Radoslav Brzobohatý

Radoslav Brzobohatý byl český filmový a divadelní herec. Narodil se v roce 1932 ve Vrútkách, ale dětství prožil na Moravě. Chodil do divadelního kroužku a hrál ve folklorní hudební skupině. Gymnázium ve Valašském Meziříčí nedokončil, a tak se v Krnově vyučil na mechanika pletařských strojů. Vždy byl hodně sportovně založený, takže váhal mezi sportovní kariérou, herectvím a studiem na textilní vysoké škole. Nakonec vyhrálo herectví a v roce 1950 nastoupil na DAMU. Po absolutoriu v roce 1954 získal své první angažmá v Městském divadle v Kolíně. Působil tu rok a poté střídal angažmá v Olomouci, Mostě, Příbrami, až nakonec v roce 1967 nastoupil do Divadla na Vinohradech, kde zůstal až do roku 1999. V roce 2004 založil vlastní scénu Divadlo Radka Brzobohatého, ta mu byla profesním domovem až do jeho smrti v roce 2012. Televizní a filmová kariéra Radoslava Brzobohatého U filmu Radoslav Brzobohatý debutoval v roce 1959 v dramatu Mstitel jako titulní hrdina – zedník Kašpar Lén, který chce zabít bezohledné kupce zodpovědného za tragédii přátel. Vysokou sportovní postavou a ostře řezanou tváří Radoslav Brzobohatý okamžitě zaujal a již o rok později účinkoval v dalších dvou snímcích – Pochodně (1960) a Bílá spona (1960). V roce 1963 se stal Radoslav Brzobohatý vyšetřovatelem Vargou v kriminálce Strach, vojákem Vodičkou byl v tragikomedii Hvězda zvaná Pelyněk (1964) a v historickém dramatu Atentát (1964) ztvárnil nadporučíka Krále. Vynechat ale nemůžeme ani komedii Nikdo se nebude smát (1965), drama Sedm zabitých (1965) a muzikál Dáma na kolejích (1966). V detektivce Vrah skrývá tvář (1966) se Radoslav Brzobohatý vrátil jako kriminalista Varga a v roce 1968 byl sedlákem Františkem v dramatu Všichni dobří rodáci. O rok později se coby terorista Grant objevil v komedii Zabil jsem Einsteina, pánové (1969), v dramatu Ucho (1970) ztvárnil náměstka ministra Ludvíka, v kriminálce Na kolejích čeká vrah (1970) se ujal role poručíka Lenka, velitele ozbrojeného doprovodu vlaku s penězi a v seriálu F. L. Věk (1971) zpodobnil titulního hrdinu slavného románu Aloise Jiráska. Po boku Jiřiny Bohdalové si zahrál v kriminální komedii Pěnička a Paraplíčko (1971), v seriálu Jana Eyrová (1972) se vtělil do postavy pastora Riverse, jako čaroděj Mrakomor unesl Večernici v pohádce Princ a Večernice (1978), Karel Kachyňa mu se svém dramatu Zlatí úhoři (1979) přidělil úlohu rozvědčíka a milovníci komedie Sněženky a machři (1983) si jistě pamatují profesora Kardu, kterého si Radoslav Brzobohatý zopakoval i v pokračování Sněženky a machři po 25 letech (2008). Ve výčtu filmografie Radoslava Brzobohatého by ale neměl chybět ani seriál Záchvěv strachu (1983), drama Skalpel, prosím (1985), seriál Cirkus Humberto (1988), historické drama V erbu lvice (1994), fantasy Nejasná zpráva o konci světa (1997), pohádka O princezně z Rimini (1999), seriál Vyprávěj (2009), komedie Vrásky z lásky (2012) a pohádka Dvanáct měsíčků (2012). Radoslav Brzobohatý byl velmi činným i v rozhlase a dabingu. V roce 2006 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Osobní život Radoslava Brzobohatého Radoslav Brzobohatý byl za svůj život třikrát ženatý. Poprvé se oženil s herečkou Jarmilou Kolářovou, se kterou měl dceru Radanu. Od roku 1964 byl Radoslav Brzobohatý partnerem herečky Jiřiny Bohdalové. Později se vzali a svazek jim vydržel dvanáct let. Nakonec ale přišel rozvod a třetí a poslední manželkou Radoslava Brzobohatého byla herečka Hana Gregorová. Společně měli syna Ondřeje Brzobohatého. Jejich svazek vydržel až do hercovy smrti. Radoslav Brzobohatý zemřel na komplikace spojené s jeho kardiovaskulární chorobou v roce 2012. Pohřben je na Vyšehradském hřbitově.