60%
Na to, že Michal „Kunes“ Kováč, kameraman a tvůrce videoklipů, prezentuje snímkem A máme, co jsme chtěli svůj celovečerní režijní debut, působí film zrale, upřímně a promyšleně, třebaže nezapře ani jistou účelovost.
Komentáře a recenze 5
50%
A máme, co jsme chtěli nevolí jazyk uřvané komedie, ale uměřeného sladkobolného dramatu, což dělá výsledek velmi „snesitelným“. Těžkotonážní obsazení je rovněž jasné plus. Tvůrci si však vybrali téma, kterému se nechtějí příliš věnovat a přicházejí s více výmluvami než skuteční estébáci. Jistě není možné se prostřednictvím jediného filmu vyrovnat s takto komplikovaným odkazem, cesta k tomu ale rozhodně nevede skrz uhýbání zrakem a strkání hlavy do písku.
50%
„Zničit rodinu pravdou je to nejjednodušší,“ zní jedna z mnoha hezky znějících vět v této kompetentně zrealizované, místy i zábavné, většinu stopáže však jen kolem důležitých věcí nejistě našlapující konverzační dramedii. Oproti mnoha vyloženě komerčním česko-slovenským kouskům je aktuální film bezesporu důstojnější, sám se sebou však zápasí až příliš na to, aby si z něj šlo něco smysluplného odnést.
35%
Režisér si ukousl příliš velké sousto, když se pustil do filmu, který se odehrává téměř celý v jedné místnosti. Na to, aby vypadal filmově, debutant zdaleka nestačil. Film A máme, co jsme chtěli je tak dalším pokusem vyrovnat se s nedávnou historií, ale pokusem jen málo vydařeným a ve vyznění značně nejasným.
A máme, co jsme chtěli je - lidově řečeno - takový film o minulosti a současnosti, jaký si zasloužíme. Podobných děl by bylo potřeba víc, tady vše zůstalo ve stádiu pokusu.