Ridley Scott

Planeta upírů je sci-fi horor renomovaného italského hororového tvůrce Maria Bavy, který je navzdory bizarnímu názvu podivně propojený s jednou oblíbenou sci-fi klasikou. Hrdiny snímku jsou členové posádky vesmírné lodi Argos, kteří zachytí signál z planety Aurora. Po přistání najdou pouze tmu, skály, věčnou bouři a podivnou inteligentní sílu, jež ovládá mrtvé, díky čemuž se z loajálních astronautů vyklubou odporná monstra.

Šestaosmdesátiletý režisér Ridley Scott nepatří k těm přehnaně skromným umělcům, kteří nikdy přímo nevyzdvihnou vlastní dílo. Když se jej optali na čtveřici nejlepších filmů historie, zařadil mezi ně i svého Blade Runnera z roku 1982. A vysoké mínění má také o prvním Vetřelci (Alien), z něhož spolu s designérem H. R. Gigerem vykouzlil přelomovou kapitolu filmové science fiction. Hůře se to má s pozdějším prequelem Prometheus z roku 2012, s nímž se Scott vrátil v čase a prozkoumával počátky dokonalých vesmírných zabijáků. Finanční hit publikum rozdělil a sám režisér po letech přiznává, že on i jeho tým „byli dost mimo.“

Natočit film je pořádná řehole. I když hlavní slovo má mít režisér, zvlášť u studiových produkcí se názory střetávají, představy se vyvíjí a původně dosazení členové štábu či obsazení z různých důvodů nemohou na projektu pokračovat. A tak se nadstavbové miliony dolarů občas musí vrhnout do přetáčení už pořízeného materiálu, což je v Hollywoodu naprosto běžnou praxí s různícími se kvalitativními efekty. Kuloáry nedávno pročísly zvěsti o masivních dotáčkách Baleríny ze světa Johna Wicka, jejichž drastičnost vůči přínosu režiséra Lena Wisemana sice zákulisní zdroje posléze mírnily, ale o zajetých praktikách věčně nespokojených studií říkají své. Pojďme si nastínit stručnou historii významných filmových přetáček, v angličtině nazývaných reshoots, které za pět minut dvanáct proměnily slavné filmy a občas i kulturu jako takovou.

Jak nedávno prohlásil Denzel Washington: „Všichni můžeme jen doufat, že v šestaosmdesáti budeme mít životní drajv Ridleyho Scotta." Britský režisér poslední roky chrlí jeden film za druhým, někdy dokonce dva ročně, a neplánuje zpomalit. Můžeme (a budeme!) se bavit o tom, jestli tohle tempo prospívá kvalitě jeho práce, přesto je cosi fascinujícího na filmaři, který se s osmi křížky na krku dere kupředu se silou parní lokomotivy. Asi by nás nemělo překvapit, že ačkoliv si ještě neodbyl premiéru druhý Gladiátor (Gladiator II), Scott už plánuje trojku.

Tento víkend definitivně končí letní prázdniny a streamovací platformy si evidentně řekly, že toto smutné období divákům zpříjemní hodně velkou a pestrou náloží novinek, kterou tentokrát nejde odbýt pouze našimi tradičními pěti tipy, ale dostanete jich rovnou deset. Na co dalšího se vedle druhé řady Prstenů moci (The Lord of the Rings: The Rings of Power) můžete na streamu těšit?

Takhle se tvoří filmová magie. Stačí pár stovek milionů dolarů a v zádech k tomu hrdinský odkaz Maxima Decima Meridia, jehož osudy v historickém velkofilmu Gladiátor před čtvrtstoletím rozplakaly i želvu. Recept na odkládané pokračování v režii Ridleyho Scotta a se scénářem Davida Scarpy (Napoleon) byl v podstatě jednoduchý – na ničem nešetřit. Gladiátor II, který vkročí do arény na smrt už 14. listopadu, možná prvním trailerem nevyvolal úplně pozitivní humbuk, ale jedno mu už teď nikdo neupře. Totiž impozantní starověké kulisy, jež štáb postavil na Maltě a nad nimiž v novém videu žasne i představitel císaře Gety, herec Joseph Quinn.

Technologický vývoj je především v posledních dvou stoletích úžasný, úroveň života na Zemi se v obecném měřítku stále zlepšuje a od druhé světové války jsme neměli válečný konflikt, který by vojensky rozmetal regionální meze a připravoval o život miliony lidí (přestože strašlivé genocidy v Africe se nesmí přehlížet a některé vnitrostátní diktatury nepolevují). Budoucnost civilizace přesto nevypadá zcela růžově. Ve vybledlých barvách ji často vykreslují také filmová díla, ať už ta původní, nebo odvozená z obvykle mnohem komplexnějších literárních zdrojů. Představme si šťastnou třináctku dystopických snímků, jež během necelých sta let nejvýrazněji utvářely přemýšlení o tomto subžánru, který se nemusí omezovat pouze na ryze futuristické science fiction.

Už za měsíc vtrhne do českých i světových kin Vetřelec: Romulus (Alien: Romulus), v němž chce režisér Fede Alvarez obnovit zašlou slávu značky a vrací ji prakticky ke kořenům. V pořadí sedmý vetřelčí příspěvek si chce vzít to nejlepší ze všech dosavadních dílů, čerpat bude ale hlavně ze Scottovy nepřekonatelné jedničky a Cameronova akčnějšího nástupce. Po minulých spíše atmosférických upoutávkách navíc tvůrci ve finálním traileru naplno ukazují své trumfy.

Ač nám to stále přijde neuvěřitelné, druhý Gladiátor se čím dál více blíží. Jeho premiéra v České republice je naplánována na 14. listopadu a sequel dorazí do kin po dlouhých 24 letech od prvního snímku. Trailer sice ještě zveřejněn nebyl, ale už jsme se dočkali prvních fotografií, jež vypadají velmi nadějně. Snímek opět natočil Ridley Scott, hlavní roli však tentokrát ztvární Paul Mescal, jenž hraje dnes již dospělého Luciuse. Vzhledem k tomu, že se na druhý film z gladiátorských arén velmi těšíme, rozhodli jsme se dnes zaměřit na první snímek a chyby v něm.