Nová akčňárna Netflixu je dalším dítětem tvůrců Johna Wicka. Má havajské košile, slunnou Kalifornii a velký zástup upírů

Hlavním hrdinou je Bud Jablonski (Jamie Foxx), který naoko pracuje jako čistič bazénů. Ve skutečnosti se ale živí tím, že za peníze zabíjí upíry. Kdysi pracoval pro organizaci, která si říká Unie, protože mu ale pravidla nic moc neříkají, dostal vyhazov a nyní prodává na černém trhu tesáky upírů, které platí za cenné skalpy. Jenže nevydělává dost a od téměř exmanželky dostává ultimátum –⁠ pokud se nedá dohromady a do týdne nezajistí dostatek peněz na školné pro jejich dceru, žena s ní odjede do jiného státu. Bud odprosí vedení Unie a je znovu nasazený do ulic jako jejich lovec. Ale jestli si chce práci udržet, nesmí dělat průšvihy. A na to v terénu dohlédne jeho nový parťák Seth (David Franco), úředníček, jenž nikdy v životě s upíry nebojoval.

Denní směnu natočil jako svůj debut J. J. Perry, zkušený kaskadér, který se mimo jiné podílel na sérii John Wick. Není jediným členem štábu zabijáka Keanu Reevese, jehož najdeme v titulkové listině nové netflixovky. To samé platí i pro scenáristu Shaye Hattena. A aby toho nebylo málo, pod produkcí je podepsaný i režisér Wicka Chad Stahelski. U svého upírského kousku šli pánové cestou nejmenšího odporu — akce, navzdory velké míře digitální krve, sází na poctivou kontaktní práci a dějově, pokud jde o zázemí nějakého tajného seskupení, jež operuje po světě, se vlastně jen kopíruje schéma dané Wickem. Zatímco však ten dokázal jasně definovat svůj svět a pravidelně dávkoval strhující akci, u Denní směny zůstalo obojí na půli cesty.

Vykreslení zdejšího světa je přinejmenším zmatečné. Dlouho není jasné, jak si vlastně upíři ve společnosti stojí (jestli se o nich ví, nebo ne) a vesměs absentují nějaké hravé detaily, které by nám nastavenou realitu přiblížily. Za celý film se dozvíme vlastně jen to, že existuje několik druhů upírů, kteří se navzájem moc nemusí (ale nic z toho nevyplyne), a že se chystá krvavý převrat, jemuž je třeba zabránit.

Unie, kde by se dalo s konceptem vyhrát, je skupinka lidí zavřená v jedné budově a... To je vlastně všechno. Obecně je Denní směna přehledem nadějně znějících nápadů, které buď nikam nevedou, nebo mají matné uchopení. Zářným příkladem je výčet průšvihů, za něž byl Bud vyhozený. Jde o moment, kde se scenáristé mohli opravdu vyřádit, ale uvedené příklady jsou nudné a Budovi nedají žádný status (přestože jde vlastně pro jeho postavu o jeden z definujících momentů).

Velmi mizerná je i práce s charaktery. Kolem Buda krouží hned několik výrazných vedlejších postaviček, málokterá ale dostane v nějaké scéně prostor, aby opravdu ožila. Taková Budova sousedka sehraje ve finále podstatnou roli, do klíčového střetu jsme ji viděli jen ve dvou nicneříkajících scénách. A takhle laxně, bohužel, pokud jde o vývoj děje, nakládá Denní směna se vším, co před publikum předkládá. A to je jednoznačně škoda.

V prvé řadě proto, že akce je opravdu dobrá. Sice si po úvodní úderné seznamovačce musíme počkat dobrých čtyřicet minut na další akční inferno, ale jakmile se začne na obrazovce něco dít, nenudí to, nechybí solidní choreografie a vysoký bodycount. A i rozpálené ulice San Fernando Valley působí pro podobný druh podívané dostatečně sexy. Obecně lze výpravu pochválit, leč by asi málokdo tipoval, že tahle legrace vyšla na 100 milionů dolarů. Zdaleka nejlepší je každopádně chemie mezi Foxxem a Francem.

Jejich postavy jsou sice pouhé šablony, společně jim to ale šlape, a jakmile je příběh hlavně o jejich interakci, má Denní směna největší tah. Bohužel nejde o dominující prvek, neboť příběh je orientovaný hlavně na Foxxe, Franco hraje druhé housle. Jde pravděpodobně spíše o dílo náhody, neboť se Denní směna ve své struktuře nesnaží být klasickým parťáckým filmem. Jde nicméně o prvek, který funguje nejlépe (když už tedy v rámci příběhu dostane prostor).

Dějově film překvapí pouze jednou, a to zvratem zhruba ve dvou třetinách, kdy se najednou opustí zajeté koleje jednoduchého myšlení a snímek zničehonic přijde s opravdu překvapivým zvratem. Jenže i tady platí, že až na pár úsměvných momentů z toho nic velkého nevyvodí. Další spálená šance.

Recenze vyznívá převážně kriticky, ale není to o tom, že by se na Denní směnu nedalo dívat. Díky střízlivé stopáži, která nepřesáhne dvě hodiny, nestihne vesměs nudit. Herci možná nemají moc co hrát, ale hrají to sympaticky. A akci má film opravdu dobrou (ačkoli je většinu času spíše interiérová). Ale bylo zaděláno na víc! A zase je z toho jen přijatelný produkt pro streamovací službu, který doma neurazí, ale v kinech bychom za něj platit nechtěli. Když už něco vyšlo na sto milionů, ambice by měly být větší.

Už sedmý film s monstrem, kterému abstraktně říkáme Predátor (i když se jmenuje jinak), se poprvé odehrává v hluboké minulosti a poprvé je hlavní hrdinkou žena, členka kmene Komančů.