Olga Sommerová 🌟6.8

Česká scenáristka, režisérka, dokumentaristka, vysokoškolská pedagožka a politička. Narodila se v Praze 2. srpna 1949. Katedru dokumentární tvorby na pražské FAMU absolvovala roku 1977. V letech 1979–1980 poté fungovala jako redaktorka dokumentaristické redakce Československé televize. V letech. V období 1989 až 1993 působila jako kmenová režisérka Krátkého filmu Praha. Točila dokumentární filmy pro kina na formát 35 mm, a když bylo po revoluci promítání dokumentů v kinech zrušeno, začala točit dokumentární filmy pro Českou televizi. Od roku 1991 působila na FAMU, kde v roce 1995 získala docenturu. Vedla dramaturgickou a realizační dílnu katedry a Katedru dokumentární tvorby. V roce 2002 z FAMU odešla a začala se naplno věnovat práci režisérky. Aktivně se taky věnuje v politice. V roce 2021 nastoupila za TOP 09 do Poslanecké sněmovny jako náhradnice za Dominika Feriho, který se mandátu vzdal. Ve svých filmech se věnuje zejména společenským a sociálním tématům či portrétům známých i neznámých osobností. Má již na kontě přes stovku dokumentů. Mezi ty nejoceňovanější patří portrét Věry Čáslavské Věra 68 (2012), Magický hlas rebelky (2014) zabývající se Martou Kubišovou, Červená (2017) o operní pěvkyni Soně Červené či bilanční Jiří Suchý - Lehce s životem se prát (2019) a známém českém divadelníkovi a hudebníkovi. Za poslední jmenovaný snímek získala autorka Diváckou cenu deníku Právo na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Stojí i za cykly České televize GEN, GENUS, OKO, Jak se žije..., Ztracená duše národa, Zpověď, Nevyjasněná úmrtí, Předčasná úmrtí, Třináctá komnata, EGO či Neznámí hrdinové. I obě její děti se věnují filmu. Syna Jakuba má Sommerová se svým prvním manželem, hudebním skladatelem Vladimírem Sommerem. Z druhého manželství, s dokumentaristou Janem Špátou, pochází dcera Olga, která s ní jako kameramanka natočila již několik dokumentárních filmů.