Recenze: Andělé všedního dne přinášejí hvězdně obsazený film s nezajímavým scénářem

Nový film Alice Nellis se pyšní hvězdným obsazením ve všech rolích (kterých je hodně, neboť kromě Polívky a jeho manželky Zuzany Bydžovské sledujeme i osudy několika jejich přátel a příbuzných). Bohužel se pyšní také velmi nezajímavým scénářem (podle Vieweghovy knihy), který hlasitě křičí "podívejte se, jak jsem originální a sofistikovaný!", ale... není. Ani trochu. Skoro to vypadá, jako kdyby tvůrci nikdy neslyšeli o Nebi nad Berlínem (1987), Městě andělů (1998), Andělích na hřišti (1994) nebo Víle Zuběnce (2010)...

Což je škoda, protože film má mnoho plusů. Většina herců je opravdu dobrá a dává svým rolím hloubku, kterou jim nedokázal dát scénář (dost špatný, nebo spíš špatně obsazený je bohužel Dyk jako mladý, rozjívenější anděl, dělající humor).

Mnoho scén je opravdu působivých a má patřičnou intimitu / osudovost / kouzlo díky hercům, zručné práci s kamerou (včetně různých vizuálních hollywoodských fórků) a skvělé hudbě (Michael Novinski).

Jsou to ale vždy jen sekvence, trvající několik desítek sekund až několik minut. Film nezačne NIKDY pořádně fungovat jako celistvý příběh, který odněkud někam směřuje a ve kterém mají všechny postavy svůj smysl. Je to jako sledovat slušný devadesátiminutový pomalý rozjezd, připravující nás na skvělý příběh, který se nikdy nedostaví...

Především se nikdy nedozvíme, proč vlastně andělé ve filmu jsou a proč se snaží změnit Polívkův osud, který je předem daný a oni ho znají. Vzepřeli se tím Bohu? Proč se mu vzepřeli? Existuje Bůh? Odkud se andělé berou a co dělají, když nedohlížejí na Polívku? What is love?

A když film dokodrcá ke svému závěru, vyjde najevo, že Andělé byli celý film vpodstatě zbyteční, a jen komentovali, co si postavy na plátně myslí a cítí. Což bylo ve většině případů zcela zbytečné, protože Polívka dokáže zahrát rozpoložení "Jsem mírně rozmrzelý, protože jsem od manželky neměl již mnoho let sex". A není nutné, aby hned potom anděl Labuda vysvětloval "Polívka je nyní mírně rozmrzelý, protože od manželky neměl již mnoho let sex" - což je ve filmu několikrát a ke konci mě to již docela slušně otravovalo. Výrazně lépe by film fungoval, kdyby se v něm andělé vůbec nevyskytovali a sledovali bychom jen osudy jeho lidských hrdinů! Ta osudovost by z toho vyplynula sama od sebe.

Pokud si vzpomínáte, Město andělů byla taková komerčnější, o něco lidovější a stravitelnější verze Nebe nad Berlínem. Andělé všedního dne (2014) jsou film pro lidi, pro které je i Město andělů příliš sofistikovaný art.

Hodnocení: 50%