Tobe Hooper

Výroba pokračování se stává standardem i v případě sebeméně úspěšných titulů, avšak se silným a odlišným konceptem mohou mít sequely nepopiratelné kouzlo. U sérií aplikujících polonávazné vyprávění, kdy každá další část rozvíjí kompletně jiný příběh a klade před hrdiny nové cíle, se nezřídka jede podle rovnice „čím větší, tím lepší“. Tvůrci však čas od času vsadí na moment překvapení a na etablovanou látku naváží stylem, který zcela převrací žánrovou polohu a někdy i explicitně komentuje charakter předchozích dílů. To se týká i následujících deseti filmů, jež pokračovaly v konkrétně škatulkovaném příběhu velmi neotřele – ať už v ryze pozitivním, nebo spíš záporném smyslu.

Legendární maskovaný zabiják, za nějž mluví motorová pila, se takřka padesát let ukrýval ve stínech zapadlého texaského obydlí. Čerstvá skupinka teenagerských obětí, jimž pomáhá jediná přeživší z originálního filmu, ovšem umožní nová krvavá jatka. Těch se dočkáme již v únoru na Netflixu a připravuje nás na ně první plnokrevná upoutávka.

Opravdu talentovaní herci dovedou se svou postavou natolik splynout, že zcela přijmou její specifickou osobnost. A někteří z nich jsou v záporných úlohách tak přesvědčiví, až nahánějí strach svému často nepřipravenému okolí. Zde je pět příkladů dosvědčených traumat, která přepadla herce v reakci na výjimečné výkony či znepokojivou vizáž jejich kolegů.

Filmy tak milujeme a uznáváme proto, že jsou schopny nést inspirativní morální poselství a proměňovat problémy všedního dne v niterný záblesk opouštěné reality. Některé nás mohou naučit historii, jiné burcují naše sebevědomí, další mohou dokonce probouzet city, které nám ve skutečném životě třeba schází. Ale k obdivování pořád zůstává a pro někoho i vystupuje také jejich formální stránka, skrze níž filmaři nechávají své myšlenky promlouvat a přenášet na vnímavého diváka. A zřejmě nejdůležitější formální složkou je samozřejmě práce s kamerou, která celý ten spektákl snímá a zprostředkovává obrazy - tedy to, čemu se tenhle cyklus bude snažit alespoň trochu zajímavě věnovat.

Všichni známe jeho tvář (nebo spíše tváře, které "si vypůjčoval"). Jaký byl ale jeho skutečný zrod? Každý byl někdy dítětem, i takové sadistické monstrum jako Leatherface. Snímek nesoucí jeho jméno nám konečně kořeny zla odhalí.