Intelektuálně nekonformní mnich vyšetřuje několik záhadných úmrtí v izolovaném světě opatství. Středověká detektivka dle románu Umberta Eca poukazuje na syrový realismus temného středověku, který doslova předčí očekávání. Až neuvěřitelně naplňuje atmosférický pocit umocněný gotickým prostředím skutečného života, ve kterém se příběh odehrává. Díky hmatatelné temné atmosféře a odborně vytvořenému napětí se tento jedinečný thriller stal zaslouženě klasikou filmové historie. Vyšetřování zločinu ve stínu svaté inkvizice v celé své struktuře děsivosti v rámci dvouhodinového diváckého vzrušení a filmové zábavy, s velice povzbudivý výkonem Seana Conneryho a mladičkého Christiana Slatera, pohltí už na samém počátku. Stejně jako v románu je i zde kladen důraz na vyjednávání různých jevů moci a klamu, které jsou v této filmové realizaci dovedně a srozumitelně pro pochopení předloženy. Kdo se v tom chce zamotat více, nelze jinak, než doporučit přímo onen román. Na intelektuální úrovni je film zajímavý a vyvážený přístupem k morálce a ctnosti. 'Jméno růže' představuje temný věk v té nejtemnější podobě, jehož jádro problému ve své podstatě rezonuje dodnes.
Všeobecně nemám rád filmy z temného středověku, které na mě působí depresivně, tohle je ale světletemná výjimka. Jméno růže odkrývá zvrácenost církve té doby. Za každou cenu prosadit své zájmy, zakrýt každý názor, který se neztotožňoval s tím, co hlásali.. určit viníka za každou cenu.. To vše Jméno růže bez skrupulí ukazuje. Už jen za to 80%.
Na konci má člověk dojem, že se právě vrátil z výpravy časem. Takový pocit reálnosti a uvěřitelnosti jsem už dlouho v žádném filmu neviděl. Dají se tomu vytknout občasná hluchá místa a Sean Connery, který jako vždy hraje jen a jen Seana Conneryho. Přesto je to sympatický výkon a já nechápu, jak herec, který tak neuvěřitelně nehraje, může být i po tolika letech herecky zajímavý. A je mi vážně jedno, že mnohovrstevnatá předloha je osekaná - jinak to ani nešlo.
Výborná historická detektivka, kterou táhne Connery s mladičkým Slaterem (jedna z jeho nejlepších rolí). Skvělé vyobrazení drsného a špinavého středověku. Knihu jsem nečetl a tak jsem naštěstí ušetřen nějakého zbytečného srovnávání..7.5/10
Jsme ve středověku. William z Baskervillu přijíždí s mladým mnichem do kláštera, kde se odehrávají děsivé věci. Mniši tam umírají za podivných ďábelských okolností a v okolí kláštera se pohybují kacíři. Než přijede inkvizitor bude třeba věc pořádně vyšetřit a zjistit, jak to vypadá s nadpřirozenem než se celá věc vymkne kontrole. V USA film bez milosti propadl a v Evropě se stal mezinárodním hitem, který Annaudovi, ale pořádně pokazil reputaci. I přes plné konto se stal synonymem pro zjednodušování a intelektuální kritika jej bez milosti odmítla jako komerčního patlala. S odstupem času řadím Jméno růže na pomyslný Olymp historických filmů. Snímek je zábavný, chytrý, skvěle zahraný a přitom balancuje na hraně reality a fikce tak, že nikdy nesklouzne do viditelného bludu, prostě něco o čem se sérii Šifra mistra Leonarda může nechat jenom zdát.
S Ecovým božským románem nelze srovnávat - pokud by se ostatně nějaký bláhový filmař rozhodl citovat přeslavnou knihu ve všech jejích dějových rovinách, od té epické objímající detektivní zápletku a vyšetřování vražd v opatství až po tu filozofickou, kdy postavy dlouze rozmlouvají o základních teologických problémech tehdejší doby, a zachovat při tom celistvou strukturu, atmosféru i výpovědní historickou hodnotu, bylo by potřeba roztáhnout celý projekt do podoby minimálně sedmidílné série, přičemž každý díl by hladce přesáhl 90 minut. Annaud si místo toho skrze špinavé, nepřívětivé a mlhou zahalené opatství vyšlapal velmi chytře vlastní cestičku, zvýraznil důležitost detektivní linie, která byla v románu jen jednou z mnoha, a šikovně zesílil význam postavy fanatického inkvizitora Bernarda Guiho, která se stává nejzápornější na scéně a představuje pro "středověkého Sherlocka" Viléma z Baskervillu hmatatelné, fyzické nebezpečí. Vyprávění je strhující a scénář v rámci vytyčeného cíle - předhodit publiku obraz typického středověkého opatství, polapit pomocí intelektu ústřední dvojice padoucha, zvýraznit úlohu lásky uprostřed náboženské fanatiky a potrestat / poukázat na zrůdnost a nelidskost tehdejších církevních tyranů - jednoznačně splňuje svůj účel, příběh si drží kompaktnost i atmosféru a je také příznivě nakloněn zastáncům knižní předlohy, jelikož ve vedlejších motivech není doslovný a spoléhá právě na obeznámenost a zasvěcenost diváka. O geniální kameře, schopné vyvolat závratě krouživými nájezdy na opatství či naopak klaustrofobické pocity pouhým plíživým pohybem uvnitř labyrintu, se netřeba bavit, stejně jako o přímo famózním hereckém obsazení, od charismatického Conneryho přes vskutku ďábelského Abrahama až po naprosto labužnickou a zábavnou kreaci namaskovaného Rona Perlmana... Knihu od Umberta Eca těžce uznávám a obdivuji, film však naprosto miluji...
Poprve jsem z této historické ponuré detektivky byla u vytržení. Časem už to nějak vyvanulo a i tento úryvek, který mě tehdy rozesmál, mi už tak vtipný nepřipadá: "Pane, vidím nějakého muže, jak stojí." "Co dělá?" "Zvedá lucernu." "Kolikrát?" "Třikrát." "To jsem já."
Ani Ecova kniha mě nechytla, protože dumání nad církví a teologií není mou oblastí zájmu. ačkoliv si Eco krásně hraje se čtenářem a dokázal dobu přiblížit v celé komplexní šíři, tak jsem neměl pocit, že bych si z knihy něco podstatného odnesl. Dnes už těžko říci proč. Možná jsem se v tom nedokázal dobře orientovat, ale na druhou stranu nemám pocit, že by to byla obtížně pochopitelná kniha. Spíše pro mne to specifické intelektuální bohatství nebylo tolik hodnotné. Uznávám však úroveň tý knihy. Je to opravdu bohatý román. Jen velký vzdělanec ho mohl napsat. Film je však zredukován na detektivní zápletku, jenž v knize nehraje prim. Ta je pouhou kostrou, na kterou Eco navlékl informativní hloubku střebověku, který tam nebyl prezentován jednotvárně jako období temna. Film tohle nebere v potaz a ve výsledku je to velmi slabé pokoukání, které diváka nemá čím oslavit. Nepranýřoval bych adaptaci proto, že se nedrží předlohy. Odklon může být k dobru samotnému filmu. Tohle ale nemělo smysl. Kvůli strojenému filmařství tomu chybí jakákoliv atmosféra. Connery se na roli Viléma hodí, ale jelikož film není komponován jako konverzační drama, tak se nemohl moc předvést. Mladý Slater v roli učedníka Atza je naopak mimo. těžko říci proč ten užasný ksicht a neustále otevřená huba. Ta trocha zajímavosti, kterou si film z předlohy zachoval, kostými a kulisy vystačí na jednu hvězdu, kterou dávám zbytečným, velmi slabým filmům.