Žebříčky

Nejlepší mysteriózní filmy roku 1982

  1. Věc
    Věc (1982)
    • SkyShowtime
    • Google Play
    • iTunes
    Sci-fi horor Věc (v originále The Thing) sleduje osudy polárníků, kteří v zamrzlém prostředí Antarktidy objevili něco, co mělo zůstat navždy pohřbeno. K americké výzkumné stanici přibíhá pes pronásledovaný vrtulníkem. Jeho pasažéři nejsou při smyslech a při pokusu zabít psa sami přijdou o život. Následné vyšetřování odhaluje, že šlo o norské polárníky z nedalekého tábora, kteří prováděli výzkum hluboko pod povrchem ledu. Dříve než však Američané stihnou zjistit, co vlastně Norové hledali, stane se něco nečekaného. Pronásledovaný pes zmutuje v neidentifikovatelnou věc a začne zabíjet všechny ostatní psy. Jeho řádění zastaví až plamenomet, po pitvě je nicméně zjištěno, že ostatky stále vykazují biologickou aktivitu - nejsou tedy mrtvé. A navíc tato věc psy pouze nezabíjela, ale vytvářela jejich kopie. Další výzkum ke všemu ukáže, že k tomu, aby věc ovládla cizí tělo, stačí pouze to, aby někdo neopatrně manipuloval s jejím biologickým materiálem. Polárníci okamžitě spálí a pohřbí vše, co by mohlo být infikováno. Otázkou však je, zda již není nakažený i někdo z nich… Legendární snímek hororového mistra Johna Carpentera nebyl v době vzniku přijat pozitivně, postupem času však nabyl kultovní status a nyní je řazen mezi klíčová díla hororového žánru.
    85%
    Sci-fi horor Věc (v originále The Thing) sleduje osudy polárníků, kteří v zamrzlém prostředí Antarktidy objevili něco, co mělo zůstat navždy pohřbeno. K americké výzkumné stanici přibíhá pes pronásledovaný vrtulníkem. Jeho pasažéři nejsou při smyslech a při pokusu zabít psa sami přijdou o život. Následné vyšetřování odhaluje, že šlo o norské polárníky z nedalekého tábora, kteří prováděli výzkum hluboko pod povrchem ledu. Dříve než však Američané stihnou zjistit, co vlastně Norové hledali, stane se něco nečekaného. Pronásledovaný pes zmutuje v neidentifikovatelnou věc a začne zabíjet všechny ostatní psy. Jeho řádění zastaví až plamenomet, po pitvě je nicméně zjištěno, že ostatky stále vykazují biologickou aktivitu - nejsou tedy mrtvé. A navíc tato věc psy pouze nezabíjela, ale vytvářela jejich kopie. Další výzkum ke všemu ukáže, že k tomu, aby věc ovládla cizí tělo, stačí pouze to, aby někdo neopatrně manipuloval s jejím biologickým materiálem. Polárníci okamžitě spálí a pohřbí vše, co by mohlo být infikováno. Otázkou však je, zda již není nakažený i někdo z nich… Legendární snímek hororového mistra Johna Carpentera nebyl v době vzniku přijat pozitivně, postupem času však nabyl kultovní status a nyní je řazen mezi klíčová díla hororového žánru.
    1
  2. Fanny a Alexandr
    Fanny a Alexandr (1982)
    • Edison
    Velkorysý tříhodinový projekt (v televizní verzi pětihodinový) realizoval Bergman ve své vlasti po několikaletém exilovém pobytu v Německu, kam se uchýlil na protest vůči skandální daňové aféře. Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku našeho století se očividně zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, i když těžil i z bohaté dětské fantazie. Ačkoli tento film zamýšlel jako poslední filmové dílo, své rozhodnutí od té doby už několikrát porušil. Přesto jej lze považovat za umělecky vrcholné dovršení jeho filmařské dráhy. Film představuje antologii Bergmanova díla, jež v souhrnu nabylo mocné pozitivní energie. Starý mistr překvapivě prosvětlil své celoživotní chmury a pohlédl na lidskou bídu a utrpení s vyrovnaností a úsměvem, který v jeho filmu umí vykouzlit šarmantní babička Ekdahlová. Nejroztodivnější lidské osudy členů Ekdahlova klanu - viděny dětskýma očima citlivého Alexandra - jsou ztlumeny, humorizovány nebo zaplašeny čarodějnými kouzly židovského starožitníka Izáka. Problémy lidské existence, které v někdejších Bergmanových filmech navozovaly tragickou tóninu nebo vedly ke skepsi či deziluzi, jsou v tomto filmu moudře odsouvány do pozadí sub specie aeternitatis. Finální rodinná oslava, kde se všichni radují ze života a z dobra zvítězivšího nad zlem, je téměř pohádkově idylická a zazní jako hymnická oslava všelidské pospolitosti a lásky. Oscar 1984 (nejlepší zahraniční film roku), BAFTA (nejlepší film roku), CÉZAR 1983 (nejlepš film roku), Zlatý glóbus 1984 (nejlepší film roku), Guldbagge 1984 (nejlepší film i režisér roku), Benátky 1983 (cena FIPRESCI).
    77%
    Velkorysý tříhodinový projekt (v televizní verzi pětihodinový) realizoval Bergman ve své vlasti po několikaletém exilovém pobytu v Německu, kam se uchýlil na protest vůči skandální daňové aféře. Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku našeho století se očividně zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, i když těžil i z bohaté dětské fantazie. Ačkoli tento film zamýšlel jako poslední filmové dílo, své rozhodnutí od té doby už několikrát porušil. Přesto jej lze považovat za umělecky vrcholné dovršení jeho filmařské dráhy. Film představuje antologii Bergmanova díla, jež v souhrnu nabylo mocné pozitivní energie. Starý mistr překvapivě prosvětlil své celoživotní chmury a pohlédl na lidskou bídu a utrpení s vyrovnaností a úsměvem, který v jeho filmu umí vykouzlit šarmantní babička Ekdahlová. Nejroztodivnější lidské osudy členů Ekdahlova klanu - viděny dětskýma očima citlivého Alexandra - jsou ztlumeny, humorizovány nebo zaplašeny čarodějnými kouzly židovského starožitníka Izáka. Problémy lidské existence, které v někdejších Bergmanových filmech navozovaly tragickou tóninu nebo vedly ke skepsi či deziluzi, jsou v tomto filmu moudře odsouvány do pozadí sub specie aeternitatis. Finální rodinná oslava, kde se všichni radují ze života a z dobra zvítězivšího nad zlem, je téměř pohádkově idylická a zazní jako hymnická oslava všelidské pospolitosti a lásky. Oscar 1984 (nejlepší zahraniční film roku), BAFTA (nejlepší film roku), CÉZAR 1983 (nejlepš film roku), Zlatý glóbus 1984 (nejlepší film roku), Guldbagge 1984 (nejlepší film i režisér roku), Benátky 1983 (cena FIPRESCI).
    2
  3. Zlo pod sluncem
    Zlo pod sluncem (1982)

    Na exotickém ostrově číhá vrah. Jen Hercule Poirot může odhalit pravého viníka... Pojišťovací společnost pověří Hercula Poirota, aby ověřil pravost diamantu, který chce jeho nová majitelka rozmarná a krásná herečka Arlena Marshallová pojistit. Poirot se musí za ní vydat do luxusního hotelu na jednom středomořském ostrově, kde si Arlena momentálně užívá líbánky se svým nejnovějším manželem, kapitánem Kennethem Marshallem. Brzy zjistí, že Arlenu nenávidí každý z návštěvníků. Netuší, že zanedlouho v tiché zátoce najdou Arleninu mrtvolu. Každý má údajně alibi, ale jeden z návštěvníků je vrah. Kdo z nich lže? Podaří se Poirotovi najít pachatele?

    72%

    Na exotickém ostrově číhá vrah. Jen Hercule Poirot může odhalit pravého viníka... Pojišťovací společnost pověří Hercula Poirota, aby ověřil pravost diamantu, který chce jeho nová majitelka rozmarná a krásná herečka Arlena Marshallová pojistit. Poirot se musí za ní vydat do luxusního hotelu na jednom středomořském ostrově, kde si Arlena momentálně užívá líbánky se svým nejnovějším manželem, kapitánem Kennethem Marshallem. Brzy zjistí, že Arlenu nenávidí každý z návštěvníků. Netuší, že zanedlouho v tiché zátoce najdou Arleninu mrtvolu. Každý má údajně alibi, ale jeden z návštěvníků je vrah. Kdo z nich lže? Podaří se Poirotovi najít pachatele?

    3
  4. Kinobox - mobilní aplikace

    Stáhněte si mobilní aplikaci Kinobox4.6 z 500+ hodnocení4.6 (500+ hodnocení)

    ZDARMA
  5. Umělcova smlouva
    Umělcova smlouva (1982)

    Umělcova smlouva je první typicky greenawayovský celovečerní film, prostřednictvím kterého definoval tento solitérní tvůrce základní prvky své estetiky. V jednom z rozhovorů uvedl, že jeho filmy jsou z 90 % postaveny na výtvarných obrazech. Umělcova smlouva je první manifestací tohoto faktu, neboť výtvarné obrazy zde nevystupují pouze jako zarámované objekty či dekorace, ale vstupují v zásadní roli do dějové a výrazové struktury celého díla.
    Zápletka filmu je jednoduchá - arogantní malíř Neville po dlouhém naléhání souhlasí s vytvořením 12 kreseb jedné anglické usedlosti pod podmínkou, že dostane absolutní uměleckou svobodu a že mu bude paní Herbertová, majitelka nemovitosti, kdykoliv po vůli. Plyne den za dnem, Neville maluje a miluje a pan Herbert (odjel do Southamptonu) se nevrací a nevrací… Motiv svědectví o násilném činu ikonograficky zakódovaném do výtvarného obrazu se objevuje i v dalších Greenawayových dílech (Rembrandtova Noční hlídka/ Nightwatching, 2007), ale v lecčems může připomenout slavnou Antonioniho Zvětšeninu (Blow-Up, 1966).
    Ve snímku, který byl původně dlouhý tři hodiny (jen úvodní sekvence trvala 30 minut), je však klíčový především jeho styl. Greenawayovi se podařilo vytvořit unikátní obraz barokní zhýralosti, který je postaven na záměrně zjednodušené divadelní stylizaci, subverzivních motivech, kongeniální hudbě Michaela Nymana (čerpající především z anglického barokního klasika Henryho Purcella) a na principech kopírujících malířskou estetiku. Režisér kopíruje kompozice svých záběrů na základě kompozic (fiktivního) malíře Nevilla, který se v duchu perspektivy a renezanční tradice snaží centralizovat každou svoji kresbu a jehož základním cílem je vnutit kresleným objektům a prostorovým plánům pevný řád. Tento řád se mu však postupně rozpadá, v již hotových kompozicích se objevují nové tajemné objekty, tajemné postavy a důkazy o vraždě.
    Umělcova smlouva je první zastávkou na Greenawayově autorské cestě analyzující vztah výtvarného umění a filmu, jejich společné rysy a především jejich rozdílnost a spolehlivě rozpracovává témata, která se později objevují v celé režisérově filmografii (i přednáškové činnosti).

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    72%

    Umělcova smlouva je první typicky greenawayovský celovečerní film, prostřednictvím kterého definoval tento solitérní tvůrce základní prvky své estetiky. V jednom z rozhovorů uvedl, že jeho filmy jsou z 90 % postaveny na výtvarných obrazech. Umělcova smlouva je první manifestací tohoto faktu, neboť výtvarné obrazy zde nevystupují pouze jako zarámované objekty či dekorace, ale vstupují v zásadní roli do dějové a výrazové struktury celého díla.
    Zápletka filmu je jednoduchá - arogantní malíř Neville po dlouhém naléhání souhlasí s vytvořením 12 kreseb jedné anglické usedlosti pod podmínkou, že dostane absolutní uměleckou svobodu a že mu bude paní Herbertová, majitelka nemovitosti, kdykoliv po vůli. Plyne den za dnem, Neville maluje a miluje a pan Herbert (odjel do Southamptonu) se nevrací a nevrací… Motiv svědectví o násilném činu ikonograficky zakódovaném do výtvarného obrazu se objevuje i v dalších Greenawayových dílech (Rembrandtova Noční hlídka/ Nightwatching, 2007), ale v lecčems může připomenout slavnou Antonioniho Zvětšeninu (Blow-Up, 1966).
    Ve snímku, který byl původně dlouhý tři hodiny (jen úvodní sekvence trvala 30 minut), je však klíčový především jeho styl. Greenawayovi se podařilo vytvořit unikátní obraz barokní zhýralosti, který je postaven na záměrně zjednodušené divadelní stylizaci, subverzivních motivech, kongeniální hudbě Michaela Nymana (čerpající především z anglického barokního klasika Henryho Purcella) a na principech kopírujících malířskou estetiku. Režisér kopíruje kompozice svých záběrů na základě kompozic (fiktivního) malíře Nevilla, který se v duchu perspektivy a renezanční tradice snaží centralizovat každou svoji kresbu a jehož základním cílem je vnutit kresleným objektům a prostorovým plánům pevný řád. Tento řád se mu však postupně rozpadá, v již hotových kompozicích se objevují nové tajemné objekty, tajemné postavy a důkazy o vraždě.
    Umělcova smlouva je první zastávkou na Greenawayově autorské cestě analyzující vztah výtvarného umění a filmu, jejich společné rysy a především jejich rozdílnost a spolehlivě rozpracovává témata, která se později objevují v celé režisérově filmografii (i přednáškové činnosti).

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    4
  6. Nezvěstný
    Nezvěstný (1982)

    Tento politický thriller vychází ze skutečné události. Během vojenského převratu v Jižní Americe zmizel mladý americký spisovatel a filmař Charles Horman (John Shea). Charlesův otec (Jack Lemmon), významný obchodník z New Yorku, Ed Horman přispěchá na pomoc Charlesově ženě Beth (Sissy Spacek), která se zoufale snaží najít svého zmizelého muže. Jejich pátrání se pohybuje v bludných kruzích, zachází do slepých uliček a naráží na hradby lží a falešných nadějí ze stran lokálních i amerických úřadů. Své letité neshody nechají stranou a nepolevují v horečnatém úsilí až do bolestného, zdrcujícího rozuzlení.

    72%

    Tento politický thriller vychází ze skutečné události. Během vojenského převratu v Jižní Americe zmizel mladý americký spisovatel a filmař Charles Horman (John Shea). Charlesův otec (Jack Lemmon), významný obchodník z New Yorku, Ed Horman přispěchá na pomoc Charlesově ženě Beth (Sissy Spacek), která se zoufale snaží najít svého zmizelého muže. Jejich pátrání se pohybuje v bludných kruzích, zachází do slepých uliček a naráží na hradby lží a falešných nadějí ze stran lokálních i amerických úřadů. Své letité neshody nechají stranou a nepolevují v horečnatém úsilí až do bolestného, zdrcujícího rozuzlení.

    5
  7. Návrat Martina Guerra
    Návrat Martina Guerra (1982)

    Jižní Francie, polovina 16. století. V podhůří Pyrenejí v zapadlé vesnici Artigat dojde k nevídané události: Martin Guerre (Bernard-Pierre Donnadieu) tajně opouští svou ženu (Nathalie Baye), syna, rodiče a sourozence. Odchází do světa bez jakéhokoliv slova vysvětlení. Po několika letech do vsi přichází muž, jenž se prohlašuje za Martina Guerra (Gérard Depardieu). Poznává své příbuzné, zná jménem všechny obyvatele vesnice. Guerrovi Martinovi odpouští jeho mladistvou nerozvážnost. Martin se opět vrací k povinnostem rolníka, manžela a otce rodiny. Zdánlivou idylu naruší příchod a tvrzení jakéhosi bývalého vojáka...
    Film byl natočen podle scénáře Jeana-Clauda Carrièra, na němž také spolupracovala jako konzultantka přední americká historička Natalie Zemon Davisová. Příběh vznikl na základě soudobých i pozdních (polo)literárních zpracování, které popisují skutečné události historických postav Martina Guerra, Bertrandy de Rols a Arnauda z Tilhu.(/Pablo)

    72%

    Jižní Francie, polovina 16. století. V podhůří Pyrenejí v zapadlé vesnici Artigat dojde k nevídané události: Martin Guerre (Bernard-Pierre Donnadieu) tajně opouští svou ženu (Nathalie Baye), syna, rodiče a sourozence. Odchází do světa bez jakéhokoliv slova vysvětlení. Po několika letech do vsi přichází muž, jenž se prohlašuje za Martina Guerra (Gérard Depardieu). Poznává své příbuzné, zná jménem všechny obyvatele vesnice. Guerrovi Martinovi odpouští jeho mladistvou nerozvážnost. Martin se opět vrací k povinnostem rolníka, manžela a otce rodiny. Zdánlivou idylu naruší příchod a tvrzení jakéhosi bývalého vojáka...
    Film byl natočen podle scénáře Jeana-Clauda Carrièra, na němž také spolupracovala jako konzultantka přední americká historička Natalie Zemon Davisová. Příběh vznikl na základě soudobých i pozdních (polo)literárních zpracování, které popisují skutečné události historických postav Martina Guerra, Bertrandy de Rols a Arnauda z Tilhu.(/Pablo)

    6
  8. Tenebre
    Tenebre (1982)
    • Netflix
    68%
    7
  9. Klid noci
    Klid noci (1982)
    • Google Play
    • iTunes
    65%
    8
  10. Upír z Feratu
    Upír z Feratu (1982)
    • VOYO
    • KVIFF TV
    Mimořádně kvalitní vůz je droga. Kdo do něj usedne, propadne mu. Jenže auto jezdí na neobvyklé palivo - lidskou krev. Film na motiva povídky Josefa Nesvadby režíroval Juraj Herz ( sám si i zahrál postavu upíra), který pomýšlel na natočení tohoto sci-fi hororu už od roku 1975. O čtyři roky později vznikl scénář, na němž se podílel s Janem Fleischerem. Hudbu složil Petr Hapka, kostýmy, titulky a design jsou dílem Theodora Pištěka. Ten navrhl i závodní vůz, který postavila automobilka v Mladé Boleslavi.
    Režie:Juraj Herz
    61%
    Mimořádně kvalitní vůz je droga. Kdo do něj usedne, propadne mu. Jenže auto jezdí na neobvyklé palivo - lidskou krev. Film na motiva povídky Josefa Nesvadby režíroval Juraj Herz ( sám si i zahrál postavu upíra), který pomýšlel na natočení tohoto sci-fi hororu už od roku 1975. O čtyři roky později vznikl scénář, na němž se podílel s Janem Fleischerem. Hudbu složil Petr Hapka, kostýmy, titulky a design jsou dílem Theodora Pištěka. Ten navrhl i závodní vůz, který postavila automobilka v Mladé Boleslavi.
    Režie:Juraj Herz
    9
  11. Amityville 2: Posedlost
    Amityville 2: Posedlost (1982)
    • iTunes
    60%
    10
  12. Dům milosrdných sester
    Dům milosrdných sester (1982)
    • iTunes
    Zahodit bělostné taláry a před odjezdem z kampusu ještě pořádně zapít konec univerzitního studia. Takový byl plán sesterstva Pí Théta. Jenže matrona Slaterová na své koleji nic podobného nestrpí a dívky si tak budou muset večírek vynutit. Stačí ale jediná chyba a namísto bezuzdné zábavy musí sedmero čerstvých absolventek řešit, kam uklidit mrtvolu a kdo se je v domě plném lidí snaží jednu po druhé umlčet. Tento nízkorozpočtový debut se krátce po uvedení do amerických kin stal hitem a dodnes si drží čestné místo v pantheonu slasherů. V našich končinách je už známý méně, v policích videopůjčoven jste na něj ale mohli narazit pod názvem Dům u milosrdných sester. A přestože umíme docenit kouzlo otrockého překladu hraničící s retardací, rozhodli jsme se tuto klasiku uvést na plátno s přiléhavějším titulem. Začínající režisér a scenárista Mark Rosman se totiž ve zdánlivě rutinní osmdesátkové vyvražďovačce snaží vyrovnat svým filmovým vzorům: Henri-Georges Clouzotovi, Mario Bavovi a Brianu De Palmovi. Do děje tak výrazně promlouvá mizanscéna i psychologie hrdinek, přičemž si žádná z postav nemůže hrát na neviňátko. Pastelové barvy brzkého léta se pak protemňují od chvíle, kdy si správcová dovolí říct partě privilegovaných studentek kategorické ne, a následně je zcela překryjí hluboké noční tóny paranoie, zbabělosti a sadismu. (Festival otrlého diváka)
    57%
    Zahodit bělostné taláry a před odjezdem z kampusu ještě pořádně zapít konec univerzitního studia. Takový byl plán sesterstva Pí Théta. Jenže matrona Slaterová na své koleji nic podobného nestrpí a dívky si tak budou muset večírek vynutit. Stačí ale jediná chyba a namísto bezuzdné zábavy musí sedmero čerstvých absolventek řešit, kam uklidit mrtvolu a kdo se je v domě plném lidí snaží jednu po druhé umlčet. Tento nízkorozpočtový debut se krátce po uvedení do amerických kin stal hitem a dodnes si drží čestné místo v pantheonu slasherů. V našich končinách je už známý méně, v policích videopůjčoven jste na něj ale mohli narazit pod názvem Dům u milosrdných sester. A přestože umíme docenit kouzlo otrockého překladu hraničící s retardací, rozhodli jsme se tuto klasiku uvést na plátno s přiléhavějším titulem. Začínající režisér a scenárista Mark Rosman se totiž ve zdánlivě rutinní osmdesátkové vyvražďovačce snaží vyrovnat svým filmovým vzorům: Henri-Georges Clouzotovi, Mario Bavovi a Brianu De Palmovi. Do děje tak výrazně promlouvá mizanscéna i psychologie hrdinek, přičemž si žádná z postav nemůže hrát na neviňátko. Pastelové barvy brzkého léta se pak protemňují od chvíle, kdy si správcová dovolí říct partě privilegovaných studentek kategorické ne, a následně je zcela překryjí hluboké noční tóny paranoie, zbabělosti a sadismu. (Festival otrlého diváka)
    11
  13. Stopa Růžového pantera
    Stopa Růžového pantera (1982)
    • iTunes
    Na počátku je v Lugaši opět, již potřetí, uloupen slavný diamant nazvaný Růžový panter. O pomoc je požádán samozřejmě francouzský detektiv, který již po dvakráte uspěl při jeho hledání. Clouseau je přesvědčen, že pachatelem je opět Sir Charles Litton, kdysi známý jako Fantóm a vypraví se za ním do Londýna a poté do Lugaše. Jenže tentokrát si lugašský vládce a jeho rádce nepřeje, aby pravda vyšla najevo. Nalezení Pantera by totiž ohrozilo jejich zkorumpovanou moc. Zanedlouho přinesou světové agentury zprávu, že letadlo, kterým Clouseau cestoval, zmizelo. Televizní reportérka Marie Jouvetová se rozhodne připravit pořad o slavném inspektorovi a vydává se po jeho stopách, setkává se s lidmi, kteří jej znali, zaznamenává jejich vzpomínky na velikého nešiku a genia ztřeštěnosti. Dostává se tak na stopu spiknutí a přestože se i ona ocitá v nebezpečí, necouvne. Je přesvědčena, že Clouseau žije a chystá se opět zvítězit. Tento film se od předchozích ovšem značně liší, protože vznikl v roce 1982, tedy až dva roky po smrti Petra Sellerse, nezapomenutelného přestavitele hlavní role (zemřel 24.7. 1980). Film, který je dalším případem a současně vzpomínkou na Sellersovy výkony v předchozích dílech, vznikl převážně sestřihem nepoužitých sekvencí z předchozích filmů, které byly doplněny dotáčkami, v nichž Clouseau nevystupuje. Snímek natočil a "sestavil" podle vlastního námětu a scénáře Franka a Toma Waldmanových samozřejmě režisér Blake Edwards. Uvidíte tu scény z předchozích Clouseaových případů a budete si moci zavzpomínat na to, jak to bylo, když Clouseau hlídal diamant a princeznu Dalu, když se snažil dokázat nevinu služky Marie Gambrelliové nebo když se svým sluhou Katoem cvičil bojová umění.
    53%
    Na počátku je v Lugaši opět, již potřetí, uloupen slavný diamant nazvaný Růžový panter. O pomoc je požádán samozřejmě francouzský detektiv, který již po dvakráte uspěl při jeho hledání. Clouseau je přesvědčen, že pachatelem je opět Sir Charles Litton, kdysi známý jako Fantóm a vypraví se za ním do Londýna a poté do Lugaše. Jenže tentokrát si lugašský vládce a jeho rádce nepřeje, aby pravda vyšla najevo. Nalezení Pantera by totiž ohrozilo jejich zkorumpovanou moc. Zanedlouho přinesou světové agentury zprávu, že letadlo, kterým Clouseau cestoval, zmizelo. Televizní reportérka Marie Jouvetová se rozhodne připravit pořad o slavném inspektorovi a vydává se po jeho stopách, setkává se s lidmi, kteří jej znali, zaznamenává jejich vzpomínky na velikého nešiku a genia ztřeštěnosti. Dostává se tak na stopu spiknutí a přestože se i ona ocitá v nebezpečí, necouvne. Je přesvědčena, že Clouseau žije a chystá se opět zvítězit. Tento film se od předchozích ovšem značně liší, protože vznikl v roce 1982, tedy až dva roky po smrti Petra Sellerse, nezapomenutelného přestavitele hlavní role (zemřel 24.7. 1980). Film, který je dalším případem a současně vzpomínkou na Sellersovy výkony v předchozích dílech, vznikl převážně sestřihem nepoužitých sekvencí z předchozích filmů, které byly doplněny dotáčkami, v nichž Clouseau nevystupuje. Snímek natočil a "sestavil" podle vlastního námětu a scénáře Franka a Toma Waldmanových samozřejmě režisér Blake Edwards. Uvidíte tu scény z předchozích Clouseaových případů a budete si moci zavzpomínat na to, jak to bylo, když Clouseau hlídal diamant a princeznu Dalu, když se snažil dokázat nevinu služky Marie Gambrelliové nebo když se svým sluhou Katoem cvičil bojová umění.
    12
Které jsou top mysteriózní filmy roku 1982? Filmovému žebříčku mysteriózní filmy 1982 s celkovým počtem 12 titulů vévodí těchto 5 nejlepších filmů: Věc, Fanny a Alexandr, Zlo pod sluncem, Umělcova smlouva, Nezvěstný, s hlavními hvězdami, jako jsou: Kurt Russell, Keith David, Wilford Brimley, T. K. Carter, David Clennon, Richard Dysart. Dostupnost na online streamovacích platformách (Netflix, Max, Amazon Prime Video, Disney+, VOYO, Prima Plus, SkyShowtime a nebo iVysílání) poznáte podle ikony u názvu filmu.Stále nevíte, na co se podívat? Vytvořte si svůj vlastní žebříček filmů pomocí vyhledávacího filtru.