Nejlepší české experimentální filmy, které asi neznáte

Mezi klasické české experimentální filmy patří poměrně známá česká komedie Happy end (nemá paradoxně český název, tedy Šťastný konec), která vypráví vše pozpátku. Režisér Oldřich Lipský natočil skutečně bizarní kriminální komedii. Na samém počátku  vidíme, jak se zdvíhá ostří gilotiny, jak useknutá odsouzencova hlava přiskočí zpět ke krku...a pak se odehrává vše, co se stalo před tím, ale zpětně. Ve své době unikátní a zajímavé.

Snad nejznámější český experiment, který se proslavil Čechy ve světě, byl Kinoautomat: člověk a jeho dům. Tento revoluční filmový projekt byl spojený s tzv. českou novou vlnou. Poprvé se objevil na světové výstavě EXPO'67 v Montrealu. 

Nešikovný pan Novák (Miroslav Horníček) vystupoval na pódium a snažil se divákům vysvětlit vtipnou formou důležitost každého rozhodnutí, kudy se má příběh dál odvíjet. Diváci si vždy mohli vybrat ze dvou možností (Horníček navíc neuměl anglicky a všechny komentáře měl naučené jen foneticky).

Možnost změny příběhu byla ale klamná. Obě varianty měly vždy stejné důsledky, aby se vše potkalo zase ve stejném bodě a film mohl pokračovat. Podobný experiment se opakoval později v Československé televizi v pořadu Rozpaky kuchaře Svatopluka, kdy diváci doma rozsvěcovali nebo zhasínali světla a podle množství odebraného proudu se pouštěla první nebo druhá varianta televizního pořadu.

Takže, co vy sami považujte za nejlepší české experimentální filmy a kolik jich skutečně znáte?