I na tento týden chystá Česká televize velkou premiéru českého filmu. Vedle svěžího Úsvitu s výtečnou Eliškou Křenkovou v hlavní roli si ale budete moci v televizi užít také nějakou tu klasiku či neprávem přehlížený kousek
Ač má v kinematografii pověst primárně lesního sportovního zabijáka, jenž před koroptvemi preferuje vytrhané páteře lidských obětí, mimozemský lovec Predátor dle režiséra Dana Trachtenberga přece jen dokáže vzbudit nějaké sympatie. Poté, co v 18. století ztroskotal na komančské válečnici ve streamovacím hitu Predátor: Kořist, pověstnou filmovou držku čekají příští rok hned dva další projekty od šikovného režiséra. Jeden z nich se udržuje v přísném utajení, druhým je pro změnu futuristický příběh Predator: Badlands, o němž Trachtenberg pro Empire vyzradil pár pikantních informací. Titulní necita bude zřejmě brát životy z téměř ušlechtilých pohnutek, neboť nový duchovní otec franšízy si jej představuje jako protagonistu ve vlastní domovině.
Česká kina se o uplynulém víkendu naplnila výrazně více než v minulých týdnech. Mohou za to jak silné novinky, tak špatné počasí i sváteční čas okolo 17. listopadu. Výročí sametové revoluce nahrávalo zejména Vlnám, nejvíce diváků ovšem dle očekávání přilákal návrat Gladiátora.
Uplynulá neděle se sice nesla ve znamení připomínky sametové revoluce, většina televizních diváků ovšem dala přednost mysterióznímu pátrání Miroslava Donutila. Start nové reality show televize Nova na obrazovkách nepřesvědčil a souboj mezi Lovcem a kriminálkou Hrdina se dočkal zvratu.
Neexistoval letos propíranější a navštěvovanější český film, než jakým byly Vlny. Retro drama Jiřího Mádla o práci Československé redakce v rozbouřených 60. letech a během počátků okupace si získalo velkou oblibu u divácké i kritické obce a bylo vysláno jako letošní český zástupce do bojů o Oscary. Nyní si můžete tuzemský megahit pustit také v klidu svého domova.
V září 2024 odstartoval nový pořad televize Prima Zrádci. Jedná se o českou verzi slavného holandského soutěžního pořadu De Verraders, který vychází z populární hry Městečko Palermo. Pořad sklidil úspěch po celém světě a české vydání je již 22. verzí této soutěže.
Cestopisný dokument Vandráci na ostrově lidojedů ukazuje kulturu ve státě Papua Nová Guinea očima tři nadšených cestovatelů – Pavla Lišky, Jana Révaie a Hynka Bernarda. Pod režií snímku je podepsaný Marek Najbrt, který poskytl pár slov Kinoboxu.
Fantastika zřejmě nezná přísnější fandom, než příznivce Star Wars. Nejsou to fanoušci, kteří by dali franšíze cokoli lacino, každý nový film či seriál je přísně posuzován a nadšené ohlasy často střídá vlna kolektivní nenávisti. Nejnovější vývoj situace se ukazuje podobně stresující, tím víc, že se studio vrací k látce, která fanouškům příliš „nesedla“, navíc se scenáristou, jenž se podílel na nepříliš populárních projektech. Navíc se objevily nepěkné zvěsti, jak se k práci dostal.
Do dalšího dílu pořadu LastCast, v němž moderátoři Daniel Christov a herečka Monika Timková zpovídají hosty ze světa filmů či seriálů, přijala pozvání herecká a tvůrčí dvojice Vincent Navrátil a Ondřej Kubina. Mladá autorská dvojice má na svém kontě již své vlastní seriály, objevuje se v současných televizních hitech a nedávno vydala i poměrně netradiční knížku. O všech svých aktivitách se v našem pořadu pořádně rozpovídali.
Do kin v současnosti vstupuje cestopisné dokudrama Vandráci na ostrově lidojedů, popisující cestu na motocyklech napříč ostrovem Papua Nová Guinea. Dobrodružná cesta neznámou zemí na motorkách nicméně navazuje na dlouhou českou tradici. Každý cestopisný milník nicméně provázela zásadní společenská změna, která přicházela v průběhu jeho vzniku.
Druhá Duna (Dune: Part Two) se stala letos zkraje roku v kinech velkým hitem a potvrdila, že vizuálně a řemeslně podmanivá vize Denise Villeneuvea se u diváků ujala. Podle velebeného světa z pera Franka Herberta tak konečně vznikla úspěšná filmová franšíza, kterou hodlá studio Warner Bros. ždímat i mimo kinosály. Čekání na třetí díl, jehož se dočkáme za několik let, nám tedy má zpříjemnit šestidílná série Duna: Proroctví (Dune: Prophecy). Dokáže ovšem tento svět diváka oslnit i bez známých postav a režisérova precizního vedení?
Výročí sametové revoluce se letos kryje také s výrazným narozeninovým jubileem. Americký herec s italskými a albánskými kořeny Danny DeVito je od poloviny 70. let nepřehlédnutelnou figurou hollywoodské scény, přestože s výškou 1,47 metru v povrchním slova smyslu nikdy nevyčníval. Letitý kamarád Jacka Nicholsona, držitel Zlatého glóbu i karlovarského ocenění za celoživotní přínos a režisér několika výrazných filmů v čele s Válkou Roseových je hereckou veličinou, která v televizi či na stříbrném plátně nikdy nezklame. Jeho ryzí osobnost a expresivní rozsah vždy zdařile balancovaly na hraně vtipné karikatury, což plně souznělo se zvolenou filosofií a záměry tvůrců, kteří v absolventovi Akademie dramatických umění opakovaně nalézali všestranný poklad. K jeho 80. narozeninám si připomeňme osmičku nezapomenutelných rolí.
Politika není písečkem pro slušné stavitele, kteří mají zájem na formování společných ideálů a nestarají se pouze o vlastní bábovičku. Bývalá slovenská hlava státu Zuzana Čaputová v dokumentárním portrétu Prezidentka, který mapuje její funkční období od překvapivého zvolení až po atentát na opozičně vyhraněného premiéra Roberta Fica, nastavuje přívětivou tvář idealistické a slušné političky, která se pokouší přiblížit lidu. Stominutový dokument ji zachycuje čistě v pracovním zápřahu, odkrývajíc reprezentativní funkci zákulisní a nakonec i veřejné rétoritky, která je nejen u našich východních sousedů nejsilnějším populistickým nástrojem, zvlášť podezřelým napojením na mediální schránku v případě Ficovy strany SMER. V mnoha směrech hodnotný projekt nicméně moc spoléhá na příhodně nastavený morální kompas a ve vztahu svého elegantního subjektu k teráriu politických žraloků zaujímá bezpečný odstup.
O 17. listopadu 1989 se v Česku víc mluví a píše, než natáčí. To je vzhledem k posedlosti tuzemské kinematografie historií překvapivý stav věcí. Zvlášť když uvážíme, že události konce roku 1989 v životech mnoha současných filmařů představují nejvýznamnější historický milník, kterého se sami účastnili.
Proč vlastně na jediném receptu šetřit, když se alespoň jednou osvědčí? Kinematografií dnes hýbou letité filmové franšízy, jež v mnoha případech startovaly takzvaně od píky, po americku lze patrioticky říct s velkým snem a skromným zázemím podněcovanou kreativitou. Vezměte si Star Wars, jež George Lucas roku 1977 málem nedokončil a zadlužil se tak, že mu hrozil osud mrakodrapových skokanů po krachu newyorské burzy. Nová naděje ale obrovsky uspěla a následný úder Impéria stál třikrát tolik – nemluvě o moderních Disneyho článcích, jež i se započtením inflace své rozpočty trvale znásobují. Tento text vám představí několik zásadních filmových pokračování, jejichž rozpočty závratně vylétly buď nárazově oproti přímému předchůdci, nebo i postupně v průběhu let v rámci dlouhodobé série.
