Cesta

Pamplona, červen 2001. Jedenáctiletá Camino prožívá v nemocničním pokoji poslední chvíle svého krátkého života. Obklopena příbuznými, přáteli, kněžími i neobvykle četným zástupem zdravotnického personálu působí při svém pokojném umírání téměř nadzemsky. V této posvátné atmosféře však visí ve vzduchu něco mimořádného... Co předcházelo tomuto okamžiku? Ještě před pár měsíci byla Camino obyčejnou holčičkou, která v Madridu se svou kamarádkou Begoñou sdílela dětské hry a sny, než ji zaskočila první láska, dosud nepoznaný cit, a to takřka ve stejném okamžiku, kdy se ohlásily první známky zákeřné nemoci. Zatímco otec José situaci nese těžce, matka Gloria, náboženská fanatička ve vleku Opus Dei, pokládá bolest a utrpení Camino za potvrzení toho, že její dcera je vyvolenou bytostí. Nuria, její starší dcera, členka Opus Dei, byla odříznuta od své rodiny pro „vyšší cíle“ a ztělesňuje to, co matka očekává také od Camino... [44. MFFKV 2009]