Recenze filmu Tenkrát v Hollywoodu

Komentáře a recenze 131

Brenan88

47 170 bodů •3. 9. 2019

9.5

Prozatím je pro mne nový Tarantinův snímek filmem roku. Užil jsem si každou vteřinu a na konci jsem si jen povzdechl jak rychle mi to celé uteklo. Těžko napsat něco víc, abych neprozradil nějakou perličku, kterých se ve filmu mimochodem ukrývá obrovské množství. Finále je jen třešničkou na dortu. Dlouho jsem se tak nepobavil. PS: Leo a Brad na hrad!

Chrustyn

43 674 bodů •21. 1. 2020

8

Tarantino je znám jako mistr dialogů, cinefil a režisér krvavých a nepředvídatelných filmů, které skládají poctu starému Hollywoodu a filmu jako takovému. Nyni skládá poctu Hollywoodu konce 60. let se vším všudy a opět točí film pro sebe a své fandy a na publikum neznalé jeho tvorby zvysoka kašle. Tentokrát je problém vše pobrat i pro opravdové filmové fanjšmekry, protože Quentin odkazuje na filmy a seriály, které zná opravdu jen pár vyvolených a tak se může stát, že i pro fanoušky jeho předchozích filmů, bude Tenkrát v Hollywoodu těžko stravitelným kouskem i díky své prakticky tříhodinové délce. Pokud však divák pronikne a nechá se režisérem vést, bude unesen a když už si neužije veškeré odkazy, tak minimálně herecký koncert úvodního dua a divoký konec, kterým si Quentin, opět vytváří svou alternativní verzi minulosti.

martin-mickey-stusak

36 600 bodů •22. 11. 2020

10

Když se řekne ´Once Upon a Time...´ každého filmového fanouška okamžitě napadne, jak v této větě pokračovat dál, neboť se pod tím schovává několik málo skutečně slavných filmů. Rozhodně tedy není náhoda, že dávný videofanda Quentin Tarantino pojal název svého snímku, jako poctu Hollywoodu, zcela stejně. A je to pocta skutečně ohromná. A to by samozřejmě nebyl Tarantino, aby určité věci nepojal, jako obvykle v určitých kruzích, poněkud kontroverzně. Jeho fantazie, jak už víme, je naprosto bezbřehá, a tak to celkově vypadá tak, jak vypadá. Natočil snímek svým vlastním jedinečným způsobem plný fikce, avšak zakořeněné na skutečnostech. Vlastně je to pojato jako taková nepatřičná satira a pokud se někdo v jistých ohledech cítí pohoršen, povedlo se. Tarantinův rukopis je tedy znát v každé scéně, takže se divák opět dočká uměle protahovaných scén a dlouhých dialogů, při kterých s napětím čeká, co se z oné scény nakonec překvapivě vyvrbí. Nejslavnější scénou z celého snímku asi zůstane ta, kde vystupuje postava Bruce Lee. Může tuto kontroverzi něco překonat? Bruce Lee je coby mistr v bojovém umění znám a tak situaci vyobrazeném v tomto snímku si nedokázal představit nikdo. Tarantino však ano a po filmové stránce se toho prostě nebál. V podstatě je to povedená fikce stejně jako s Adolfem Hitlerem ve snímku ´Hanebný parchanti´ (2009). Ve filmu se fantazii meze nekladou a Tarantino si toho je plně vědom. Děj, plný nejrůznější příběhů a etud, také obsahuje nemalé množství postav a vůbec se v diváckém vnímání nepletou, což už tento fakt vykazuje profesionální zručnost. Výprava snad už lepší být ani nemohla. Vizuální stránka konce šedesátých let je tak věrná, že by jeden i věřil, že se všichni posunuli v čase a v té době skutečně natáčeli. K tomu výborný soundtrack a skvělá kameramanská práce, díky čemuž je zachycena veškerá podstata věci. Po prvním shlédnutí se může divák krapet tvářit kysele, ale po druhém s určitým odstupem už více uchopí tu správnou podstatu. Tarantino, právě jako videofanda, si možná tohle natočil především pro sebe, neboť se baví nejrůznějšími žánry. Svým způsobem se tak obklopil vzpomínkami na filmovou minulost. A nakonec, proč ne. Snímek pro někoho těžkopádný, ale jinak mistrovské filmové dílo, které musí, stejně jako každý jiný film, teprve uzrát.

Pete69

32 681 bodů •9. 12. 2019

8

Pro mě osobně spíše zklamání. Přesto, že film hodnotím na 80%, čekal jsem prostě více.. Tvorbu Tarantina totiž miluju.. Skvělý Brad Pitt, který dokonce mírně zastínil taktéž výborného Lea DiCapria. Skvělé zpracování a atmosféra doby, do které je děj zasazen. Neuvěřitelné interiéry i exteriéry.. pomalejší tempo a trošku odfláknutý konec. Hezký snímek, ale těšil jsem se ,že dám po dlouhé době 100%.. takové nadšení se nekoná.

xxmartinxx

22 532 bodů •14. 8. 2019

8

Hezká pohádka pro staré lidi, kteří už se bojí opravdových filmů, ale pořád chtějí na něco chodit do kina. Tarantino by mohl být v budoucnu (kdyby neplánoval skončit) takový ekvivalent Woodyho Allena pro svou generaci v poskytování vkusného snobského odreagování. Zde komplexní událost, jíž eskaloval rasizmus šedesátých let (o tom, že Mansonovým motivem bylo rozpoutání rasové války, nepadne ani slovo) transformuje v nostalgický postesk nad ztrátou nevinnosti mainstreamového Hollywoodu - tedy téma, nad kterým každý uroní slzu, ale nikoho nebolí. A jakkoliv zním cynicky, tak jo, je to milá podívaná. A protože z toho necítím snahu být čímkoliv jiným, tak dám klidně i čtyři hvězdy, protože je to úplně jedno. 70 %

kunafix

20 062 bodů •12. 10. 2020

10

"Od Tarantinova filmu bych čekal víc," to jsem slyšel a četl od hodně lidí. Přiznám, že i já sám jsem při odchodu z kina byl trochu zklamaný. Ale pak jsem si uvědomil: proč být zklamaný jen kvůli tomu, že to nebylo tak násilné? Vždyť to byl skvělej film! Přesto se mi nechtělo hodnotit to za plnej počet bodů... a rozhodně jsem tomu chtěl dát druhou šanci. Což se stalo, s dabingem. Musím říct, že jsem se na to těšil. A musím říct, že dabing se povedl. A musím říct, že tentokrát mě to uchvátilo. Asi se to ve mě potřebovalo uležet. Na poprvé se mi to vůbec nechtělo hodnotit. Je škoda, že Margot Robbie si tam zahrála v podstatě jen tak málo... ale oproti ostatním vedlejším postavám to bylo ještě dost, chch. Příběhově to nemá cenu, to snad ani nemusím dodávat. A pak už jen vyjmenuju to, co je na tom filmu nejdokonalejší: dialogy, herecké výkony a režie. Takže bacha, já těch 5 hvězd nedávám jen ze setrvačnosti vůči Tarantinovi, mě to prostě fakt dostalo!

hanys_

18 781 bodů •18. 8. 2019

10

Nejlepší time travel od Návratů do budoucnosti. Tak hmatatelný film jsem hodně dlouho neviděl. Hollywood na konci šedesátek je tady jako živý, dobový soundtrack zase podařený (byť ne tak zapamatovatelný na první dobrou) a Quentin i z tuctové scény dokáže vykouzlit atmosféru jako málokdo. Asi film roku.

Sheldon

16 079 bodů •2. 9. 2019

10

Tenkrát v Hollywoodu je film, jehož jsem cílovou skupinou. Věděl jsem to od počátku a hned na začátku přiznám, že z posledních filmů se mi od Tarantina mnohem víc líbil western Osm hrozných a Nespoutaný Django, než Hanebný pancharti. Tenkrát v Hollywoodu je Tarantinův nejdospělejší film a pro mě i jeho film nejlepší, který překonal i Pulp Fiction. V mých očích ano. Pokud jsem si při sledování vybavil nějaký film, tak to byl La La Land. Chazellova čistá pocta filmařině a hollywoodskému muzikálu je v podstatě jednička k dvojce Tenkrát v Hollywoodu. Pokud máte tento druh filmařiny rádi, tak budete nadšení. Vybavím si ještě nekompromisní vizi Jackie s Natalie Portman, která je rovněž naprostým mistrovským dílem v zachycení doby.

lamps

15 320 bodů •15. 8. 2019

9.5

Láska na první dobrou. Nejen proto, že jsem od samého začátku pociťoval, že svou náturou a dobovým zasazením jde o snímek přesně pro mě, jsem se půl projekce přiblble usmíval a zbytek nahlas smál. Tarantinův love letter filmovému průmyslu má zájem o vlastní postavy ve stylu Jackie Brown a stylizované historické reálie, v nichž vůbec nemusíte mít takový přehled, aby vás jejich podvratnost a odlehčenost upřímně pobavila. A byť je ve finále zábavnější právě ta reflexe skutečných podnětů než vývoj postav, příběh stejně tvoří nenudící a formálně vypilovaný obrázek především doby, její nakažlivé uvolněnosti a statusu starších, kteří s mladou generací vedou otevřený boj o místo na výsluní. Margot Robbie jako symbol pohodlné neuvědomělé hvězdy k zulíbání, DiCaprio ve svém živlu a Pitt v dost možná životní roli, kradoucí si každou svou scénu pro sebe. Boží soundtrack podtrhující atmosféru a závěr, v jaký jsem si neodvažoval doufat ani v těch nejmokřejších cinefilních snech. Třikrát do kina bude málo.

filmfanouch6

12 644 bodů •15. 8. 2019

10

Tortellini po 4 letech vrací úder! Nebudu tu ze sebe dělat extra fanouška tvorby Quentina Tarantina, protože jím vlastně nejsem úplně a jen jaksi napůl. Vždycky jsem bral Quentina jako výborného scénáristu, který má ve filmovém průmyslu malou konkurenci, ne ovšem jako zas tak výborného režiséra. Jako hodně dobrého/super znamenitého, ne ale jako špičku režisérské tvorby. Miluju jeho práci s dialogama, jeho ,, dialogovej ping-pong´´, schopnosti vést několik minut dlouhý dialog, který diváka neomrzí, jednoduše proto, že funguje. Jako vrcholného režiséra jsem ho ale na rozdíl od té scenáristické profese nikdy nebral. A ani bych všechny jeho filmy nebral jako dokonalé: Nespoutaného Djanga, Pulp Fiction, Hanebné pancharti nebo i ty Gaunery bych si klidně dal kdykoliv, na druhou stranu Jackie Brown, oba Kill Billy, Auto zabiják nebo Osm hrozných dodnes zas tak nemusím a řadím je do té slabší části Tarantinovy tvorby. Jenže i když mně Osm hrozných (především po fenomenálním Djangovi) zklamalo, pořád jsem se na další Tarantinův film pochopitelně těšil, doufal, že tentokrát to bude stát za to a bylo mi i jedno o čem nový Tarantino bude. Jenže... Jakmile ven prosáklo, že půjde o film z Hollywoodu z konce 60. let, který bude vzdávat holt právě starému Hollywoodu (dnes už Hollywood funguje výrazně jinak) a zároveň si tak trochu nepřímo pohraje s Mansonovou rodinou tak očekávání vyrostla z ,, automatické čekání na Tarantinův nový film" na ,, totálně očekávanou pecku´´. A já bych vám vlastně hrozně rád chtěl ve finále říct, že jde o nejlepší Tarantinův film a o jeden z nejlepších filmů tohohle roku a...... Já vám to klidně řeknu! Tenkrát v Hollywoodu mě opravdu chytlo z Tarantinovy tvorby nejvíce i když dodávám, že to u mně toho Nespoutaného Djanga nebo Pulp Fiction překonalo jenom o hodně silný piď. Já dokonce řeknu, že je to jeho nejlíp zrežírovanej film a ode dneška nemám problém říct, že je tak výborný režisér jako scénárista. Tenkrát v Hollywoodu je totiž ve finále jedna velká pocta/óda/milostná báseň starého Hollywoodu, která se hezky poslouchá a především se na ní hezky kouká. O Tenkrát v Hollywoodu se toho dá napsat hodně, zároveň je ale hrozně těžké u recenze tohohle filmu nevypouštět spoilery. A přitom se dá i klidně říct, že Tenkrát v Hollywoodu nemá žádný příběh! Nejde o žádnou biografii herce nebo o studii Mansonovy rodiny, jsou to 3 náhodně vytažené dny ze života 3 postav, které něco spojuje. Těmi 3 postavami samosebou myslím Ricka Daltona (DiCaprio), Cliffa Bootha (Pitt) a Sharon Tate (Robbie). Sharon Tate jako jediná z těchto postav skutečně existovala a proto bych si o ní chtěl trošku promluvit až za chvíli, nejdříve bych se rád dostal k hlavní dvojici: Leonardo DiCaprio vyhrál Oscara za Revenantama, nějakou dobu poté pravděpodobně pořádal orgie pařby jako vystřižené z Vlka z Wall Street a po téměř 4 leté pauze se konečně vrací na plátna kin a s překvapivou vízvou- DiCaprio, kterého osobně beru za jednoho z nejlepších herců současnosti má v Tenkrát v Hollywoodu ztvárnit herce, který tak trochu přehrává! Ano, legendární DiCaprio hraje přehrávacího Ricka Daltona, který se prostě nedokáže smířit s tím, že má to nejlepší pravděpodobně za sebou a kariéra v seriálech ho zas tak netěší. Koukat se tak na DiCapria, který hraje herce, který má prostě problém zapamatovat si text a nedokáže také úplně zapadnout do role je prostě skvělá podívaná. Rick je i ale skvěle napsaná postava a i když je tak snadné aby se mu divák vysmál, na těch pravých místech mu bude Ricka líto. Spustí Akademie na jaře 2. kolo Leo čeká na Oscara? Nedivil bych se tomu, kdyby DiCapria po Revenantovi zase na nějakou dobu Akademie Lea ignorovala, kdyby ale ve finále dostal za Daltona tu druhou sošku, budu si říkat, že je na tom pravém místě. Překvapivě ale hlavním tahounem filmu není Rick Dalton, nýbrž až ta druhá hlavní postava, konkrétně Rickův kaskadér Cliff Booth. Cliff je totiž ve finále i zajímavější postava než Rick a možná i trochu sympatičtější. Pitt má po dlouhý době zase skvělou roli a pokud Akademie opět spustí šikanu Lea, aspoň na toho Brada by si poprvé vzpomenout mohli. Booth je prostě sympaťák jak hovado a dost možná jedna z nejlepších postav, kterou Tarantino stvořil. A, že jich v té konkurenci postav jako Vincent Vega, Jules Winnfield, Hans Landa nebo Dr. Schultz není málo.... Především se mi ale líbí jak Tarantino pracuje v Tenkrát v Hollywoodu se Sharon Tate.... Onen originální název Once Upon a Time in Hollywood do jisté míry naznačuje, že tu Tarantino prostě servíruje pohádku po Tarantinovsku. Tarantino prostě a jednoduše servíruje příběh druhořadého herce, který by se rád dostal na výsluní a postupně se mu to i společně s jeho ,, věrným rytířem´´ daří. Každý pohádka přitom potřebuje i nějaké antagonisty a takovou úlohu zde plní právě členové Mansonovy rodiny, která 9. 8. 1969 udělala onu ošklivou věc Sharon Tateové. Tortellini po 4 letech vrací úder! Nebudu tu ze sebe dělat extra fanouška tvorby Quentina Tarantina, protože jím vlastně nejsem úplně a jen jaksi napůl. Vždycky jsem bral Quentina jako výborného scénáristu, který má ve filmovém průmyslu malou konkurenci, ne ovšem jako zas tak výborného režiséra. Jako hodně dobrého/super znamenitého, ne ale jako špičku režisérské tvorby. Miluju jeho práci s dialogama, jeho ,, dialogovej ping-pong´´, schopnosti vést několik minut dlouhý dialog, který diváka neomrzí, jednoduše proto, že funguje. Jako vrcholného režiséra jsem ho ale na rozdíl od té scenáristické profese nikdy nebral. A ani bych všechny jeho filmy nebral jako dokonalé: Nespoutaného Djanga, Pulp Fiction, Hanebné pancharti nebo i ty Gaunery bych si klidně dal kdykoliv, na druhou stranu Jackie Brown, oba Kill Billy, Auto zabiják nebo Osm hrozných dodnes zas tak nemusím a řadím je do té slabší části Tarantinovy tvorby. Jenže i když mně Osm hrozných (především po fenomenálním Djangovi) zklamalo, pořád jsem se na další Tarantinův film pochopitelně těšil, doufal, že tentokrát to bude stát za to a bylo mi i jedno o čem nový Tarantino bude. Jenže... Jakmile ven prosáklo, že půjde o film z Hollywoodu z konce 60. let, který bude vzdávat holt právě starému Hollywoodu (dnes už Hollywood funguje výrazně jinak) a zároveň si tak trochu nepřímo pohraje s Mansonovou rodinou tak očekávání vyrostla z ,, automatické čekání na Tarantinův nový film na ,, totálně očekávanou pecku´´. A já bych vám vlastně hrozně rád chtěl ve finále říct, že jde o nejlepší Tarantinův film a o jeden z nejlepších filmů tohohle roku a...... Já vám to klidně řeknu! Tenkrát v Hollywoodu mě opravdu chytlo z Tarantinovy tvorby nejvíce i když dodávám, že to u mně toho Nespoutaného Djanga nebo Pulp Fiction překonalo jenom o hodně silný piď. Já dokonce řeknu, že je to jeho nejlíp zrežírovanej film a ode dneška nemám problém říct, že je tak výborný režisér jako scénárista. Tenkrát v Hollywoodu je totiž ve finále jedna velká pocta/óda/milostná báseň starého Hollywoodu, která se hezky poslouchá a především se na ní hezky kouká. O Tenkrát v Hollywoodu se toho dá napsat hodně, zároveň je ale hrozně těžké u recenze tohohle filmu nevypouštět spoilery. A přitom se dá i klidně říct, že Tenkrát v Hollywoodu nemá žádný příběh! Nejde o žádnou biografii herce nebo o studii Mansonovy rodiny, jsou to 3 náhodně vytažené dny ze života 3 postav, které něco spojuje. Těmi 3 postavami samosebou myslím Ricka Daltona (DiCaprio), Cliffa Bootha (Pitt) a Sharon Tate (Robbie). Sharon Tate jako jediná z těchto postav skutečně existovala a proto bych si o ní chtěl trošku promluvit až za chvíli, nejdříve bych se rád dostal k hlavní dvojici: Leonardo DiCaprio vyhrál Oscara za Revenantama, nějakou dobu poté pravděpodobně pořádal orgie pařby jako vystřižené z Vlka z Wall Street a po téměř 4 leté pauze se konečně vrací na plátna kin a s překvapivou vízvou- DiCaprio, kterého osobně beru za jednoho z nejlepších herců současnosti má v Tenkrát v Hollywoodu ztvárnit herce, který tak trochu přehrává! Ano, legendární DiCaprio hraje přehrávacího Ricka Daltona, který se prostě nedokáže smířit s tím, že má to nejlepší pravděpodobně za sebou a kariéra v seriálech ho zas tak netěší. Koukat se tak na DiCapria, který hraje herce, který má prostě problém zapamatovat si text a nedokáže také úplně zapadnout do role je prostě skvělá podívaná. Rick je i ale skvěle napsaná postava a i když je tak snadné aby se mu divák vysmál, na těch pravých místech mu bude Ricka líto. Spustí Akademie na jaře 2. kolo Leo čeká na Oscara? Nedivil bych se tomu, kdyby DiCapria po Revenantovi zase na nějakou dobu Akademie Lea ignorovala, kdyby ale ve finále dostal za Daltona tu druhou sošku, budu si říkat, že je na tom pravém místě. Překvapivě ale hlavním tahounem filmu není Rick Dalton, nýbrž až ta druhá hlavní postava, konkrétně Rickův kaskadér Cliff Booth. Cliff je totiž ve finále i zajímavější postava než Rick a možná i trochu sympatičtější. Pitt má po dlouhý době zase skvělou roli a pokud Akademie opět spustí šikanu Lea, aspoň na toho Brada by si poprvé vzpomenout mohli. Booth je prostě sympaťák jak hovado a dost možná jedna z nejlepších postav, kterou Tarantino stvořil. A, že jich v té konkurenci postav jako Vincent Vega, Jules Winnfield, Hans Landa nebo Dr. Schultz není málo.... Především se mi ale líbí jak Tarantino pracuje v Tenkrát v Hollywoodu se Sharon Tate.... Onen originální název Once Upon a Time in Hollywood do jisté míry naznačuje, že tu Tarantino prostě servíruje pohádku po Tarantinovsku. Tarantino prostě a jednoduše servíruje příběh druhořadého herce, který by se rád dostal na výsluní a postupně se mu to i společně s jeho ,, věrným rytířem´´ daří. Každý pohádka přitom potřebuje i nějaké antagonisty a takovou úlohu zde plní právě členové Mansonovy rodiny, která 9. 8. 1969 udělala onu ošklivou věc Sharon Tateové. Rád bych vám řekl, že Tarantino stejně jako v Hanebných panchartech přepíše historii a Sharon Tateová se dočká spravedlnosti a dokonce se jí ani jejímu nenarozenému synovi nic nestane, na tuhle odpověď si ale přece jen radši počkejte do kina, nerad bych na jednu stranu zklamal ty, kteří doufají, že Tarantino legendární sexbombu zachrání a na druhou stranu bych nerad zklamal ty, kteří nemají rádi když si někdo mění historii. Faktem ale je, že i když Sharon Tate nemá zas tak velkou roli, tak je v rámci děje Tenkrát v Hollywoodu hodně důležitá. Margot Robbie je především castingová trefa do černého, která té reálné Sharon Tate není zas tak nepodobná. A člověk může namítat, že nemá zas tolik prostoru, je ale pro Tenkrát v Hollywoodu hodně podstatnou části. DiCaprio, Pitt a Robbie samosebou nejsou jediná známá herecká jména tohohle filmu, zbytek jako Al Pacino, Kurt Russell,Timothy Olyphant nebo Michael Madsen ale už mají opravdu menší role, které sice potěší a jsou hrozně fajn, většina prostoru se ale pořád stáčí ke dvoum/třem hlavním postavám. Když jsme u toho Al Pacina... Kdo nad ním chtěl po Jackovi a Jill zlomit hůl, styďte se furt na to má! Jenže tou hlavní hvězdou ve finále není ani DiCaprio, ani Pitt a ani Robbie. Tou pravou hvězdou je šedesátkový Hollywood! Šedesátkový Hollywood, který už dnes neznáme, protože Hollywood od té doby ušel velkou cestu a změnil se. Tenhle film je prostě Tarantinova přiznaná onanie nad touhle érou a je to prostě poctivá onanie za všechny prachy. A to není potřeba aby znal divák každý hollywoodský film z 60. let nebo každého herce, stačí mu jen když si pamatuje jména jako Bruce Lee nebo Roman Polanski a alespoň ví o filmech jako Rosemary má děťátko nebo Velký útěk i když je nemusel nutně vidět. Všechno tohle odkazování, pomrkávání a vzdávání holdu mohlo Tarantinovi hodně snadno přelézt přes hlavu, jenže nepřelezlo. Dá se jinak hodně snadno kecat a polemizovat o tom, zda je to skutečně ten pravej Tarantino, jestli není trochu vykastrovanej, míň brutální, míň vulgární... Hloupost! Tarantino se v tom hodně pozná už po pár minutách a jeho trademarky jsou už tak prohlédnutelné i ve filmech, které jsou tak trochu odlišné. TvH vlastně hezky graduje a v posledních takových 15 minutách se vrátí k tomu brutálnímu a vulgárnímu Tarantinovi po kterém všichni tak volali... Jenže Hollywood funguje i předchozích 140 minut naprosto fenomenálně! A teď odmítám řešit věci typu ,, Bruce Lee se chová ve filmu příliš arogantně´´ nebo ,, Steve McQueen je vykreslenej úplně špatně a reálně byl úplně jinej´´. Tohle je film/fikce, kterej sice může být založen na skutečných událostech, kdokoliv včetně Tarantina si ale může s daným materiálem vlastně pohrát jak chce. Tarantino už v Hanebných panchartech dokázal 5. minutovou sekvencí přepsat dějiny dějepisu, zde ale zachází o kus dál a dokonce se snaží dokázat, že byl Rick Dalton skutečnou součásti tehdejšího Hollywoodu a ucházel se o pár slavných rolí u kterého byste ho nečekali. A je mi jedno, jestli je dcera Bruce Leeho zhrzená, že jí ,, zlej Quentin zesměšnil tatínka´´ i když bylo nějak známý, že byl Bruce opravdu tak trochu primadona. Stačí mi fakt, že Bruce Lee je v TvH vydatně zpracovanej. A i když jsem měl ze začátku obavy, Mike Moh je mu vlastně docela podobnej. A potěší fakt, že kameru dělá Richard Richardson, kterej prostě špatnou kameru nedělá a TvH díky němu vypadá opravdu božsky. Richardson dělal už od Kill Billa (krom Auta zabiják) všechny Tarantinovky a jestli i ty slabší Tarantinovy kousky táhne nahoru, je to prostě Richardsonova kamera. Takže potěší fakt, že Richardsonovi a magorovi z videopůjčovny očividně spolupráce pořád vyhovuje a i příště bychom o Richardsona přijít neměli. Mohl bych se vlastně rozepsat víc, jenomže to už bych se musel zasunout do struktury příběhu a kvůli tomu i do povinných spoilerů. Takže jenom zopakuju, že je to aktuálně moje zatím nejoblíbenější Tarantinovka (nelehkej úkol!) a prostě povedenej osobní film člověka, kterýho ve filmový tvorbě vyučila samotná videopůjčovna. Z tohohle magora z videopůjčovny nám vyrostl jeden z nejuznávanějších filmařů naší doby a nutno dodat, že zaslouženě. A je mi vlastně jedno jestli ten nejlepší magor z videopůjčovny příště dodá svůj Star Trek, Kill Bill 3, Djanga 2, horror nebo něco úplně jinýho, po Tenkrát v Hollywoodu bych si od něj pravděpodobně dal i Vega Brothers s digitálně omlazenou dvojku Taravolta/Madsen a věřil bych mu, že to s de-agem zvládne..... Já ti věřím, že na jaře těch cen přece jen posbíráš výrazně hodně Quentine, budu ti fandit! Viděno v kině: 3x