Recenze filmu Blade Runner 2049

Komentáře a recenze 117

filmsim

4 903 bodů •6. 10. 2017

10

Po všech stránkách skvělý audiovizuální zážitek, který by se s odstupem času mohl stát revolučním sci-fi snímkem, alespoň po stránce vizuálních efektů. Pro mě prozatímní film roku, který u mě kvalitativně předčil i Dunkirk a Song to Song. 9.5/10 Podívejte se na mojí kompletní recenzi bez spoilerů z youtube kanálu Biograf.

PanMartin

4 418 bodů •5. 10. 2017

10

Ano! ... A třeba se rozepíšu později...

Jamie76

4 398 bodů •8. 3. 2021

7.5

Film je zbytečně zdlouhavý, a zmatečný, spousta scén je hodně uměle prodloužených, Harrison Ford si tam moc nezahrál, ale vlastně to nebyl úplně špatný film, akorát tam neni žádný moc děj, natož že ten film má 2 hodiny a třičtvrtě..., konec vypadá, jakoby ho vystřihli. Ryan Gosling neni špatný herec, ale do role tvrdého policisty se nehodí

evismaior

4 254 bodů •24. 10. 2017

10

Nový Blade runner je pro mě nejspíš největším filmovým zážitkem od té doby, kdy jsem hluboko v devadesátých letech poprvé viděla první Blade runner. Jsem si vědoma toho, že tentokrát zcela převládl můj naprosto subjektivní dojem, ale nemohu jinak, než dát plný počet. Důkazem budiž i to, že jsem už dlouho nebyla v kině dobrovolně na nějakém filmu dvakrát a dosud nikdy jsem se nechystala jít na tentýž film potřetí. Možná v Blade runnerovi nejsou žádné překotné myšlenky kromě té známé již od roku 1982, že lidmi stvoření replikanti se paradoxně stávají lidštějšími než leckterý člověk. Jisté ale je, že jak Ridley Scott, tak Denis Villeneuve dokázali stvořit pro mě zcela uvěřitelný svět kdesi v ne tak vzdálené postapokalyptické budoucnosti, který se neskrývá pod perfektním provedením digitálního pozlátka, ale působí pod nažloutlým příkrovem radioaktivního prachu až syrově realisticky. Stejně jako příběh hlavního hrdiny, který po všech těch obyčejných klucích a holkách, kteří náhle zjistí, že právě oni jsou ti vyvolení spasit svět, vyznívá úlevně osvěžujícím dojmem. Herci odvedli skvělou práci a věřím každému jednomu z nich, když hrají své postavy. Impozantní hudba nezapře, že se na ní podílel autor hudby k Příchozím Johannsson, ale zjevně byl vyměněn dostatečně včas na to, aby nedošlo k tomu, co mě na Příchozích trochu iritovalo, když mi nebylo zcela zřejné, kde končí reálné zvuky a začíná filmová hudba. V Blade runnerovi se to propojení povedlo dokonale, stejně jako odkazy k původním Vangelisovým skladbám. Nejvíc mě ale samozřejmě baví (a zároveň štve) scénář. Tím, kolik odpovědí na letité otázky dostáváme a zároveň se množství dalších otázek objevuje. A jako fanoušek, který je smířený s tím, že se nikdy nedozví, jestli byl Deckard replikant nebo ne, protože minimálně Scott a Ford se na tom nehodlají shodnout, už se teď jen bavím fandovskými rojícími se teoriemi o významu včel, podobnosti rusky psaného Celina a jména Stelline nebo třeba tím, co se asi stalo s tím psem. A mimo jiné pevně doufám, že F. Fuka nepřekládá titulky z odposlechu ale z nějakého oficiálního textu a že tudíž aspoň nemusím dumat nad trvajícími dohady anglicky mluvících diváků, jestli to tedy bylo "it's from a tree" nebo "it's from the dream", což může zatraceně změnit nazírání na jistou část zápletky. Pokud už bych měla nějakou výtku, tak snad jen za příliš rychle ukončenou prolínací scénku, kterou bych si asi osobně užívala ještě mnohem déle, než by bylo vkusné;-) A teď jen vymyslet, na co jít do kina příště, abych si příliš nezkazila dojem...

Chimpanzee21

3 873 bodů •5. 1. 2018

6

Patřím pravděpodobně mezi lidi, které Blade Runner zaujal. Mám smíšené pocity jako když jsem dokoukal jedničku. Film má 3 hodiny a kdyby tam nebyly protahované záběry na obličeje, tak by fil mohl mít 1,5 hodiny. To také souvisí s příběhem, který by se taktéž vešel v pohodě do 1,5 hodiny. Bohužel 3 hodiny bez nějaké nutné pozornosti, což filmu chbí, jsou ideální k usínání. Sám jsem měl co dělat abych neusl a asi nejsem schopen s jistotou říct, že jsem neusl a pokud jo tak jsem nezaspal nic příběhově důležitého.

65David21

3 580 bodů •30. 6. 2024

8

Já vlastně nevím, co si mám o novém Blade Runnerovi myslet. Audiovizuální stránka je úchvatná, o tom není pochyb. Každý záběr by byl krásným plakátem. Hudba je od Hanse Zimmera, takže za vizuálem nějak enormně nezaostává, ale vlastně postupně nevím, co chtěl Denis sdělit. Cítím se po zhlédnutí prázdný, nenaplněný, jak už dlouho po nějakém filmovém počinu ne. Ještě aby ne když jsem měl tu čest sledovat tříhodinový táhlý film, který by mohl být o polovinu kratší, kdyby každý rozhovor, kde se řeknou čtyři věty, netrval pět minut. Tohle „umění” by mi nevadilo, kdyby mělo nějaký hlubší smysl nebo kdyby se tenhle snímek snažil o nějaké opravdové filozofické otázky, protože jakákoliv osudovost se tu vytrácí a ve výsledku sledujeme akorát útrpný tříhodinový kýč, ve kterém se nám duševně rozloží jeden replikant, jenž měl naději, že je něco víc a nakonec ztratí všechno (i to málo), co měl. Gosling tu hrál na svoje poměry velmi atypickou postavu, protože jen přece ho známe spíš jako sympaťáka z různých romantických komedií. Villenueve měl možnost udělat jeden z nejlepších filmů všech dob (nebo minimálně sci-fi), na to by ale nesměl udělat tolik chyb. 80-85%

Hroty Algernona

3 521 bodů •13. 9. 2018

10

Jedná se o ultimátní pokračování po letech, které staví a rozšiřuje to, co první film představil. Cyberpunk žánr by měl ukazovat dystopii toho, kam náš svět směřuje a tak bylo třeba aktualizovat tuto dystopii, aniž by se narušila tvář světa a to je zde krásně docíleno jak budováním světa za hranice LA, tak novou podobou a historii světa ukazující, co se za těch 30 let změnilo. To vše uceluje úžasný design, efekty a jejich chytré zakomponování, kdy se kombinují lokace a placy s moderním CGI. Celý vzhled, styl a atmosféru už jen podtrhává úžasná kamera Rogera Deakinse a soundtrack. Nedokážu si představit lepší tým v čele s režisérem Denisem Villeneuve, který by mohl udělat moderní pokračování Blade Runneru. No a k tomu všemu tu máme příběh s famózním Goslingem v hlavní roli, který svým jemným výkonem skvěle zapadá do světa a ztvárňuje svou roli. Navíc je tu hutná detektivní zápletka, která se krásně postupně rozvíjí a navazuje jak na první díl s grácii, tak je skvělým katalyzátorem pro změnu a cestu hlavní postavy. Nejúžasnější na tom je, jak si to s vámi pohrává skrze nadhození typických klišé pokračování, jen aby vám je naprosto rozbil a nahradil silnějšími motivy. Hlavní hrdina není speciální, ale to neznamená, že nemůže být důležitý. Do toho je tu tolik úžasných vedlejších motivů s Joi a ostatními prvky. Oceňuji i vybudování Luv jako silné záporné postavy, kterou divák fakt nenávidí, která na konci je ideální reprezentací záporných motivů příběhu. Nechápu jak Villeneuve tak sebevědomě udělal minimalistickou finální potyčku, která ale působí tak osudově. Vlastní svobodná vůle proti otroctví. No jednoduše silný, zásadní zážitek, který mě svým zpracováním a obsahem naprosto naplňuje a uspokojuje a to i díky surrealistickým scenériím, momentům, technologiím a scénám. Mistrovské dílo! Více ZDE!