Recenze: Vinaři - snaživý pokus o seriálovou revoluci, který zůstal na půli cesty

První, co na první epizodě Vinařů upoutá, je samotná výprava. Tentokrát žádné přebarvené a prázdné kulisy, ale skutečný svět, který může kamera zkoumat. O co přirozenější je však prostředí, o to strojenější jsou lidé, kteří se v něm pohybují. Háček je tu hned dvojí. Někteří zcela nesmyslně bojují s přízvukem (bylo by vážně tak obtížné najít moravské herce?), jiní se obtížně zbavují hereckých manýrů z české melodramatické produkce. Především Tereza Kostková vypadá, jako by se v ansámblu ocitla omylem.

I v rámci velkorysého přimhouření očí nad tím, že přízvuk občas nechtěně paroduje skutečnost a herci nepůsobí zrovna sehraně, je tu problém jménem scénář. Vinaři jsou hodinovou show, což je poměrně velkorysé na to, že jsou v rámci přístupu k látce (minimálně v první epizodě) koncipováni jako sitcom. Je tu jedna hlavní, nijak komplikovaná zápletka (v tomto případě spor o prase) a kolem ní se točí všechny postavy. O nic jiného v první epizodě nejde. V rámci klasické sitcomovské stopáže (cca 25 minut) by to bylo dostačující. V hodinové stopáži tím vzniká prostor pro příliš hluchých míst.

Autorem seriálu je Petr Kolečko, který sice pracoval na zmíněném výborném  Okresním přeboru, ale současně má na kontě i seriál Obchoďák. Vinaři jsou jakýmsi jejich průsečíkem, přičemž přidávají krásné exteriéry a zbytečně šablonovité pojetí postav (v Praze se jen honí za penězi a mladí nosí extravagantní oblečení, na Moravě všichni jen pijí a o stresu neslyšeli).

Vinařům nelze upřít jisté sympatie, neboť je jasné, že nejde o žádnou rychlokvašku, která by vznikala na koleni. Výsledek ale pořád nepůsobí jako dobře zužitkovaná energie. Ano, jde o pěknou reklamu na Mikulov a jeho okolí. Ale Dobrý ročník v seriálové verzi, nebo televizní Bokovka? To ani omylem. Možná tak slaboučký odvar z Bobulí Tomáše Bařiny.

Hodnocení pilotu: 45%