Ruský pohled na dobývání kosmu, který bude zábavný hlavně pro příznivce daného tématu. Pro ostatní diváky nemá film moc co nabídnout, protože ruské podání není pro diváka zrovna to nejpoutavější.
Ruský film o průkopnících vesmíru.. u mě je to jako na houpačce. Začátek vlažný, pasáže z vesmíru jsou podařené a je to řádné drama. Soudruhům na velíně však nevěřím ani slovo a přišlo mi to strašně zidealizované. Závěr pěkný, ale film se nevyhnul klasickým klišé, kdy vše vyjde až v poslední vteřině.
Príbeh o človeku, o ktorého existencii by som vďaka školskému systému bez samoštúdia ani nevedel. Inak, ale veľmi technicky podarená vesmírna dráma. Niekedy nie je na škodu po roku znova zapnúť komerčnú televíziu. Musím dokonca pochváliť aj slovenský dabing, ktorý až na mne miestami nevyhovujúcom výbere hlasov bol celkom kvalitný. 83% a Známka B
Patos. No ano. Patos tam je. Ale není i u amerických filmů? Já myslím, že je to velice obdobné! Ale že to nebyla žádná nuda, to je tedy pravda a nic než pravda. Když stoupal tlak Leonovovi, stoupal mně dvakrát tak rychle. Dávám 85 procent. "Čas dobyvatelů" každopádně stojí za to vidět. Nejvíc se mi líbila ta pasta s nápisem "BORŠČ". Mám ráda ruský boršč. To by mě zajímalo, jak by to chutnalo. Oceňuji práci režiséra i kameramana. Na filmu se jako poradce podílel sám Leonov, takže jde opravdu o film podle skutečné události, kdy roku 1965 při letu kosmickou lodí Voschod 2 Alexej Archipovič Leonov jako první človek vystoupil z družice do volného prostoru, přičemž velitelem dvoučlenné posádky byl Leonov, najbližší přítel Pavla Ivanoviče Beljajeva, který zemřel pět let po letu na nepovedenou operaci žaludečních vředů. Ani se nedivím. Nebýt toho radioamatéra, tak by je v té tajze nechali zmrznout. Každopádně jde o příběh dvojice kosmonautů, kteří v čase studené války s odhodláním riskovali svoje vlastní životy, aby splnili očekávání vysokých představitelů vlády SSSR.
Triky na super úrovni, hudba taky v pohodě. Vykreslení studené války se mi taky líbilo. Bohužel se nemůžu přenést přes patetické dialogy. Ale dívalo se na to dobře.
Výjimečně se vám vyplatí, pokud jste ve škole nedávali pozor, takže stejně jako já nebudete vědět, jak tato ruská odysea dopadla. Příběh je to totiž jako hrom a i kdyby si rusové polovinu věcí přibásnili, budete až do konce napjatí. A nic na tom nemění ani ten občasný bohatýrský patos, který tu vizuální kosmopohádku přislazuje. Většina lidí dnes zrak ke hvězdám neupíná, protože hvězdy se jim derou do obýváků skrze sci-fi filmy; mnoha lidem už to reálné dobývání vesmíru nepřipadá atraktivní a výjimečné. V šedesátých letech to ale bylo dočista jinak. I kdyby nebyl vesmírný program nástrojem politického poměřování pinďourů, byla to vzrušující věc nejen pro fantasty, ale pro většinu lidí. Do té doby totiž svět napravoval škody druhé světové války a lety do vesmíru měly být signálem, že když od toho budování zvednete očí a podíváte se dopředu..., může být budoucnost velkolepá. I proto je skvělé, že někdo tyto příběhy vypráví. Abychom si uvědomili, jak daleko jsme se za relativně krátkou dobu posunuli a za jakou cenu. Navíc vám dojde, že za spoustou úspěchů nestál CCCP nebo USA, ale velmi talentovaní, odvážní a chytří lidé, kteří nás k tomu relativně blahobytnému dnešku posouvali ne díky politikům, ale velmi často právě polikům navzdory. Po technické stránce vynikající, režijně taky fajn, jediné co mě v hodnocení drží zpátky je právě ten patos, který tomu všemu trochu ubírá na důvěryhodnosti.