Retro recenze: Smrtonosná past: Opět v akci - hlučnější, akčnější a nejhorší díl série

Psal se rok 1988. John McClane právě dorazil na večírek do Nakatomi Plaza, kde chtěl urovnat vztah s manželkou. Plány na udobřování poměrně rychle vzaly za své díky teroristům v čele s charismatickým Hansem Gruberem. Na rodinné handrkování nebyl čas. O tři roky později se situace opakovala na letišti. V roce 1995, kdy byl již John nadobro oddělený od své ženy i dětí, se vydal Hansův bratr do ulic New Yorku s plánem okrást Národní banku a zatopit Johnovi. Ani jedno nevyšlo.

Po dlouhých dvanácti letech se znovu John omylem připletl k průšvihu. Tentokrát proto, že dostal na starost svědka, jehož přičiněním teroristé nabourali infrastrukturu celé Ameriky. K tomu musel slavný polda ještě rovnat vztah s dcerou Lucy, která na něj neměla z dětství nejlepší vzpomínky.

Jak je na tom John v Opět v akci? S Lucy již vychází, v rámci rodinných lapsů je tu ale ještě syn Jack. A Jack má po tatínkovi tendenci přitahovat teroristy. Když je obviněn v Rusku z vraždy, John sedá na letadlo a vydává se zachránit jediného synka, který je tentokrát ve středu zlodušného zájmu.

Kde začít... Jádrem Smrtonosných pastí vždy bylo to, že je John v nesprávný čas na špatném místě. O pětce to bohužel neplatí. John tentokrát na nic nečeká, místo aby byl do situace vtažen, zcela dobrovolně se zapojí a ještě tak činí s nečekanou bezohledností, kdy krade auta, mlátí lidi na ulici a svými činy ohrožuje civilisty. Buď selhal Skip Woods v rámci scénáře, nebo John Moore jako režisér. Někdo z nich každopádně úvod zazdil. Bohatě jako příklad stačí i to, že se nikdy neujasní, proč John letí do Ruska. Jel zachránit synka (i když nevěděl, proč ho zavřeli)? Chtěl ho jen naposledy vidět, než skončí v ruském vězení? Jel na dovolenou (jak později několikrát v průběhu filmu tvrdí)? Nevíme. Jediné, co z toho celého nakonec vyplyne, že John přijel zúčtovat s celým Ruskem jako Terminátor. Nejvíc na tom mrzí skutečnost, že šlo expozici poměrně snadno vyřešit, aby fungovala. Chtělo by pouze chápat postavu, o které film vypráví.

A to je největší problém pětky. Proč byla čtyřka tak dobře přijata? Protože znala svého hrdinu i jeho historii. John McClane sice přestal v rámci morální lobby za lepší budoucnost kouřit, chlastat a fuckovat, pořád byl ale tím obyčejným chlápkem s vydatnou porcí hlášek, jehož činy nepřipomínají komiksové hrdiny (pravda, finále se stíhačkou už trochu ujelo,ale pořád snesitelně). Navíc nešlo jen o Johna. Byly tu i maličkosti, jako třeba agent Johnson, což bylo obří pomrknutí směrem k jedničce a trojce. Jestli čtvrtý díl vyvolával pocit, že si autoři filmu původní trilogii dobře nastudovali, z pětky se naopak zdá, že tvůrci znali předchozí díly maximálně z vyprávění. Ano, jistá snaha tu je. Třeba úvod, kdy John letí do Ruska (i jednička začínala v letadle). JENŽE, John si nesundá boty, ani nic neřekne na téma "já a let". Možná mě nechápete (a pak budete k Opět v akci smířlivější), ale pointa je v tom, že v tu chvíli není Bruce Willis Johnem McClanem, ale jen chlápkem, co vypadá jako Bruce Willis a letí do Ruska. A tak je to po většinu filmu.

Pokud budu Moorea vinit jako vypravěče (střih je častokrát zmatený, scény špatně uvedené), nemůžu mu upřít pevnou ruku ve frenetičtějších pasážích. Snímek se de facto skládá ze tří velkých akčních scén, které jsou pospojované několika nudnějšími pasážemi (v nichž se většinou řeší rodinné vztahy). A Moore neodvádí špatnou práci. Především úvodní dálniční demolice je vynikající, ale ani to, co následuje, není z řemeslného hlediska úplně marné. Že to má blíže k bondovkám, než k Pastem, to už je druhá věc (přičemž finále znovu - po vzoru čtyřky - zbytečně tlačí na digitální pilu).

Nepotěší ani minimum hlášek a laciný vývoj děje, který končí (jak jinak, když jsme v Rusku) v Černobylu. Vyloženě k nepřežití jsou pasáže, kdy se John a Jack toporně sbližují. Co sbírá páté Pasti plusové body? Vyjma přepálených, ale jinak obstojně šlapajících akčních scén, je to sám Willis (i když je postava osekaná na kost) a hudba Marca Beltramiho. Jestli Woods nesplnil domácí úkol, aby si nastudoval původní filmy, Beltrami si naopak zaslouží za své úsilí jedničku s hvězdičkou. Sice do velké míry vykrádá motivy zesnulého Michaela Kamena, ale opisuje natolik dobře, až to vypadá, že soundtrack dělal sám autor originálu. Aspoň něco připomíná atmosféru staré dobré Pasti.

Více než kdy jindy platí, že jít o samostatný film, bylo by hodnocení smířlivější. Pátá Smrtonosná past je naprosto tuctový akčnák s tupou zápletkou, nevýraznými záporáky (záporačka je nicméně hot) a obstojným vizuálem. V rámci akčního žánru nic nového, ani špatného. Jako pokračování kultovní quadrilogie ohromný fail, za který by si někdo zasloužil zastřelit.

A je bez debat smutnou ironií, že zatímco v dnešní době akční hrdinové konvertují k realističtějšímu stylu, který kdysi nastavil právě McClane, samotný John se civilnosti naopak ve svém posledním dobrodružství naopak vzdal. Mohli jsme doufat v nápravu šestkou, ale ta byla nakonec zrušena poté, co Disney koupil Foxe. Takže nás bohužel už důstojné finále nečeká.

Hodnocení: 50%