Zajímavosti 22
- ísta natáčení - Jugoslávie: Popovo Polje u Trebinje, Zupci u Trebinje, vodopády řeky Krky, Starigrad-Paklenica, Zrmanja-Canyon u Obrovacu, Vransko Jezero u Biogradu, Benkovac. USA: Grand Canyon, South Rim, Arizona (natáčeno s dabléry).
- Jde o nejkratší filmovou Mayovku - 89 minut a 9 sekund, tedy 2439 m filmové pásky.
- Snímku dodnes patří prvenství za nejdéle promítanou Mayovku společnosti Constantin.
- Svou premiéru zažil film 12. prosince 1968, tedy rovných šest let po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, v tradičním premiérovém kině Mathäser-Filmpalast v Mnichově.
- Náklady se vyšplhaly zhruba na 2.665.000 DM.
- Mnozí komparzisté byli při erupci v Údolí smrti popáleni a některé záběry bylo nutné natočit znovu. Herci se ale zdráhali scénu opakovat, k "poslušnosti" je přiměla až zvláštní prémie v podobě 50 dinárů.
- K natočení erupce v Údolí smrti (NP Paklenica) filmaři spotřebovali na 500 litrů benzínu.
- Škody vzniklé Battagliovou nepřítomností uhradila pojišťovna. Šlo o nějakých 209.739 DM.
- Tato nepříjemnost se Battagliovi nestala poprvé - už během natáčení Pokladu Aztéků onemocněl jakousi kožní chorobou a celá produkce se i tehdy dostala do velkých potíží.
- Rik Battaglia během natáčení onemocněl a musel být převezen do nemocnice v Zadaru, odkud následně přišla neblahá zpráva, že má herec hepatitidu. Přes improvizační změny a veškerou snahu štábu se muselo natáčení na čas přerušit.
- Vojislav (Vojo) Govedarica alias náčelník Rudý Buvol musel nosit kontaktní čočky, aby se zamaskovaly jeho modré oči.
- V den natáčení přepadení farmáře Adamse oslavil režisér Reinl své šedesáté narozeniny.
- Včely útočící na bandity byly - podobně jako v případě hadů - jen některé opravdové, ostatní byly do filmu přikopírovány dodatečně pomocí triku.
- Pro záběry z "Údolí hadů", které se točily na Popovo Polji, byli použiti zčásti gumoví, zčásti praví plazi, v každém případě úplně neškodní.
- Poslední klapka padla 17. září 1968, tedy 79 dní po té úvodní.
- Oproti původnímu plánu, který stanovil začátek natáčení na 10. června, se začalo natáčet až 1. července 1968.
- Za stejnou částku 20.000 DM si společnost CCC pronajala od společnosti Rialto 40 kufrů plných kostýmů a nejrůznějších rekvizit a 10 beden se zbraněmi. K vypůjčeným věcem patřily také dva kostýmy pro Vinnetoua, tři kostýmy pro Old Shatterhanda, jeden kostým pro Vinnetouova dvojníka, starý Hawkensův kabát, stříbrná puška kalibru 16/70, medvědobijka a henryovka kalibru 12/70.
- Scénář pochází z pera Herberta Reineckera, původně specialisty na kriminálky. Svou práci odvedl za pouhé dva týdny a za Údolí smrti mu bylo přislíbeno 20.000 DM.
- Plánované tituly filmu měly znít: Im Tal des Todes (V Údolí smrti), Winnetou im Tal des Todes (Vinnetou v Údolí smrti), Im Tal des Goldes (V Údolí zlata), Winnetou im Tal des Goldes (Vinnetou v Údolí zlata), Winnetou und Old Shatterhand im Tal des Goldes a nebo Winnetou und Old Shatterhand im Tal der Toten (Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí mrtvých). Nakonec zůstalo u posledně jmenovaného názvu, přičemž u nás v Česku je snímek znám spíše pod názvem "V Údolí smrti" než "V Údolí mrtvých".
- Jugoslávec Vojislav (Vojo) Govedarica alias náčelník Siouxů Rudý Buvol producenta Braunera natolik okouzlil, že ho jako jediného jugoslávského herce pozval na premiéru.
- Ralf Wolter a Eddi Arent coby Sam Hawkens a Lord Castlepool, kteří mají na starosti humornou složku filmu, společně hráli pouze v Pokladu na Stříbrném jezeře, jinak se v Mayovkách objevovali každý zvlášť. Až tento poslední film je opět svedl dohromady.
- Snímek Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti je posledním filmem, který spadá do slavné série filmových Mayovek 60. let. Od natočení prvního snímku Poklad na Stříbrném jezeře uběhlo dlouhých šest let a za tu dobu vzniklo 17 filmů s Mayovými hrdiny.