Recenze filmu Doors

Komentáře a recenze 17

hrumsrt

10 687 bodů •26. 12. 2022

8

Oliver Stone servírující okno do velkolepé životní etapy Jima Morrisona, který oslňuje v čele hudební skupiny The Doors, a k tomu všudypřítomné kouzlo šedesátek.. Já si jejich hudbu pojím hlavně s tématem Války ve Vietnamu, kterou navíc jasně protlačily právě válečné filmy, zejména Coppolova Apokalypsa. Zkrátka skladba "The End" je jednou z nejlepších jakou jsem kdy vůbec slyšel a už mám i pod kůží zajeté si ji na koncích některých etap opravdu prozpěvovat.. Tenhle snímek se vybočuje z toho tradičního hudebního pojetí filmů a o to více se soustředí na životopisnost. Za ruku vedeni Jimem Morrisonem, kterého tady bravurně ztvárnil, asi i v životní roli, Val Kilmer (jakej on mohl být herec, vše odpuštěno hochu), dostáváme exkurzi do hudebního undergroudnu. Ačkoli se na jeho životní osudy příběh zaměřuje vskutku velkou měrou a takovéto "kapelnictví" je na druhé koleji, nemůžu říct, že by mě to nebavilo. V jiných rukách by to nemuselo takhle vyznít, ale Oliver Stone jako profesní mazák přesně ví, kde je ten správný balanc. Samotné hudební vystoupení jsou totálně dechberoucí a jen potvrzují geniální talent Morrisonova zpěveckého umu. Tady je potřeba přiznat zase kredit Kilmerovi, jenž si to odzpíval sám.. Hodně hippie film, jehož celé působení "je jakoby na drogách". Pro fanoušky kapely to ani není povinnost, nýbrž něco více, ale pro poctivého filmového diváka, natož s oblibou pro hudební tyhle bio hudební kusy, jde o mimořádný zážitek... A můžu jen doufat, že se všem mým hudebním ikonám dostane podobně megalománské pocty. Další setkání se snímkem je jistota! 80%

Klajnik

8 955 bodů •13. 1. 2019

9

The Doors je jedna z mých nejoblíbenějších kapel, tudíž mohu být rád, že dostala (či spíše Jim dostal, protože právě na něj je to celé centrované) takhle působivou a odvážnou biografii. Žádné načančané Bohemian Rhapsody. Film se zaměřuje na temnější tendence Morrisonova charakteru, jež přes sebedestrukci vedou k jeho brzké smrti. Bohužel to není dostatečně narativně a psychologicky rozpracované, aby to diváka uzemnilo. Lze děj zredukovat na typický příběh o rockové hvězdě, která se po svém velkém vzestupu začne nezřízeně oddávat drogám načež si svou zhovadilostí zprotiví své přátele z kapely a nakonec zemře. To jsme viděli mnohokrát. Proto bych uvítal, kdyby scénář více prozkoumal Morrisonovo zaujetí dionýstvím, mysticismem, chaosem a smrtí, jež ho nakonec pohltí. Přesto to, co tato zaujetí vyprodukovala, má hodnotu a sílu, proti níž jsou spořádané životy mnoha oveček a konformistů postižených rigidním smýšlením jen prdem ve větru. Val Kilmer se do Jima vyloženě převtělil. Dokonalej casting - Vypadá jako Jim, hýbe se jako Jim i zpívá jako Jim. Filmařsky je to také dokonalé. Kamera, kulisy, komparz, střihy a přechody tvoří něco, co se člověku zaryje do paměti, i kdyby mu to bylo obsahově protivné. Absence větší hloubky je to snad to jediné, co nenaplňuje potenciál, jež tato látka má. Klidně bych to natáhl na 3h, ukázal více Jimových exesů, zaměřil se více na jeho vztahy s dalšími členy kapely i partnerkou, kteří jsou opomíjení, zaměřil se více na obsahy, z nichž tvůrci čerpali i na Jimovu psychologii a na tvůrčí procesy i jejich hudbu jako takovou - přesněji na to, proč je tak unikátní (Něco z dokumentu When You're Strange: "...Přenáší posluchače do temného světa snů. Něco z této zvláštnosti pramení z nepřítomnosti basáka. Takže bylo na Densmorovi, aby držel tempo. Díky jeho jazzovému cítění bylo jak přesné, tak zároveň nepředvídatelné. Flamenco, které ovlivnilo Kriegera, přineslo další vrstvu mysterióznosti. Nikdy nepoužíval trsátko. Doprovodnou i hlavní linku hrál pouze nehty. Ale zvuk se potřebuje o něco opřít. Manzarek objevil basové klávesy a basovou linku hrál levou rukou, zatímco pravou hrál akordy a Bachovské bluesové linky. Klávesy připomínaly karneval. Byly zároveň hravé i temně znepokojivé. Není náhodou, že jejich druhé album Strange Days mělo na obalu cirkusáky. Ale jestliže kapela měla surreálnou příchuť pouťové atrakce, pak Morrison byl tím šílencem na visuté hrazdě. Ray ho považoval za šamana, který vedl své následovníky do světů, do kterých se báli sami vstoupit...")

liborek_

7 283 bodů •30. 1. 2007

10

Byl jednou jeden chlapík, kterému říkali Jim. Tento chlapík se snažil "probít na druhou stranu..." O několik let později byl jiný chlapík, který se jmenoval Oliver... Oliver byl šikovný filmař, který natočil Jimův příběh... A natočil ho dokonale, přesně tak, jak si Jimův odkaz zaslouží...! Vizuálně krásný, atmosférou šedesátek prodchnutý a geniální muzikou nekonformního básníka prokládaný snímek mě nechytil za srdce... ten mě přímo chňapnul! Neuvěřitelná, ba až ďábelská podobnost Val Kilmera se svým předobrazem brala dech. Vlastně ani nemám chuť psát, když mi v hlavě zní Before I sink, into the big sleep/ I want to hear, I want to hear/ The scream of the butterfly...... A taky že nebudu...:-) Ať si to každý prožije sám (má-li k tomu vztah...)

výfuk

2 975 bodů •15. 3. 2013

8

Víme, že Oliver Stone je úžasný vypravěč pravdivých příběhů, které poté pojímá životopisně. Náhled do osudu jedné z nejznámější kapel se mi líbil, i když i tento film měl pár slabejch míst. Nyní už vím kvůli které kapele se říká Drogy, sex, rock´n´roll!

stantheman

2 399 bodů •21. 7. 2015

8

Ve skvělé roli Val K.,výborný scénář, skvělá muzika , téměř nesmrtelný příběh...

FaKeAlity

1 976 bodů •27. 3. 2023

6

Před shlédnutím jsem nebyl znalcem tvorby The Doors, s čestnou výjimkou Riders on the Storm z NfS: Underground 2, ale byl jsem takovým neoficiálním fanouškem Jima Morrisona, jehož styl života a taková ta aureola nespoutaného bohéma mi často učarovávala. Dříve jsem si to představoval jako velký mejdan, který měl Jim pod kontrolou. Časem a zkušenostmi jsem samozřejmě došel k tomu, že tomu bylo přesně naopak a že jeho smrt byla jen vyústěním toho, že na všechno prcal a huntoval si tělo, neschopen (či neochoten) nalézt si pomoc a se svou závislostí bojovat. To je velká škoda, ale neuděláš nic. Val Kilmer tady odvedl neskutečnou práci, moc se mi jeho hraní líbilo. To ostatní nebylo až taková pecka, a třeba ty vyfetlé představy, třeba na poušti, to byla nebetyčná nuda. Ano, když se zliskáš, tak máš představy a potřebu všem tlachat o spiritualitě, to je novinka. Překvapilo mě i poměrně hvězdné obsazení mimo hlavní postavu, Meg Ryan byla OK, MacLachlan pecka, Madsen taky super. Rozporuplný film za mě. Klidně bych mu dal někdy ještě šanci a možná ho i docenil. // EN, EN SUB