Články o Pravdivá romance

Jen málokterý filmař ovlivnil popkulturu první poloviny 90. let tak výrazně jako Quentin Tarantino. Nejen že právě tehdy natočil své dva první hity Gauneři a Pulp Fiction, ale také napsal scénáře k romantickému thrilleru Tonyho Scotta Pravdivá romance a velmi podobné, přitom však zcela odlišné zběsilosti s názvem Takoví normální zabijáci (Natural Born Killers). Ačkoli od výsledku nakonec dal ruce pryč, záblesky jeho estetiky zde nelze nevidět. Pojďme si v den 30. výročí americké premiéry připomenout, v čem je toto dílo dodnes tak rozporuplné – a nadčasové.

Bylo nebylo, v nacisty okupované Francii… Quentin Tarantino tímhle pohádkovým obratem přesně před patnácti lety zahájil exkurzi do nejtemnější části 20. století, již si na příběhu jedné zamotané spojenecké operace a osobní židovské msty upravil k obrazu svému. Hanebný pancharti (Inglorious Basterds) stojí ve stínu Pulp Fiction či Nespoutaného Djanga, přitom jsou nejsilnější a nejrafinovanější v tom, co Quentin dlouhodobě razí jako svou tvůrčí výsadu – spojování dramatu s absurdní černou komedií a především reálné historie s tou, kterou nám z pohledu žánru a přidružených formálních aspektů prezentují milované filmy.

Osmdesátiletý Christopher Walken podle vlastních slov nikdy nemusel utíkat před zástupy bulvárních novinářů, přestože mnoho osobitějších a legendárnějších celebrit v Hollywoodu nenajdete. Herec, jenž si v pubertě vytvaroval účes podle Elvise Presleyho a svou ikonickou nesouvislou mluvu přisuzuje vlivu mezinárodní hatmatilky v rodné chudinské čtvrti New Yorku, přerušil čtyřletý filmový půst účastí v jednom z největších filmů posledních let. V Duně 2 (Dune: Part Two) i na menším prostoru zazářil jako císař Shaddam IV a s vidinou spolupráce s oblíbeným režisérem Denisem Villeneuvem porušil také své cestovatelské zábrany, tudíž mohl navštívit krásnou Budapešť a svou přirozenou autoritou zneklidňovat mladší hvězdné kolegy.

Bez Jima Carreyho by byl filmový svět o něco smutnější a nebýt jeho průlomové úlohy Zvířecího detektiva (Ace Ventura: Pet Detective), jenž s dosud nepoznaným katalogem grimas pátrá po uneseném delfíním maskotovi, Jim Carrey by měl cestu ke slávě o dost složitější. Neměl ostatně lehký život a jako nadějný stand-up komik dokázal publikum v rychlém sledu nadchnout i pořádně otrávit. Za Ace Venturu, který do amerických kin velkolepě vlétl začátkem února 1994, začínající herec obdržel střídmých 350 tisíc dolarů. Pro pokračování, jež vzniklo už další rok, si jej však pojistili rovnou na patnáct milionů.

Než se stal uznávaným a zbožňovaným režisérem, mezi filmařskou elitu se Quentin Tarantino propracovával psaním scénářů. Prvním z nich byla Pravdivá romance (True Romance), kterou sepsal už koncem 80. let a Tony Scott ji natočil roku 1993. Druhým takovým počinem se stali Takoví normální zabijáci (Natural Born Killers), kde však spolupráce s režisérem, v tomto případě Oliverem Stonem, dopadla mnohem problematičtěji.

Brada Pitta netřeba představovat. Dnes šedesátiletý hollywoodský herec a producent se dlouhodobě řadí k nejpopulárnějším celebritám a dávno prokázal, že za pohlednou tváří vězí pořádná dávka talentu. Jakožto milovník filmů si umí vybírat zajímavé role v projektech, jejichž kvalitativní rovnováha patří k těm nejstabilnějším v Hollywoodu. Držitel dvou Zlatých glóbů, jednoho hereckého a jednoho producentského Oscara a mnoha dalších ocenění se nebojí výzev a čas od času se na stříbrném plátně předvede v poloze, která zcela popírá jeho obecný status a image. Tak jako v šesti níže popsaných filmech, jež nejlépe reflektují hercův výjimečný rozsah.

Přestože patří k nejlepším britským hercům své generace, pětašedesátiletý Gary Oldman vděčí za kariérní záchranu dvěma velkým filmovým sériím, jež mu během náročného životního období pomohly jednoduchou nepřímou úměrou „málo práce za hromadu peněz“. Představitel Siriuse Blacka ze světa Harryho Pottera a komisaře Gordona z batmanovské série Christophera Nolana v talkshow Drew Barrymore popsal, jak mu dané role před takřka dvaceti lety umožnily vydělat dost peněz, nabýt dosud nepoznané slávy i pečovat o děti po dramatickém rozvodu.

Do svébytného podžánru „tarantinovek“ jsme si zvykli zařazovat násilná, vtipná a žánrově nekonvenční díla hlavně od tohoto režiséra. Existuje však i pár snímků, u nichž je pod režií sice podepsaný někdo jiný, ale Tarantinův scenáristický vklad nelze přehlédnout. Pro směs kriminálky, komedie a love story s názvem Pravdivá romance to platí zcela přesně.

Hollywoodský herec Tom Sizemore prodělal 18. února mozkovou výduť a upadl do kritického stavu, který lékaři v následujících dnech označili za beznadějný. Sizemore proslul jako charakterní představitel vedlejších rolí v několika oceňovaných filmech z 90. let, ale renomé mu poškozovala dlouholetá závislost na drogách a řada obvinění, podle nichž fyzicky napadal své partnerky i kolegyně.

Slavný režisér a scenárista Pulp Fiction či Hanebných panchartů sice neplní kina novými projekty, ale jeho postoje a výroky hýbou kinematografií takřka neustále. Devětapadesátiletý Tarantino trvá na tom, že zrežíruje už jen jediný snímek. A má pro to pádné vysvětlení.