Seriál Co kdyby…? (What If…?) patří k tomu zajímavějšímu, co produkce Marvelu v současnosti nabízí. Příběh z prostředí alternativních realit je víceméně samostatné dílo, odloučené od hlavní franšízy a využívající potenciál nevyužitých nápadů a příběhů, které by v hlavní sérii nefungovaly. Koncem roku budeme moci sledovat už třetí sérii.
Čerstvě osmdesátiletý George Lucas je víc než jen režisérem. Nejbohatší muž Hollywoodu má v zádech nesmrtelný odkaz Star Wars, z jejichž úspěchu vytěžil možná i kontroverzní, ale především obdivuhodné věci. The Wall Street Journal jej roku 2016 nazval Edisonem filmového průmyslu, jeho společnost Lucasfilm od 70. let dominuje různým technologickým aspektům kinematografie, jimž zarostlý nevysoký muž v kostkované košili rozumí jako málokdo. Ne všechna jeho rozhodnutí byla správná, drtivá většina z nich však dopadla na maximálně úrodnou půdu.
Padesáté narozeniny dnes slaví Seth Green, kterého možná neznáte jménem, skoro určitě se vám ale vybaví jeho tvář. Tenhle chlápek jako by byl na přelomu století snad v každé americké komedii. Jak je tedy možné, že jsme o něm nějakých patnáct let neslyšeli? Provedl něco? Ztratil sám zájem o herectví? Sedí teď někde v přívěsu a lituje zašlé slávy? Jeho kariéra však nemá žádný šokující zvrat, ve skutečnosti dost možná svůj vrchol zažil právě nedávno, aniž bychom si toho všimli.
George Lucas zažil fascinující a dramatický život, který jednou nějakému herci rozhodně vynese Oscara. Stvořil jeden z největších popkulturních fenoménů moderních dějin v podobě Star Wars, jež změnily způsob, jakým se filmy natáčejí, distribuují a jakou roli hrají ve společnosti. Ale právě tento nezměrný úspěch mu také zabránil splnit si kterýkoliv z jeho autorských snů. George Lucas má rozhodně čeho litovat, přesto vás asi překvapí, co on sám označil za svou největší kariérní bolístku.
Minulý týden do kin vstoupila nevázaná podívaná Vocasy na tripu, představující partu psích vyvrhelů, jež se vzpírá všem představám o hodných mazlíčcích. Nadávají, holdují alkoholu a vyznávají drsný způsob života. Jaké jsou další příklady roztomilých postav, které navzdory očekávání svým chováním jako by vypadly z filmů Quentina Tarantina či Martina Scorseseho?
Oficiální vyhlášení bankrotu studia Lucasfilm ještě nepřišlo. A protože je od roku 2012 součástí konglomerátu Disney, není pravděpodobné, že by značka definitivně padla. Nejasnou však zůstává budoucnost dvou obřích filmových sérií.
Po vzestupu Star Wars se v osmdesátých letech rozmohl trend fantaskních snímků pro mládež, které dnes často spadají mezi kultovní. Jedním z nich byl také Willow z roku 1988, jehož příběh vzešel z hlavy George Lucase a který právě dostal seriálové pokračování na Disney+. Nastává tedy vhodná doba na něj krátce zavzpomínat.
Jsou dva důvody, proč se můžeme rozhodnout opustit sál před závěrečnými titulky. Buď je na nás dané téma příliš intenzivní, ať už psychologicky, či jen pro vyobrazené násilí, nebo je zkrátka snímek natolik příšerný, že mu nehodláme nadále věnovat svůj čas.
Bruce Willis si na anticenách Zlaté maliny, jež fungují jako letitá satirická protiváha Oscarů, vysloužil vlastní kategorii „Nejhorší výkon Bruce Willise v daném roce“ a dostal hned osm nominací, protože hrál v osmi filmech. (Hodně z nich jsme i recenzovali.) Znamená to, že je to nejhorší herec na světě? A jak se to vůbec pozná?
Když řekneme jméno George Lucase, respektive jméno společnosti Lucasfilm, vybaví se nám všem dvě velkolepé série - Star Wars (pro "starší ročníky" Hvězdné války) a Indiana Jones. Ve stínu úspěchů se zapomíná na komiksovou adaptaci z roku 1986, jíž chtěl Lucas rozjet další sérii. A byl z toho jeden z největších propadáků filmové historie.
