Recenze: Project Power - Jaké je být na pět minut v kůži superhrdiny?

Představte si pilulky, které vám dokážou na celých pět minut přičarovat předem neznámou superhrdinskou schopnost, ale v krajních případech mohou způsobit i smrt. Takové pilulky byly vypuštěny do ilegální distribuce v New Orleans a po jejich původci pátrá záhadný Art (Jamie Foxx) a policista Frank (Joseph Gordon-Levitt), jimž chtě nechtě vypomáhá dosavadní mladá dealerka Robin (Dominique Fishback). Lákavý koncept, jenž papírově jistě přináší osvěžení do značně dojeného žánru, však zůstává výrazně za očekáváním.

Project Power je dosud suverénně nejdražším projektem režisérského dua Ariel Schulman a Henry Joost, kteří společně spáchali třetí a čtvrtý díl Paranormal Activity nebo teenagerský thriller Nerve: Hra o život. Jedná se o typicky načančaný velkofilm marvelovského střihu - počítejte se zběsilým střihem, vzletnými kamerovými jízdami a kupou zpomalovaček, které mají zvýrazňovat některé z početných akčních pasáží. Režiséři se snaží diváka neustále bavit a hlavně zpočátku ženou příběh kvapem vpřed, ale ruku v ruce s nezajímavým scénářem se jejich snaha stává postupně více a více kontraproduktivní.

Divák se dopředu jistě těší na hravé objevování všech možností, které s sebou

myšlenka ilegálně distribuovaných superhrdinských pilulek přináší, ale toho se v součtu příliš nedočkáme. Po úvodních dvou akčních scénách, které nám kladné i záporné účinky těchto 'drog' ukazují, a po ustavení tří titulních postav na motivační šachovnici se rozehrává velmi profláklá pohádka plná klišé, která na práci s diváckou zvědavostí úplně zanevře a spoléhá se pouze na oslnění atrakcemi. Ty ale rovněž nejsou kdovíjak dech beroucí (rozpočet byl přeci jen 85 milionů, což už dnes není bůhvíkolik) a režiséři svou inscenací většinou nudí až prudí - vyměklost v oblasti násilí, k němuž přitom řada soubojů či fyzických proměn inklinuje ve značné míře, samozřejmě chápu (je to masovka pro Netflix a je to alá Marvel), ale nebaví mě chaotický střih, temné prostředí a do zblbnutí se opakující montáže vnitřního účinku pilulek, které vlastně začaly být malinko otravné už v Requiem za sen.

Herci jsou samozřejmě fajn a hlavně Foxx s Levittem mají potřebné charisma, aby své jinak nepříliš zajímavé postavy udrželi nad vodou, ale navzdory sympaticky načrtnuté linii ve stylu buddy-movie se zkrátka nedaří vyvolat upřímný zájem o jejich osudy - dopředu se dá bezpečně odhadnout, jak příběh dopadne, a ukončení na způsob průměrného akčňáku s evidentní absencí přívlastku 'super' před jmény hrdinů je zklamáním jako hrom. Nemluvě o tom, že největší MacGuffin příběhu zůstane v součtu v podstatě nevysvětlený a působí jenom vynuceně.

Project Power sice disponuje dobrým nápadem, slušným obsazením a celkem pohodovou první polovinou, která nabízí solidní tempo a neuspávající interakce mezi hrdiny, ovšem při zpětném ohlédnutí mu chybí jediná zapamatování hodná scéna a výraznější příběhový oblouk. Nápad tak zůstává v součtu urážlivě nevyužitý a mdlé vyvrcholení zapadá dokonce hluboko do žánrového průměru. Jako úspěšná jednohubka na Netflixu si film svůj účel bezesporu naplní, neboť obliba superhrdinské tematiky je stále na vrcholu, avšak v tomto případě se zkrátka očekávalo více než jen rutinní spotřební produkt na zaplnění programu. Natočit opravdu jen našlapaný desetiminutový kraťas, udělali by tvůrci mnohem lépe.

Hodnocení: 45%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE