Juraj Kukura

Juraj Kukura, herec, se narodil 15. března 1947 v Prešově, Československo (dnes Slovensko). Svou hereckou kariéru zahájil v 60. letech 20. století a postupně se stal jednou z nejvýraznějších osobností slovenského i evropského filmu.

Kukura debutoval ve filmu "Zbehovia a pútnici" (1968), kde ztvárnil postavu Dominika. Tento film odstartoval jeho dlouhou a úspěšnou filmovou dráhu.

V roce 1970 si zahrál ve francouzském filmu "Eden a potom" režiséra Alaina Robbe-Grilleta, kde ztvárnil postavu Borise. Tento film mu otevřel dveře k mezinárodní kariéře.

Během 70. a 80. let se Kukura objevil v řadě významných filmů, jako například "Stíny horkého léta" (1978), kde ztvárnil postavu Ondřeje Barana. Tento film získal Křišťálový glóbus na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.

V roce 1985 emigroval do Západního Německa, kde pokračoval ve své herecké kariéře. Během tohoto období byly jeho filmy v Československu zakázány až do sametové revoluce v roce 1989.

V Německu se Kukura proslavil rolemi v televizních seriálech, jako například "Via Mala" (1985), kde ztvárnil postavu Andrease von Richenaua, a "Traffik" (1989), kde hrál Karla Rosshaldeho.

Po pádu komunismu se vrátil do Československa a pokračoval ve své herecké kariéře. V roce 2000 si zahrál ve filmu "Thomas a falconer", kde ztvárnil postavu Baladora.

V roce 2017 obdržel od českého prezidenta Miloše Zemana Medaili za zásluhy. V roce 2020 získal cenu Křišťálové křídlo v kategorii "Divadlo a audiovizuální umění". V lednu 2025 mu slovenský prezident Peter Pellegrini udělil Pribinův kříž 1. třídy za mimořádný přínos k rozvoji kultury na Slovensku.