Články o Pojedeme k moři

Do kin se právě dnes oficiálně přiřítil jeden z nejočekávanějších českých filmů roku, Vlny od Jiřího Mádla. Tuzemská novinka se dívá na aktivity redakce Československého rozhlasu a její role během počátků okupace. Snímek sbírá zatím většinou spokojené reakce, svými předpremiérami plnil sály a z karlovarského festivalu si tvůrci odvezli Diváckou cenu. Už nyní je jasné, že se bude jednat o jednoho z největších kandidátů na České lvy. Jak ovšem probíhalo Mádlovo psaní scénáře? A co všechno musel pro roli obětovat Vojta Kotek?

V prvních záběrech se představuje třetí režijní počin Jiřího Mádla, k němuž napsal i scénář. Oproti rodinnému snímku Pojedeme k moři (2014) a dramedii Na střeše (2019) tentokrát Mádl výrazně zvětšil měřítko a Vlny se vrací do ožehavého období konce 60. let. Nepůjde ale o žádné nostalgické vzpomínání, nýbrž o na české poměry příliš nevídaný dobový thriller.

František Kriegel (1908–1979) byl jediný člen československé delegace, který odmítl podepsat takzvaný Moskevský protokol (zjednodušeně zřeknutí se dosavadního politického uvolnění v zemi) bezprostředně po okupaci Československa v srpnu 1968. Přední osobnost pražského jara veřejně vystoupila proti normalizaci a později podepsala Chartu 77. Kriegel se stal symbolem odvahy a svědomí národa a roku 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. O Kriegelovi vzniká celovečerní film, který by měl do českých kin vstoupit příští rok.

Státní fond kinematografie představil sedm celovečerních filmových projektů (přihlásilo se jich dvacet sedm), na jejichž vznik rozdělil 64 miliony korun. Vedle ambiciózních počinů podpořil též tři debutantky a pokračování jedné úspěšné fantasy pohádky.

Již pěkných pár roků nás nejen tuzemské televize a distributoři zásobují kriminálními seriály a filmy, v nichž hrají hlavní úlohu padouši a vyšetřovatelé. Tým kolem režiséra a producenta Miloslava Šmídmajera má jasno, je ten pravý čas si z kriminálního žánru udělat legraci.

Letošní rok nebylo v českém filmu nouze o nové komedie. Dostali jsme Přes prsty, seznámili se s Teroristkou, podporovali Ženy v běhu, vyrazili na LOVEní a přečetli si Román pro pokročilé. Tento týden přišla Poslední aristokratka, jejíž silný tvůrčí tým slibuje dost možná nejlepší českou komedii roku. Lehké to ale mít nebude - hodně totiž zabodovaly Ženy v běhu. Jak dobře se umístily a které další české komedie diváci z posledních let milují? Na to se dnes společně podíváme!

Známý herec Jiří Mádl debutoval mezi režiséry v roce 2014 prvotinou Pojedeme k moři. Snímek byl nominován na tři České lvy a upozornil na to, že s talentovaným hercem musíme počítat též v rolích scenáristy a režiséra. Dnes od 20:00 si můžete Pojedeme k moři pustit v televizi. Při té příležitosti připomínáme původní recenzi. PŮVODNÍ TEXT Z ROKU 2014: Klukovský sen je to nejkřehčí království. Dokáže překypovat energií i nezdolným nadšením, neuvědomuje si ale zrádnost reálných problémů, které ve světě číhají. Malý Tomáš by se rád se svým nejlepším kamarádem Harisem podíval k moři. Napřed je ale třeba vyřešit jednu záhadu, která obklopuje jeho vlastní rodinu.

Romantické české komedie zkrátka táhnou. Nejnovější "Ženy v běhu" drží druhý víkend za sebou prvenství v rámci tržeb a návštěvnosti českých kin a brzy dosáhnou na metu 500 tisíc diváků! Hned zkraje roku 2019 máme co do činění s tuzemským filmem oplývajícím obrovským komerčním potenciálem.

V kinech právě běží další režisérský a scenáristický počin Jiřího Mádla, komediálně dramatický film "Na střeše". Hrdinou je vietnamský kluk Song (Duy Anh Tran), který se objeví na střeše domu zapšklého bývalého profesora češtiny Rypara (Alois Švehlík). Ten ho u sebe nechá nějakou dobu bydlet a oba se spřátelí, když hledají způsob, jak legalizovat Songův pobyt v České republice. Inspirací pro Mádla byl jeho roční studijní pobyt v New Yorku, kde na koleji bydlel s asijským kolegou.Mezi tím vším shonem okolo premiéry si Jiří Mádl udělal čas i na zodpovězení mých otázek nejen o svém druhém režisérském debutu, jak film "Na střeše" sám nazývá.

Profesor Rypar (Alois Švehlík) nemá křestní jméno, je už delší dobu v důchodu a žije sám ve starém domě u pražského náměstí I.P. Pavlova. Manželka a syn od něj odešli před desetiletími, kamarády nemá a smyslem života pro něj je časopis o šachu.