Posledních ´silných´ cca 35 minut bohužel nevynahradí zdlouhavé a často nudné pasáže, které tomu předcházejí...čekal jsem víc...nebo asi něco jiného...
Má to své momenty momenty (sklep) a zajímavé zasazení, ale emocionálně mě to nezaháčkovalo, postavy mi byli jedno, strhující to taky není a filmařsky to na mě působilo poněkud amatérsky.
Myšlenka dobrá, i obsazení na velmi dobré úrovni (Viggo se do role fakt vžil), ale krom začátku to bylo docela utahaný a říkal jsem si, když už tam dojdou. Závěrečná scéna měla být dojemná, ale taky se nepovedlo. Něco tomu prostě chybí. V první půlce filmu krásnej soundtrack. 52%
Opravdu syrové a pochmurné dílo o smyslu lidské existence, které jen tak nevymažete z paměti a upřímně jsem na váškách jak jej hodnotit. Knihu jsem nečetl, ale film samotný se mi do paměti vryl, ikdyž bych k němu výhrady měl - třeba ten mluvený závěr v titulcích mi tam vyloženě neseděl.
V popisu filmu bych rozhodně upustil od pojmu thriller, dobrodružný místy, drama především. Ačkoli celý film je dost vleklý, něco v divákovi určitě zanechá, ať už jisté dojmy nad láskou mezi otcem a synem, či otázky o tom, co bychom dělali, kdyby nastala taková doba. Rozhodně žádní Šílení maxové, nebo Já legendy od toho nečekejte. Cesta na jih, je celá prakticky jen o putování, občas narazí na nějakého ubožáka, či nějaké zlé, nebo hodné lidi a o vzpomínkách, co bylo před a na začátku. Mortensen skvělý. Trošičku mě zamrzelo ztvárnění krajiny jako takové, prakticky vše se odehrává v rámci daného záběru a lokality. Ale celkově velmi slušně natočeno.
Postapokalyptické drama, natočené spíše v komornějším duchu, což ale vůbec není na škodu, ba naopak, filmu to spíše prospělo. Dějově sice nic extra, spíše jde o to, jak přežít a o budování vztahu otce a syna v pustošeném postapokalyptickém světě, kde bojují o přežití. Tím nelepším na celém snímku je beze sporu výkon Mortensena, který to svým projevem drží v lehce nadprůměrných vodách.
Mám s tím obdobný problém jako u předchozího snímku Johna Hillcoata - The Proposition. Depresivní vyobrazení blízké budoucnosti zaslouží obdiv, Viggo i mladý Kodi hrají dobře, ovšem ta pomalost děje je opravdu na pováženou. Momenty, kdy se vzpomíná na manželku/matku, tak ty mi přímo vadily. Nepřinášely žádný silný náboj pro motivaci postav.
Těžké hodnocení, film totiž můžeme vnímat ve dvou rovinách - ta první, sledující epizodní dobrodružství otce a syna, prostřednictvím kterých poznáváme reálie postapokalyptického světa, má po chvíli nesnesitelně pomalé tempo a na to, co se na obrazovce skutečně děje, je vyprávěná strašlivě pomalu. Ve druhé rovině ovšem sledujeme symbolické hledání odpovědí na dosti palčivé otázky (Kdo a proč, jestli vůbec někdo, je sleduje? Jaké jsou motivy otce a jaké syna? Kdo je v tomhle světě skutečně ten dobrý a zlý a jak se to pozná?) a v tomhle ohledu to celé funguje výborně a konec tomu dává velmi silnou pointu, která možná na první pohled není tak patrná. Škoda že se k zajímavým a, jakkoli klišoidně to zní, lidsky silným odpovědím dobereme až skrze zdlouhavé, snad až unylé vyprávění. Za to hvězda dolů. Ale těch pár herců a záběry na bezútěšnou krajinu jsou skvělé po celou stopáž. Kvalitní a nenápadný přírůstek do postapokalyptického šuplíčku.
Slepá ulička
Cesta která nikam nevede. Postapokalyptický žánr dává tvůrcům řadu možností jak dívaka zaujmut. Tady snad byla snaha jediná, unudit ho k smrti. Snímek bez štávy a gradace který prostě jen plyne...