V novém snímku Ondřeje Trojana Občanský průkaz, který má premiéru 20. října, hraje Aňa Geislerová maminku. "Zpočátku jsem se litovala, že ted už mě asi čekaj jen takovýhle maminky a že to je konec, ale takovouhle roli hrát je dar," pochvalovala si v chatu se čtenáři.
Všechny jeho projekty dokončíme - už kvůli němu, slibovali kolegové filmového producenta Pavla Melounka, který nečekaně zemřel počátkem září.
Za dva týdny vypukne 14. ročník mezinárodního festivalu dokumentárního filmu. Letos láká na příběhy slovenských singles, nošovické automobilky i tragické hrdiny českého gay pornoprůmyslu.
Praha /ROZHOVORY S HERCI/ - Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale. Herzův snímek Habermannův mlýn měl premiér minulý čtvrtek. Co si o tématu myslí špičkoví herci, kteří ztvárnili hlavní role? A jak se jim pracovalo s režisérem Herzem?
Do 1. října měly všechny země právo navrhnout svého národního kandidáta do oscarového klání o nejlepší cizojazyčný film. Za Česko je do boje vyslán Jan Hřebejk s Kawasakiho růží. Kdo budou jeho konkurenti?
Praha /ROZHOVOR/ - Režisér a scenárista Juraj Herz se narodil 4. září 1934 v Kežmaroku. Ke konci války byl spolu s rodiči deportován do koncentračního tábora. Po válce studoval na bratislavské Střední uměleckoprůmyslové škole fotografii a poté na loutkářské fakultě pražské DAMU režii a herectví. Kromě herecké práce brzy začal pracovat na Barrandově jako asistent režie a pomocný režisér, mimo jiné na filmu Obchod na korze režisérské dvojice Ján Kadár - Elmar Klos. Samostatně režijně debutoval roku 1965 středometrážní adaptací Hrabalových povídek Sběrné surovosti. Brzy bylo zřejmé, že českoslovanská kinematografie má nového talentovaného tvůrce s originálním viděním světa. Jeho filmová tvorba zahrnovala žánrově širokou paletu od psychodramatu (Znamení Raka, Petrolejové lampy), přes komedii (Holky z porcelánu), tragické grotesky (Spalovač mrtvol), dobového romantického dramatu (Morgiana) až po netradičně pojaté pohádky na hraně mystického hororu (Panna a netvor, Deváté srdce). V roce 1987 Juraj Herz emigroval do tehdejší NSR, kde dále točil klasické i moderní pohádky (Žabí princ, Hloupá Augustina, Císařovy nové šaty) a rovněž se věnoval tvorbě dokumentárních TV filmů i seriálů. Po roce 1989 začal opět točit v České republice (realizoval například TV seriál Černí baroni), střídavě pracoval i v zahraničí, a to včetně režie divadelní a operní. Za svou tvorbu byl oceněn na mnoha festivalech, je nositelem Velké ceny bavorské televize a Státní ceny Bavorska. Nedávno obdržel Českého lva za mimořádný přínos pro českou a československou kinematografii.
Recenze - Byly doby, kdy existovala nezobrazitelná tabu. V kmenové společnosti se za ně vyhánělo, v totalitní společnosti se za ně perzekvovalo jinak, ale když člověk odešel, tak si spíš polepšil. Téma poválečného vyhnání sudetských Němců bylo v české společnosti tabu od konce války až do raných 90. let v tom smyslu, že se o něm příliš nemluvilo, a přitom bylo většinově bráno jako spravedlivá odplata, dokonce snad jakési „konečné dějinné vítězství nad mnohasetletým německým útlakem".
Praha /FOTOGALERIE/ - Ve čtvrtek 7. října má premiéru nejnovější počin režiséra Juraje Herze, film Hebermannův mlýn. Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Pro Juraje Herze je Habermannův mlýn velmi osobní téma, protože sám prošel německým koncentračním táborem v Sachsenhausenu. „Myslím si, že zlo se nemá odplácet zlem. Natočil jsem tenhle film proto, abych připomněl, jaká byla pravda. Že ta msta, které se Češi dopustili na Němcích, i mnoha nevinných, po skončení války měla nejrůznější motivy. Vždy nešlo jen o odplatu za prožité utrpení, ale častým motivem bylo zastřít vlastní zbabělost i kolaboraci či motivy čistě zištné. A já si myslím, že o tom, co se dělo, se musí mluvit úplně stejně jako o zločinech druhé strany,“ říká režisér Juraj Herz.
Hraje slovensky představeného kláštera ve slovenském historickém filmu Legenda o létajícím Cypriánovi a jen zmínka o případné české verzi ho rozlítí. "Byl bych zásadně proti," prohlašuje Radoslav Brzobohatý, český herec rodem z Vrútek.
Vít Klusák a Filip Remunda, Ivo Bystřičan, Martin Mareček, Lucie Králová, Martin Dušek a Ondřej Provazník, respektive jejich filmy budou chybět v programové nabídce festivalu Ekofilm. Tvůrci se rozhodli svá díla stáhnout poté, co zjistili, že ministerstvo životního prostředí má ovlivňovat porotu.
Praha /EXKLUZIVNÍ FOTOGALERIE/ – Hořký i úsměvný, takový je film Občanský průkaz, který režisér a producent Ondřej Trojan představil minulý týden kromě novinářů i svému štábu. Více než dvouhodinový snímek nahlíží očima čtyř teenagerů zpět do nesnadné doby počínající normalizace začátku 70. let. Scénář Petra Jarchovského vychází z knihy Petra Šabacha. Zastihuje mladičké hrdiny Petra, Aleše, Popelku a Míťu krátce po převzetí občanských průkazů a sleduje je až do osmnácti let, kdy se pokouší všemi možnými prostředky vyhnout vojně. Mladí buřiči svádí bitvu s arogantními esenbáky, amorálními učiteli, vlastními rodiči i něžnými city k půvabné učitelce. A uprostřed rudých karafiátů a dráždivé hudby rockových kapel dospívají…
Habermannův mlýn, mířící právě do českých kin, není ani prvním ani posledním letošním příkladem nového filmu z války. Válku ve filmu ovšem pěstují i Američané, Rusové, Němci. Proč válka filmaře přitahuje?
Novinka režiséra Juraje Herze Habermannův mlýn měla mít podle původních prohlášení kontroverzních obsah, poválečné zabíjení Němců Čechy. Má ale bohužel tuctový obal.
Česká televize připravila malou ochutnávku z blížícího se festivalu dokumentů v Jihlavě. Na jejím webu jsou zdarma ke zhlédnutí vítězové Ceny diváků z posledních festivalových ročníků - Hry prachu, Ženy pro měny i Český sen.
"O Písku se říká, že je to město studentů. Jsou zde tři umělecké školy a řada středních a vysokých škol – tedy dobrý návštěvnický potenciál pro studentský festival, navíc s řadou z nich spolupracujeme i na přípravách. Město Písek se nás snaží podporovat například tím, že uděluje hlavní cenu Václava Kršky," řekla v rozhovoru pro Právo Vladana Terčová, která řídí Mezinárodní festival studentských filmů.