evismaior
4 254 bodů •
8
"Lidé mohou říkat, že neumím zpívat. Nemůžou ale říct, že jsem nezpívala." Příběh skutečné kdysi žijící ženy Florence Foster Jenkinsové, která zasvětila svůj život podpoře hudby a zpěvu (bohužel včetně vlastního špatného zpěvu) je natočený jako komedie s tradičně bezchybnou Meryl Streep v hlavní roli (neumím si představit, jak těžké musí být zahrát to, že někdo byť se školeným hlasem, zcela specificky neumí zpívat) a Hughem Grantem v roli jejího trpělivého o něco mladšího manžela, který má sice podle dohody se svojí ženou milenku, ale přesto je manželce bezvýhradně oddaný a je jí věrným společníkem až do smrti. V komické vedlejší roli klavíristy se objevil Simon Helberg a zde překvapí nikoli jeho komediální talent, kvůli kterému zřejmě dorazili do kina všichni fanoušci Teorie velkého třesku, ale to, že (alespoň podle závěrečných titulků) na klavír opravdu Meryl Streep doprovází on sám. Skvělý film pro zamilované páry před romantickou večeří, neboť spojuje řádnou porci legrace s nezbytnou dávkou dramatu. Přesto na tom filmu ale něco nefungovalo - očekávala jsem v závěru, že mě to víc "sebere", leč opakované nekončící vysmívání se špatnému zpěvu hlavní postavy přicházelo bohužel ještě i ve chvílích, kdy už mělo ustoupit přece jen o něco silnějšímu prožitku.