

Miloš Kopecký se narodil 22. srpna 1922 v Praze. Pocházel z rodiny kožešníka Vladimíra Kopeckého a kloboučnice Marty Grimmové. Již od mládí projevoval zájem o divadlo a hudbu, což ho vedlo k angažmá v amatérských recitačních souborech. Během německé okupace Československa působil ve skupině mladých umělců Tvar. Na konci druhé světové války byl internován v pracovním táboře v Bystřici u Benešova, zatímco jeho matka zahynula v koncentračním táboře Osvětim.
Divadelní kariéra
Po válce zahájil profesionální hereckou dráhu ve studiu Větrník (1945–1946). Následně působil na různých pražských divadelních scénách, včetně Divadla satiry, Realistického divadla a Národního divadla. V roce 1965 se stal členem Divadla na Vinohradech, kde setrval až do konce své kariéry. Mezi jeho významné divadelní role patřil Harpagon v Molièrově "Lakomci" a profesor Higgins v Shawově "Pygmalionu".
Filmová kariéra
Miloš Kopecký debutoval ve filmu "Jan Roháč z Dubé" (1947). Během své kariéry často ztvárňoval záporné postavy s elegancí a šarmem. Výraznou roli kaplana Katze si zahrál ve filmu "Dobrý voják Švejk" (1956). V komedii "Limonádový Joe" (1964) exceloval jako pistolník Hogofogo. Další významnou rolí byla postava barona Gorce ve filmu "Tajemství hradu v Karpatech" (1981).
Televizní tvorba
V televizi se proslavil rolí doktora Štrosmajera v seriálu "Nemocnice na kraji města" (1977–1981). Jeho postava sarkastického lékaře si získala oblibu diváků a stala se jednou z jeho nejikoničtějších rolí. Dále účinkoval v televizních inscenacích, jako například "Poslední leč Alfonse Karáska" (1987), kde ztvárnil titulní roli.
Osobní život
Miloš Kopecký byl pětkrát ženatý, mimo jiné s herečkou Stellou Zázvorkovou. Trpěl maniodepresivní poruchou, kterou částečně přičítal traumatickým zážitkům z války a ztrátě matky. Navzdory osobním obtížím pokračoval v bohaté herecké kariéře až do své smrti 16. února 1996 v Praze.
Ocenění a uznání
Během své kariéry získal řadu ocenění za své herecké výkony.
Nejnovější články
- 1. 3. 2025Kvíz: Jak utopit dr. Mráčka slaví 50 let od premiéry. Jak dobře slavnou komedii znáte?
- 16. 10. 2024Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Limonádový Joe je i po 60 letech našeho srdce šampión
- 4. 3. 2024Takhle by vypadaly Star Wars v podání Karla Zemana. Líbil by se vám český Luke Skywalker?
- 11. 2. 2024Nejlepší české mimozemské filmy: Svatební masakr s monstrem i hrátky ve sněhu
- 14. 9. 2023Audiovizuální eseje pohledem Zlatých Vočí studentek a studentů filmové vědy
- 26. 12. 2022Nostalgická recenze: Pyšná princezna aneb Jak manipulovat ženou „pro její vlastní dobro“
- 28. 8. 2022Nejen Trhák, Sanitka a Šmoulové. Hlas Hany Zagorové zněl v desítkách filmů, seriálů a pořadů. Mnohé asi neznáte
Miloš Kopecký: Nejlepší filmy a seriály
Miloš Kopecký: Filmy a pořady 383
Videa 2
Miloš Kopecký: Fotogalerie 79
Dodatečné informace
Praha
Praha
Další články
- 23. 4. 2022„A najednou z toho bylo něco úžasnýho.“ Proslulá filmová výtvarnice Ester Krumbachová byla na ostatní stejně náročná jako na sebe
Nakladatelství UMPRUM představilo v první polovině letošního dubna publikaci s prozaickým titulem Ester Krumbachová. Obsáhlá kniha vznikala několik let z nalezené pozůstalosti originální a významné tuzemské výtvarnice, scenáristky a režisérky. Ta se kromě jiného podílela na řadě filmových skvostů nejen československé nové vlny. Knihu sestávající z esejistických textů a archivních materiálů si na Kinoboxu podrobně představíme v následujících týdnech. Pojďme se však nyní zaměřit na život a dílo Ester Krumbachové, která stále zůstává pozapomenutá.
- 27. 3. 2022Kapři, vodníci, smrt na place a látka pro Hollywood. Populární komedie Václava Vorlíčka se vrací do kin
- 27. 4. 2020Kamil Fila o epidemických filmech, zvláštním smutku, vlaku myšlenek a vitamínu D3
- 20. 3. 2020Klidná alternativa do nejisté doby. Vysílat začne televizní kanál ČT3
- 31. 7. 2019Nejen král zábavy a Valachů. Čím za svou kariéru překvapil čerstvý sedmdesátník Bolek Polívka?
- 17. 3. 2012Krakonoš František Peterka slaví dnes 90 let! STS Chvojkovice Brod gratuluje!
Celý život o sobě tvrdil, že nechtěl být hercem, že ho všechno táhlo ke sportu a olympijským hrám zejména. Přesto se roku 1940 přihlásil ke studiu na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. Studia přerušená totálním nasazením během okupace mohl dokončit až v roce 1946 u profesorů Plachého, Salzra a Iblové. Začínal v divadle v Uherském Hradišti, dva roky působil v Olomouci a potom na dlouhá léta zakotvil v libereckém Divadle F. X. Šaldy
- 2. 5. 2011Bohdalka se lepí na paty!