a i když to podstatné už zaznělo v jiných filmech a nic zásadně nového se tu neodehrává, slovy hudebních znalců prostě "šlape jako máloco". Slabší, ale velmi radostné čtyři za tenhle mírně nedomrlý, ale po všech stránkách velesympatický zážitek. Gyllenhall by s přehledem utáhl roli Bournea (prosím prosím).
Piraňa 3D (2010)
26. 3. 2011
8
Scénář 1D, kozy 3D. Ving Rhames. Brokovnice. Christopher Lloyd jako vědec. Eli Roth na sra*ky. Gore masakr motorovým člunem. Nevím, co si od filmu s názvem Piraňa 3D přát víc!
Neznámý (2011)
9. 3. 2011
6
Slušné řemeslo, z něhož asi nejvíc vykukuje moderní poučka o tom, že automobilovým honičkám už budou navždy nejvíc slušet taxíky a oprýskané ulice evropských metropolí (kdo si ani jednou nevzpomene na Bourna, ať hodí kamenem). Jinak nic nového pod sluncem, přestože Neeson a Ganz jsou geniální a kamera i střih daleko převyšuje béčkový standard, pořád tomu čouhá z bot sláma se značkou produkční díly Dark Castle, jejíž filmy se asi do vyšší ligy nikdy neprokoušou. I když právě tenhle se snaží ze všech sil a v několika momentech (hlavně úvodu) se mu to setsakramentsky daří. Velmi sympatické tři.
Jsem číslo čtyři (2011)
8. 3. 2011
4
Všechno co jste viděli v traileru a nebáli jste se na to jít znovu do kina.
Zkus mě rozesmát (2011)
12. 2. 2011
6
Typické sandlerovské instantní nudle po stodvacáté: rány do hlavy, rány mezi nohy, pár výkalů i zaručeně všechno ostatní, co můžete najít pod nálepkou "buranství". Když ale člověk kolem sebe v sále vidí ty zalamující se páry, dojde mu, že ten model dává dokonalý smysl a lidi si ho přímo žádají! Prostá upřímnost a jednoduchost prodaná pod známou značkou očividně táhne a ještě dlouho táhnout bude, tak proč na tom receptu něco měnit. Zvlášť když ta návratnost je i s minimálním úsilím obrovská (Sandler prostě všem zaplatí dovolenou a natočí tam film, který se mu x-krát zaplatí. Jestli tohle není nejlepší zaměstnání na světě...?) a když to pořád jde i bez scénáře a pořádného režiséra (ne, slepit těch pár scének opravdu nemohlo dát velkou práci). Pár frků každopádně stojí za to, Jennifer je překvapivě cool a kolem a kolem, ve srovnání s Grown Ups to alespoň připomíná film. Ba přimo romantický. Přestože ta sandlerovská romantika bude vždycky trochu neotesaná :-).
Život po životě (2010)
29. 1. 2011
2
Produkce Steven Spielberg a Frank Marshall, za kamerou Clint Eastwood. To jako fakt? Formátu všech tří nehodná bolestná nuda špikovaná minutovými hereckými highlighty, ale hlavně vlnami nechtěného smíchu. Otřesně rozvleklý scénář, neschopnost vyprávět a zajímavě posunovat děj, směšné dialogové konstrukty i všechny vedlejší postavy. Ani ten (a především ten) metropolitní křižovatkový rukopis páně Iñárrita, jakýsi pokus o "osudovou celistvost", to nezachrání a nestojí za řeč. Bezbřehá zoufalost, kam se člověk podívá a pravděpodobně největší průser na ose Tower Hill - Eiffelovka ever. Mrzí mě, že dva nejhorší Eastwoodovy filmy nese na bedrech zrovna chudák Damon. A řekněme si na rovinu, že kdyby to nebyl sám velký Eastwood, asi by tu lítalo mnohem víc odpadů. Řemeslný propad Shyamalanova formátu.
Půlnoční polibek (2007)
10. 1. 2011
8
Způsob, jakým se ti dva dají dohromady, je mi proti srsti, resp. jí bych s radostí okamžitě sáhnul do úsměvu. Zbytek už ale šlape. Navíc v totálně smithovském duchu, což se počítá!
127 hodin (2010)
6. 1. 2011
8
Všechny nápady, které chyběly v Buried se spoustou voňavé technické omáčky, výbornou gilliamovsko-fincherovsko-bayovskou kamerou a překvapivě i skvělým soundtrackem. Francovi jsem věřil tak napůl, ale Boyle si u mě po "krásném a divácky uhlazeném" Milionáři z chatrče napravil reputaci. Od Letu č, 93 nejsilnější kolektivní kinozážitek. A i ten konec sedí! Přesto ne čisté 4 - hrozně mi vadilo, že jedna věta obsáhne veškerou premisu včetně konce (tady má Buried body k dobru) a nejde se zbavit pocitu, že to klidně může být o hodinu kratší a nic se nestane, protože půlku filmu člověk neprožije, ale jenom se jí pročeká. Efektní přetechnizovaný úvod i nečekané rendez-vous s dvojicí dívek v tomhle směru ční úplně nejvíc. 70%