Gustav Heverle

Za války vstoupil do Herecké školy E. F. Buriana (1940), když byla o rok později zlikvidována, se spolužáky zformovali soubor Větrník v Divadélku pro 99. Posléze byl totálně nasazen. Po válce absolvoval pražskou Státní konzervatoř (1946) a jednu sezónu působil ve Středočeském divadle v Mladé Boleslavi. Následovaly štace v D 49, Armádním uměleckém divadle a od roku 1955 v Divadle ABC, které bylo roku 1962 včleněno do Městských divadel pražských. Tady setrval v angažmá až do svého odchodu do důchodu v roce 1989. Ve filmu debutoval po boku Jaroslavy Adamové ve snímku Chceme žít, představovali v něm ústřední roli proletářských milenců v dobách hospodářské krize. Často se objevoval v uniformách (Tanková brigáda, Neporažení, Akce Kalimantan, Pět hříšníků, Atentát, Vysoká modrá zeď, Hlavní výhra, Konec cesty aj.), hrál i kriminalisty (Smrt si vybírá, Pasiáns, Silnější než strach). V divácké paměti ale uvízl především díky postavě panoše Vítka v pohádce Pyšná princezna.