Pád Měsíce

50%
Pád Měsíce
Neznámá síla vychýlila Měsíc z oběžné dráhy kolem Země. Poslala jej směrem, který bude znamenat konec života, jak jej známe. Do jeho kolize se Zemí zbývají pouhé týdny a ničivé záplavy, tsunami, zemětřesení a požáry jsou jen začátek. Svět stojí na pokraji zničení. Bývalá astronautka, nyní výkonná ředitelka NASA Jo Fowler (Halle Berry), je přesvědčená, že možná zná klíč k záchraně nás všech. Problém je, že jediní dva lidé, kteří jí věří, jsou astronaut Brian Harper (Patrick Wilson) a konspirační teoretik K.C. Houseman (John Bradley). (Bioscop)



Recenze: Pád Měsíce

Kinobox.cz
45%

Takhle to nejspíš vypadá, že je Moonfall naprosto otřesný a zbytečný počin, který nemá publiku co nabídnout. Tak zlé to s ním ale určitě není. Dokážu si snadno představit, že lidé, kteří nikdy neviděli žádný z jmenovaných předchozích Emmerichových filmů, Bayův Armageddon či třeba nedávný Greenland: Poslední úkryt, by si ho mohli v kině docela užít. Kdo má však zmíněné snímky poctivě nakoukané, tomu nabídne jen jejich slabý recyklát.


Chrustyn
Chrustyn
44 045 bodů
4
Emmerich hloupější a nudnější než se mohlo zdát. Hlavní problém filmu opravdu není to, že je extrémně dementní a i Den nezávislosti vedle něj vypadá realisticky. Problém je v tom, že film nudí (díky čemuž je celková demence o to výraznější) a až překvapivě špatně vypadá. Chybí výrazné destruktivní scény, (které se dějí jen tak mimoděk a vypadají hůř než ve Dni poté) zajímavé postavy a vůbec divák nemá pocit, že ve filmu o něco jde, nebo že se v něm cokoliv děje. Emmerich vykrádá sám sebe a při tom vypadá jako svá vlastní laciná kopie. Moonfall tak není novým Dnem poté ani 2012 a přestože se ve výsledku více přibližuje Dnu nezávislosti blíže má bohužel ke Geostormu (přestože s ním neměl Emmerich nic společného).
hanys_
hanys_
18 781 bodů
4
První půlka ještě celkem "fain", pak se to ale začlo celé sypat do jedné velké nezáživné kraviny. Závěr vysloveně úplně blbý není, ale ta cca druhá třetina hodně bolí. 4/10
filmfanouch6
filmfanouch6
12 654 bodů
4
Roland Emmerich by nejspíš z fleku mohl napsat knihu 100+ 1 možností, jak zničit svět. Filmy jako Den nezávislosti, Den poté či 2012 ostatně Emmerichovi vynesli přezdívku mistr filmové destrukce a to i přesto, že ve své kariéře natočil třeba i historická dramata (Patriot, Anonym, Bitva o Midway) či regulérní akční filmy (Útok na Bílý dům). Právě filmy o destrukci planety Země ovšem budou nejspíš Emmerichovu kariéru ztělesňovat nejvíce, čemuž napomůže i fakt, že se Emmerich takových látek hodlá očividně chopit i nadále. Důkazem budiž jeho novinka Moonfall, kde tentokrát může Zemi zničit Měsíc a s rozpočtem 146 milionů dolarů jde o jeden z nejdražších nezávislých filmů všech dob. Což je ovšem ve finále bohužel na celém Moonfall to nejzajímavější. Roland Emmerich si svou pověst mistra filmové destrukce rozhodně nezískal pro nic za nic, jeho filmy sice většinou spadali do kategorie guilty pleasure, dalo se na něm ovšem fakt koukat, v rámci velkolepé destrukce si Emmerich nebral servítky a velkolepé destrukce či lámání litosférických desek v jeho podání vždy stálo za to. Moonfall ovšem působí v rukou Emmericha vyčpěle a potencionálně signalizuje, že by měl Emmerich odejít do důchodu dříve, než bude ještě hůř. Síla Emmerichových destruktivních filmů nikdy netkvěla v silném scénáři, ale ve velkoleposti, kde Emmerich i ve 21. století točil tak trochu sympaticky devadesátkovým způsobem. U Moonfall ovšem jakoby rezignoval tak trochu na vše. Aby to hezky vypadalo, aby postavy a jejich úloha v příběhu byli alespoň trochu nosné a především, aby ta destrukce byla opravdu velkolepá a vyrazila dech. Jakoby Emmerich najednou rezignoval na vše, co mu dříve tak moc šlo. Emmerich prostě tentokrát nenatočil další solidní zábavu ani slušný výplach. I tentokrát se tu Emmerich snaží tak trochu ambiciózně otevřít vrátka pro novou velkolepou intergalaktickou ságu, i tentokrát servíruje příběh hrdinů, kteří mohou spasit svět i jejich blízkých a i tentokrát ve velkém boří svět. Jenomže ve všech ohledech mnohem méně funkčněji než kdykoliv předtím. Ve finále není ani moc prostoru pro to, aby si člověk užíval tu destrukci, aby s hrdiny pociťoval osudové utkání o osud Země a aby alespoň chvíli skutečně pochyboval nad tím, zda se svět podaří spasit či nikoliv. Emmerich má alespoň štěstí na obsazení, kdy Patrick Wilson potvrdí pozici herecké jistoty, Halle Berry je ve své úloze fajn, John Bradley i přes fakt, že hraje postavu, na jejichž bedrech leží pozice otloukánka protkaného těmi nejstupidnějšími hláškami hraje společně s Wilsonovou postavou jedinou postavu s nosným příběhovým archem a ve vedlejších rolích neurazí ani Charlie Plummer a Michael Peña, své si v malé roličce odehraje i Donald Sutherland. I z jednorozměrných a víceméně dvakrát nezajímavých postav ti herci vymačkávají maximum a alespoň částečně dokážou působit i dojmem, že si natáčení Emmerichovo novinky užili. Nemá přitom dvakrát cenu řešit, že učitelé fyziky či experti na astrofyziku budou při Moonfall nejspíš nonstop kroutit hlavou. A musí se nechat, že piplat vizuální efekty nejspíš dalo strašně moc práce. V tomto případě se ovšem hodí známé „To muselo dát práce, přitom taková blbost ´´. Jinak to vlastně celé skutečně působí dojmem, že se Emmerich tentokrát dvakrát nesnažil a Moonfall díky tomu dokáže působit i jako dílo jeho obdivovatele/napodobitele s výrazně menším měřítkem. I potenciál zobrazení toho, jak na blížící se konec reaguje veřejnost je ve finále promrhán, přitom je pozdější linka odehrávající se ve světě, kterému hrozí brzký konec světa rozhodně nejzajímavější v porovnání s linkou ve vesmíru, kde zásadní odhalení posune stupiditu celého námětu do ještě větší výšiny. Emmerichovy destruktivní filmy přitom byli vždy naivními blbiny (navzdory několika funkčním vážným momentům), u Moonfall jakoby ovšem v jistých momentech vyloženě chybělo ono sebeuvědomění. Především v momentě, kdy se odhalí, co za ústřední zkázou stojí a rázem se skutečně objeví potenciál, který by mohl být natažen na celou trilogii. Jenže by se jí musel ujmout člověk s razantně jiným přístupem než Emmerich, který jakoby se rozhodl, že už nic nikomu nemusí dokazovat. A na stará kolena natočil neskutečně slabý odvar toho, v čem neměl konkurenci. Kamenem úrazu je i fakt, že film trvá 2 a čtvrt hodiny, kdy nohy podkopává především slabý rozjezd. Jakmile se definitivně s ústřední trojicí vydáme zpět do vesmíru a souběžně se věnuje poměrně slušné před-apo rovině tak to má alespoň nějaký spád a čekání na začátek závěrečných titulků není tak útrpné. Opět ovšem platí, že dvakrát na ničem nezáleží a osudové vyvrcholení nemá dvakrát takovou váhu, jakou sám Emmerich nejspíš chtěl. A když to celé ani v IMAXU nepůsobí dvakrát kolosálně, je něco prostě rozhodně špatně. Emmerich se dost možná v rámci katastrofických filmů vyčerpal. Tentokrát z toho není zábavná jízda ani obdivuhodný návod na zničení Země, ale neskutečně neživelná, neatraktivní, rutinní, , nezajímavá, promrhaná a především pitomá (i v kategorii Emmerichových katastrofických filmů) záležitost, která dvakrát neobstojí ani na tom největším plátně s tím nejlepším zvukem. Zrovna od Emmericha velké zklamání a dost možná i varovný signál, že je definitivně ideální čas na to jeho kapitolu tvorby katastrofických filmů uzavřít.....


Dodatečné informace

Původní název:
Moonfall (více)
  • USA Pád Měsíce
  • USA Moonfall
  • USA 문폴
  • USA ムーンフォール
  • USA Ha'Sfira Le'akhor
  • USA Moonfall: Ameaça Lunar
  • USA Moonfall. Impacto lunar
  • USA Moonfall: Mēness krišana
  • USA Moonfall: Mėnulio kritimas
  • USA Moonfall - Rota de Colisão
  • USA Moonfall: Η σκοτεινή πλευρά του φεγγαριού
  • USA Padec lune
  • USA Trăng Rơi
  • USA Месечев Пад
  • USA Падіння Місяця
  • USA 月球坠落
  • USA 月球隕落
Premiéra v ČR:
3. 2. 2022
Distributor:
Bioscop
Země původu:
USA, Čína, Velká Británie, Kanada, Hong Kong
Přístupnost:
12+
Rozpočet:
146 mil. USD
Tržby:
67,32 mil. USD (celosvětově)
Čeština:
Pád Měsíce je dostupný s českými titulky a českým dabingem
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné


Powered byJustWatch

  • Během scény s odpálením jaderné rakety z bunkru generál řekne, že odpálíme na trojku, ale pak začne počítat od trojky do jedničky.
  • Působení Měsíce je ve filmu rozporuplné. Lidé a auta se nechávají zvedat gravitační silou, zatímco ve stejnou dobu padají plnou rychlostí dolů trosky hor zasažené přilétajícími měsíčními kameny.
  • Během drancování se objeví krátký záběr na londýnský pavilon na Piccadilly Circus. Musí se jednat o stockový záběr, protože je vidět "Ripley's Believe It Or Not". Londýnské Ripley's bylo uzavřeno v září 2017 a bylo nahrazeno 'Bodyworld's, které bohužel bylo definitivně uzavřeno 17. 3. 20 z důvodu výluky ve Velké Británii.