„Chceš bony, ňáký bony?" Ulice v centru Prahy patřily jim, vydělávali hodně peněz a divoce je utráceli. Co ale dělá partička někdejších veksláků dnes? Z vězení jsou už dlouho venku. Svět kšeftů s valutami a bony, nelegálně směňovanými poukázkami do obchodů s jinak nedostupným západním zbožím, je sice dávno pryč, ale způsobů, jak vydělat „rychlý prachy", je pořád dost. Stačí vědět, jak na to – podvody s dotacemi, úplatky, tunelování, krádeže. Stejně jako ve filmu Bony a klid z roku 1987 i tentokrát příběh začíná příjezdem naivního mladíka Martina (Jakub Prachař). Nemá práci, rodiče, holku, ani kamarády. Zato má dluhy a jdou po něm vymahači. Do Prahy se vypravil z Boleslavi sehnat peníze. Pak už stačí, aby potkal Bínyho (Roman Skamene), který už zase šlape chodník, nyní však pouze jako naháněč cizinců před restaurací na Staromáku. Osamělý Bíny vycítí v outsiderovi Martinovi možného parťáka pro nejistou budoucnost a zatáhne ho do svých kšeftíků... (Bontonfilm CZ)
Přesně podle očekávání naprosto zbytečný, nudný, hloupý a ve všech směrech špatný film, který těží z kultovního prvního dílu, tím nejhorším možným způsobem.
Bezzubá, hloupá, přepjatá, žánrově neujasněná (zpočátku to asi má být komedie, následně něco na způsob thrilleru, ale není to ani vtipné, ani napínavé) a extrémně bulvární rádoby satira, jejíž tvůrci jsou bezpochyby přesvědčeni, že se jedná o stoprocentně pravdivý obraz dnešní doby. Film dobrý (a určený) pouze pro vášnivé internetové "diskutéry", kteří nenávidí všechny a všechno a za svůj pos*aný život viní každého, jen ne sebe.