Takzvaná umělá inteligence vystrkuje stále ostřejší zoubky a umělci se začínají bát, že brzo nebudou mít co žrát. Komu tím programátoři prospějí? To jsme se mohli ptát před pár týdny, kdy český Youtube kanál havranoviny uvedl svou krátkou parodii na Pelíšky ve stylu Wese Andersona. Nyní nahrál další pochoutku, a tou je kříženec Star Wars s naším nejslavnějším animátorem Karlem Zemanem.
Létající talíře, zelení mužíčkové, mimozemské invaze či kradení těl. To jsou motivy spojované s jedním z nejčastějších subžánrů science fiction, který se zabývá kontaktem lidí s nepozemskými entitami. Nová česká komedie Franta mimozemšťan nám ale připomněla, že v tuzemské kinematografii najdeme podobně laděných snímků poskrovnu. Nabízíme proto výběr deseti nejlepších děl, v nichž jsou Češi konfrontování s návštěvou z vesmíru.
V akademickém i populárním prostoru se v posledních letech stále víc objevují různorodé audiovizuální eseje, které přinášejí možnost vyjádřit se o dílech jinak. Nabízejí širokou interpretační paletu a pokračují tam, kam textové vyjádření nemůže. Jak se dá tento fenomén uchopit a o co vlastně jde? Odpoví vám ti nejpovolanější.
Píše se rok 1952. V Československu přistál speciál s československými vojáky, kteří se zúčastnili války v Indočíně, Emil Zátopek získal na olympiádě v Helsinkách tři zlaté medaile, byla založena Československá akademie věd a v září měl v kinech premiéru film Bořivoje Zemana Pyšná princezna. Režisér adaptoval klasickou pohádku Boženy Němcové Potrestaná pýcha, ovšem jeho filmové dítě je zároveň dítětem své doby. A doba byla krušná.
Zpěvačka Hana Zagorová zemřela v pátek 26. srpna v důsledku dlouhé nemoci ve věku 75 let. Za svůj život nazpívala téměř 900 písní a získala devětkrát Zlatého slavíka, a to v letech 1977 až 1985. Poměrně málo se ví, že byla vystudovanou divadelní herečkou a v počátcích kariéry rovnoměrně hrála i zpívala. Několika málo rolemi a písněmi, jež doprovázely i české filmy, se zapsala i do dějin naší kinematografie.
Nakladatelství UMPRUM představilo v první polovině letošního dubna publikaci s prozaickým titulem Ester Krumbachová. Obsáhlá kniha vznikala několik let z nalezené pozůstalosti originální a významné tuzemské výtvarnice, scenáristky a režisérky. Ta se kromě jiného podílela na řadě filmových skvostů nejen československé nové vlny. Knihu sestávající z esejistických textů a archivních materiálů si na Kinoboxu podrobně představíme v následujících týdnech. Pojďme se však nyní zaměřit na život a dílo Ester Krumbachové, která stále zůstává pozapomenutá.
Národní filmový archiv po Vorlíčkově Dívce na koštěti (1971) digitálně zrestauroval další památnou československou komedii pozoruhodného tvůrce, snímek Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974). Do vybraných kin se vrátí 7. dubna. Pojďme si pomocí zajímavostí z natáčení tento hvězdně obsazený film připomenout.
Filmový kritik Kamil Fila spustil v době pandemie koronaviru ve spolupráci s divadlem Venuše ve Švehlovce sérii pozoruhodných celovečerních videopřednášek, které se vztahují k současné situaci. Čtyřdílný cyklus uvedl v pátek třetí část, v níž se dočkáte nejen zajímavých informací, ale též celého množství videoukázek v prostoru krásného divadla za doprovodu originální scénografie. Po epidemických a apokalyptických filmech dochází na utopie a antiutopie. Ideální příležitost vyzpovídat Kamila Filu.
Od pondělí 23. března, denně od 9:00 do 17:25 hodin, bude dočasně Česká televize divákům nabízet kanál ČT3. Zahrne oblíbené seriály, nostalgické komedie i tématické pořady a nový lifestylový magazín. Stanice bude svým zaměřením spíše klidnou alternativou k ostatním programům ČT. Na obrazovku se díky ČT3 také po patnácti letech vrátí hlasatelky.
Výjimečný bavič, osobnost přesahující kulturní obec, člověk celorepublikově reprezentující svou milovanou Moravu. Herec, divadelník, scenárista či moderátor Boleslav Polívka dnes slaví významné životní jubileum (je mu 70 let). Talentovaný mim "přetekl" do porevoluční kultury a v současnosti platí za klasika. Pojďme si ho připomenout též mimo komediální rámec a divadelní, filmové či televizní reflektory.
Celý život o sobě tvrdil, že nechtěl být hercem, že ho všechno táhlo ke sportu a olympijským hrám zejména. Přesto se roku 1940 přihlásil ke studiu na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. Studia přerušená totálním nasazením během okupace mohl dokončit až v roce 1946 u profesorů Plachého, Salzra a Iblové. Začínal v divadle v Uherském Hradišti, dva roky působil v Olomouci a potom na dlouhá léta zakotvil v libereckém Divadle F. X. Šaldy
Jiřina Bohdalová, dvojnásobná držitelka Českého lva za filmy Nesmrtelná teta a Fany a jedna z nejvýraznějších českých hereček všech dob, dnes slaví osmdesáté narozeniny... Co jí i sobě přát?