Pyšná Krasomila se odmítne provdat za krále Miroslava. Ten se však vydá do jejího rodného království a v přestrojení působí na zámku coby zahradník. Princezna se do něj zamiluje a pod jeho vlivem se postupně zbavuje všech svých rozmarů. Oba milenci společně uprchnou, ale královští poslové je zakrátko dostihnou. Napravená Krasomila tak zároveň odhalí i zahradníkovu pravou totožnost a nakonec přijímá nabídku k sňatku.
Dnes již klasická, nesmrtelná, ještě černobílá, a bohužel také budovatelská pohádka, která se vryla do paměti celému národu. Nejen kvůli jednoduchému romantickému a humornému příběhu, nejen kvůli skvělým hereckým výkonům (Stanislav Neumann coby král je vskutku jedinečný), ale hlavně kvůli nádherné melodii k písničce o poupátku. A ani už dnes nevadí fakt, že je země krále Miroslava prezentována jako vzkvétající komunistická země, kde všichni pracují a mají se dobře (ani nepřekvapí, kolikrát se o práci a spokojenosti v celém snímku zmiňuje), a země Půlnočního království jako drsná země kapitalistická, kde jsou lidé ožebračováni vysokými daněmi, jejichž výnosy si mezi sebou rozdělí proradní rádcové. Něco si nechá už samotný výběrčí, tudíž do státní pokladnice se dostane pouze pár drobných. A tak králi radí, aby daně zvýšil, a kdo nebude platit, tak ho nechat zavřít. A lidé hladoví a žebrají a do toho si nesmí ani zazpívat. A právě to je prezentováno jako zlo. Bohužel, ať se to někomu líbí nebo ne, budovatelská agitka typická na 50. léta. Alena Vránová byla na roli princezny dobrou volbou. Vladimír Ráž coby král také nezahálel. Snímek byl trefou do černého a rozhodně bude bavit diváky ještě mnoho generací. Už kvůli zlidovělým hláškám. A jedna zajímavost na konec. Písnička ve scéně, kdy král Miroslav přijíždí na tržiště, je upravená finální píseň z dvojdílného filmu Císařův pekař - Pekařův císař (1951). Stačí porovnat velice podobný text.
Hezká pohádka, ale mám prostě oblíbenější než je Pyšná princezna.. Budovatelský podtext nelze přehlédnout a právě to mi nejvíce kazí zážitek z pohádky. Herci dobří, zpracování skvělé, vše se dosti věrně podobá době, ve které se děj odehrává. Pohodovka, na kterou se jednou za čas o vánocích podívám, ale každý rok ji nevyhledávám.